Čtyři největší města Česka (Praha, Brno, Ostrava a Plzeň), na rozdíl od ostatních obcí, získávají svůj nejvýznamnější zdroj rozpočtových příjmů zvlášť stanoveným koeficientem, který ovlivňuje jejich podíl na objemu tří sdílených daní určených pro obce. Na rozdíl od souhrnu obcí (po odpočtu rozpočtových výsledků Prahy) vykázala tato čtyři města v roce 2025 rozpočtový přebytek.
Zdaleka nejvyšší podíl kladného salda rozpočtu na celkových příjmech měla Praha. Ušetřila 16 % z peněz, které měla v loňském roce v rozpočtu k dispozici. A má ještě jedno prvenství. Zatímco tři zbývající města podíl přebytku na příjmech meziročně snížila, Praha tento podíl zachovala nezměněný. V absolutním vyjádření byla Praha jediná ze čtyř největších měst, která z roku na rok přebytek rozpočtu navýšila, a to o 1,2 mld. Kč.
Graf 1: Podíl salda rozpočtu na příjmech v roce 2025 (zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF)
Vytrvalé dosahování kladného salda rozpočtu v Praze se nemohlo nepromítnout do jejích úspor. Hlavní město v roce 2025 disponovalo nejvyšším objemem úspor v přepočtu na obyvatele. Částka více než 121 tisíc Kč na hlavu byla třikrát vyšší než v Plzni a více než pětkrát vyšší než ve zbývajících dvou městech.
Meziročně se úspory, měřené výší peněz na bankovních účtech, nejrychleji zvedly v Brně (o 18 %), dále pak v Praze (o 7 %), v Plzni to bylo o 1 %. Pouze v Ostravě se meziročně nepatrně snížily (o 1 %).
Úspory většinou nemá jen město, ale i jeho příspěvkové organizace, ze značné části závislé na přísunu peněz od svého zřizovatele. Na celkových úsporách (města a příspěvkových organizacích) se příspěvkové organizace nejvíce podílely v Ostravě (19 %), v Brně (18 %) a Plzni (13 %). Zdaleka nejmenší podíl měly v Praze, a to 7 %. Jak uvidíme dále, podíl příspěvkových organizací se zvyšuje nejen na celkových úsporách, ale i na celkovém dluhu. Je to zvláštní, protože obec, jakožto větší subjekt, může na rozdíl od příspěvkové organizace zpravidla získat lepší podmínky jak při ukládání, tak vypůjčování peněz.
Graf 2: Objem úspor v přepočtu na obyvatele v roce 2025 (zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF)
Zatímco Praha vévodí úsporám, v případě dluhu v přepočtu na obyvatele je až na posledním místě. Nejvyšší dluh v tomto vyjádření mělo koncem roku 2025 Brno (8 211 Kč na obyvatele), dluh Plzně (6 508 Kč na obyvatele) a Ostravy (6 328 Kč na obyvatele) se příliš nelišil. Avšak Praha měla koncem loňského roku dluh ve výši necelých 5 tisíc Kč na obyvatele.
Meziročně se dluh snížil ve třech městech. V Praze to bylo o 4 %, v Plzni o 13 % a v Ostravě dokonce o 16 %. Jedině Brno svůj dluh o 32 % zvedlo.
Praha jako město svůj dluh sice meziročně snížila, zato dluh jí zřízených příspěvkových organizací se ztrojnásobil. Na celkovém dluhu (města a příspěvkových organizací) se podílel 9 %. S výjimkou Plzně, jejíž příspěvkové organizace žádný dluh neměly, se dluh těchto organizací zvýšil, i když ne tak rychle jako v případě hlavního města.
Graf 3: Objem dluhu v Kč na obyvatele v roce 2025 (zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF)
Koncem roku 2025 vykázala Praha míru úspor ve výši 115 %. Znamená to, že na bankovních účtech držela více peněz, než kolik dosahovaly její celoroční příjmy. Oproti tomu vykázala nejnižší míru zadlužení, a to ve výši pouhých 5 %. Druhé nejvyšší míry úspor dosáhla Plzeň, objem peněz na jejích bankovních účtech představoval 77 % celoročních příjmů. Míra zadlužení byla 12 % a tudíž v rámci čtyř měst druhá nejvyšší.
Přitom například v roce 2010 měla všechna čtyři města objem úspor nižší než objem dluhu. Praha dokázala fungovat s mírou úspor ve výši 21 % (loni to bylo 115 %) a s mírou zadlužení 31 % (loni 5 %), což je v porovnání s loňským rokem v případě úspor míra několikanásobně nižší a v případě dluhu několikanásobně vyšší. Brno mělo v roce 2010 míru úspor ve výši 29 % (loni 40 %) a míru zadlužení 52 % (loni 14 %). Pro Ostravu platí 13% míra úspor (loni 38%) a 35% míra zadlužení (loni 10%). Pro Plzeň to byla 16% míra úspor (loni 77%) a 25% míra zadlužení (loni 12%). Srovnání ukazuje, o kolik opatrnější je aktuální rozpočtové hospodaření těchto měst.
