Obce v ČR, bez Prahy, vloni ušetřily 10 miliard korun

Téměř tři čtvrtiny obcí v ČR hospodařily minulý rok s přebytkem. Necelých 1 370 obcí meziročně zlepšilo své ratingové hodnocení. V roce 2015 se pátým rokem v řadě snížil celkový dluh obcí bez Prahy. Téměř tři čtvrtiny obcí hospodařily s přebytkem a počet obcí, které měly nějakou formu dluhu, se výrazně nezměnil. Celkem 497 obcí se nacházelo v natolik dobré ekonomické situaci, že dosáhly v souhrnném ekonomickém ukazateli iRating společnosti CRIF – Czech Credit Bureau nejvyššího ratingového stupně A. Naopak 496 obcí obdrželo nejhorší ratingové hodnocení C-, což znamená, že jejich finanční situace není stabilní a představuje riziko pro kvalitu poskytovaných  obecních služeb.

Hospodaření třetiny obcí (34 %) je výborné či velmi dobré. Polovina obcí (49 %) hospodaří s průměrnými výsledky, ovšem se stabilním výhledem. Šestina obcí (17 %) by naopak mohla mít problémy s kvalitou poskytovaných obecních služeb. „V minulém roce pokračoval ozdravný proces obecních rozpočtů. Obce snížily  dluh, opět zvýšily své kapitálové výdaje a přitom počet obcí s dluhem je téměř stejný. Na druhé straně se mírně zvýšil počet obcí se špatným ratingem C a C-. U těchto obcí existuje riziko, že se mohou ve svém hospodaření dostat do problémů,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.

Obce s meziročně nejvíce zlepšeným ratingem hospodaření

Ratingové hodnocení se zlepšilo mezi rokem 2014 a 2015 u 1366 obcí. Z těchto obcí se dokonce o dva stupně zlepšily například obce Chlebičov, Prakšice a Vintířov, které navíc dosáhly na nejvyšší  ratingový stupeň A.

„Na zlepšení ratingu hospodaření obcí se obvykle nejvíce podílí snížení dluhu, zvýšení majetku, přebytkový rozpočet a kladný hospodářský výsledek“, vysvětluje Luděk Mácha, manažer služby iRating obcí společnosti CRIF – Czech Credit Bureau s tím, že dalších 112 obcí poskočilo o dva stupně z ratingu B na rating A. Nejvíce těchto obcí se nachází ve Středočeském kraji (28) a v kraji Vysočina (18). Pouze jedna tato obec se nachází v Ústeckém kraji a pouze dvě jsou z Libereckého a Karlovarského kraje.

Hospodaření obcí je popáté v řadě v plusu, tentokrát 10 miliard

Přebytek obecních rozpočtů vzrostl meziročně o tři miliardy a dosáhl historicky druhé nejvyšší úrovně, konkrétně deseti miliard korun. Vyšší byl pouze v roce 2013, kdy dosáhl 13 miliard korun. V minulém roce hospodařily s přebytkem téměř tři čtvrtiny obcí. Největší přebytek na obyvatele vykázaly nejmenší obce do 199 obyvatel, konkrétně 2 394 korun na obyvatele. Tyto obce také za posledních pět let ušetřily nejvyšší procento ze svých kumulovaných příjmů, konkrétně 8 %. U velkých (1000-4999 obyvatel) a největších obcí (nad 5000 obyvatel) to byla 3 %.

Dluh obcí se snížil potřetí v řadě

Dluh obcí se snížil o 1,1 miliardy na 53,8 miliardy korun, což je nejnižší hodnota za posledních šest let. Na snížení dluhu obcí měl vliv pokles dluhu v kategorii největších obcí (-7,1 %), přispěl k tomu zejména pokles dluhu Ostravy, Brna a Havířova. Ve všech ostatních kategoriích se průměrná výše dluhu naopak zvýšila, nejvíce v kategorii středně velkých obcí (+17,8 %). Počet obcí s dluhem se na konci roku 2015 meziročně mírně zvýšil. Dluh mělo 52 % obcí, zatímco o rok dříve to bylo 51 % obcí.

Příjmy obecních rozpočtů rostou nepřetržitě již třetím rokem po sobě

Celkové příjmy obcí se oproti minulému roku zvýšily o šest miliard na 209 miliard korun a jsou tak nejvyšší od roku 2011. Nejvíce rostly příjmy středně velkým obcím s 500-999 obyvateli (+10 %) a malým obcím s 200-499 obyvateli (+9 %), naopak nejmenším obcím se zvýšily pouze o procento a největším obcím dokonce o procento klesly. Nejvíce se obcím přitom zvýšily daňové příjmy (+3,4 miliardy Kč, respektive 3 %) a příjmy z investičních dotací (+3,4 miliardy Kč, respektive 14 %). Naopak objem ostatních příjmových položek se mírně snížil. „Zvýšené příjmy z investičních dotací se promítl také do kapitálových výdajů obcí. Nejvíce přitom vzrostly kapitálové výdaje malých obcí, a to o 29 %, u středně velkých obcí o  22 %,“ doplňuje Věra Kameníčková, analytička CRIF – Czech Credit Bureau.

Nejvyšší dluh na obyvatele mají obce Libereckého kraje, nejnižší obce Ústeckého kraje

Nejvyšší meziroční snížení dluhu v přepočtu na jednoho obyvatele zaznamenaly obce v Jihočeském (- 8 %) a v Královéhradeckém kraji (‑7 %), naopak nejvyšší nárůst dluhu v přepočtu na obyvatele registruje kraj Vysočina (+9 %) a Ústecký kraj (+4 %). Přesto má Ústecký kraj nejnižší dluh na jednoho obyvatele (4 040 Kč). Následují obce v kraji Vysočina (4 054 Kč) a ve Zlínském kraji (4 409 Kč). Naopak nejvyšší dluh na jednoho obyvatele vykázaly obce v Libereckém (9 376 Kč), v Jihomoravském (7 854 Kč) a Plzeňském kraji (7 164 Kč).

 

Graf 1: Vývoj celkového dluhu obcí v letech 2011-2015

Zdroj: CRIF – Czech Credit Bureau