Graf 4: Míra úspor a míra zadlužení v roce 2025 (zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF)
Podívejme se na úspory a dluh čtyř měst v delším časovém horizontu. Za posledních deset let, tedy mezi roky 2016 a 2025 se objem úspor Prahy zvýšil o 253 % (3,5×) a její dluh se snížil o 71 %. Úspory jejích příspěvkových organizací vzrostly o 149 % (2,5×) Dluh jejích příspěvkových organizací sice rostl, ale v poměru k dluhu města se jednalo o stále malý objem. Úspory hlavního města se zvyšovaly plynule a jeho dluh plynule klesal. Pro další tři města takto hladký trend v daném období neplatil.
Úspory Brna se za posledních deset let zvýšily o 5 %, ale vývoj nebyl plynulý. Roky růstu se střídaly s roky poklesu. Na rozdíl od úspor města se úspory jeho příspěvkových organizací zvyšovaly prakticky každý rok. Za deset let to bylo o 144 %. Dluh města se snižoval až do roku 2024, v loňském roce se sice zvedl, ale i tak byl o 35 % nižší než před deseti lety. Enormně se zvýšil dluh jeho příspěvkových organizací, který byl ještě v roce 2020 zanedbatelný.
Ostrava své úspory za posledních 10 let zvedla o 58 %, růst úspor jejích příspěvkových organizací byl téměř dvojnásobný. V loňském roce se snížily jak úspory samotného města, tak úspory jeho příspěvkových organizací. Vývoj dluhu Ostravy nebyl jednoznačný, ale v roce 2025 byl oproti roku 2016 o 42 % nižší. Dluh jejích příspěvkových organizací stejně jako v Praze a Brně rostl.
Úspory Plzně se v období posledních 10 let převážně zvyšovaly. V období 2016 až 2025 to bylo o 185 %. Úspory jejích příspěvkových organizací rostly o něco pomaleji. Ani dluh Plzně se nevyvíjel rovnoměrně, nicméně v roce 2025 byl oproti roku 2026 o 40 % nižší. Plzeňské příspěvkové organizace nevykázaly prakticky žádný dluh.
Poslední aspekt rozpočtového hospodaření, na který se v tomto textu podíváme, jsou investiční dotace a kapitálové výdaje. Kapitálové výdaje ukazují, jak městské zastupitelstvo přistupuje k modernizaci a rozšiřování infrastruktury nezbytné pro uspokojování potřeb obyvatel. Investiční dotace vypovídají o tom, do jaké míry město tento zdroj využilo k financování svých kapitálových výdajů.
Nejvyšší kapitálové výdaje na obyvatele v loňském roce vykázalo Brno, a to 19 300 Kč. Praha investovala jen o něco méně (18 577 Kč), zároveň však v přepočtu na obyvatele dostala nejméně investičních dotací. Nejvíce investičních dotací obdržela Ostrava (1 289 Kč na obyvatele). Její investiční aktivita byla v rámci těchto čtyř měst nejnižší a kapitálové výdaje v přepočtu na obyvatele dosáhly 13 239 Kč. V přepočtu na obyvatele Plzeň vykázala druhý nejnižší objem investičních dotací a třetí nejnižší objem kapitálových výdajů.
Praze pomohly investiční dotace s financováním kapitálových výdajů pouze ze 2 %. To znamená, že na zbývajících 98 % objemu investic muselo město získat peníze z jiných zdrojů. V případě Plzně investiční dotace financovaly 4 % kapitálových výdajů. V Brně to bylo o 1 % více. V tomto porovnání vítězí Ostrava, které stát na financování investic přispěl celou desetinou.
Ve srovnání s obcemi jako celkem financovala čtyři města převažující část investic v mnohem větší míře z provozního přebytku (rozdíl mezi daňovými a nedaňovými příjmy a neinvestičními dotacemi na jedné straně a běžnými výdaji na straně druhé). Ostrava nepatrně snížila objem svých úspor. Brno využilo i dluhové nástroje. Pouze Praha a Plzeň dokázaly nejen snížit dluh, ale souběžně s tím zvýšit úspory. Brno, Ostrava a Plzeň v loňském roce uskutečnily investice v o něco větším objemu, než kolik dosahoval jejich provozní přebytek. Praha z dosaženého provozního přebytku na investice využila jen o něco více než polovinu.
Graf 5: Investiční dotace a kapitálové výdaje v Kč na obyvatele v roce 2025 (zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF)
Autorem textu je Věra Kameníčková, CRIF – Czech Credit Bureau, a.s.