Nadměrné úspory obcí nejsou žádným tajemstvím. Již delší dobu rostou dvakrát rychleji než jejich celkové příjmy. EUROSTAT řadí územní samosprávu České republiky na první místo v podílu úspor na hrubém domácím produktu. V roce 2023 byl tento podíl ČR třikrát vyšší než průměr za 27 států Evropské unie. Obce a kraje v rámci zemí EU nezaostávají ani v podílu investic na HDP, obsadily sedmou nejvyšší příčku.
Takže vysoké úspory obcí a krajů nejsou důsledkem zanedbávání investiční aktivity. Většina úspor územní samosprávy patří obcím, a to i když odpočteme poměrně vysoké úspory Prahy. Stejně tak obce (bez Prahy) uskutečňují většinu investic, kraje pouze menší část. Zároveň platí, že obce a kraje vykázaly šestý nejnižší podíl dluhu na HDP. V roce 2024 byl pětkrát nižší než průměr za územní samosprávu 27 států EU. Většinu dluhu v ČR drží rovněž obce.
Jak se v čase měnil postoj obcí k úsporám a dluhu ukazuje tabulka 1. Míra úspor obcí bez Prahy (poměr peněz na bankovních účtech k celoročním příjmům) dosáhla koncem roku 2024 výše 59 %, v období 2014 až 2024 se zvýšila o 22 %. Naproti tomu, míra zadlužení (poměr dluhu k celoročním příjmům) se v daném období snížila o deset procentních bodů na 14 % v roce 2024. Na počátku období tak obce dokázaly fungovat s mnohem nižší mírou úspor a s vyšší mírou zadlužení, aniž by se to na jejich výkonu výrazněji podepsalo.
Nejmenší obce v roce 2024 vykázaly zdaleka nejvyšší míru úspor, a to 131 %. Mezi roky 2014 a 2024 zaznamenaly rovněž nejrychlejší růst, a to o 50 %. Váha jejich úspor na celku je však velmi malá, představují 4 % celkových úspor obcí jako celku. Nejnižší míru úspor měly největší obce, a to 44 %. Mezi roky 2014 a 2024 se zvýšila nejméně, a to o 13 %. Úspory této velikostní kategorie obcí tvoří 44 % celkového objemu úspor obcí (bez Prahy). Celkový objem peněz, které mají obce na bankovních účtech, ovlivňují nejvíce.
Míra zadlužení obcí bez Prahy (poměr dluhu k celoročním příjmům) dosáhla koncem roku 2024 výše 14 %. V období 2014 až 2024 se snížila o 10 %. Nejvyšší míru zadlužení (17 %) v daném roce vykázaly obce s počtem obyvatel od 200 do 499 a od 500 do 999. Mezi roky 2014 a 2024 se zvýšila o 2 %, respektive se nezměnila.
Nejnižší míru zadlužení měly nejmenší obce, a to 11 %. Ta se však mezi roky 2014 a 2024 prakticky nezměnila. Míra zadlužení největších obcí ve výši 13 % byla v rámci velikostních kategorií druhá nejnižší a v období 2014 až 2024 poklesla nejrychleji, a to o 16 %. Byly to především obce s počtem obyvatel 5 000 a více, které nejvíce upustily od využívání dluhových nástrojů na financování rozvoje a modernizaci obecní infrastruktury.
| míra úspor | 2014 | 2024 | míra zadlužení | 2014 | 2024 |
| 1–199 | 80 % | 131 % | 1–199 | 11 % | 11 % |
| 200–499 | 62 % | 102 % | 200–499 | 15 % | 17 % |
| 500–999 | 48 % | 88 % | 500–999 | 17 % | 17 % |
| 1000–4999 | 37 % | 68 % | 1000–4999 | 19 % | 15 % |
| 5000+ | 31 % | 44 % | 5000+ | 29 % | 13 % |
| obce bez Prahy | 37 % | 59 % | obce bez Prahy | 24 % | 14 % |
Tabulka 1: Míra úspor a zadlužení obcí (bez Prahy) (zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF)
Tabulka 2 se rovněž věnuje míře úspor, ale z trochu jiného úhlu. Ukazuje rozdělení obcí v rámci velikostních skupin na ty, jejichž míra úspor byla nižší než 100 % (tedy nižší než celoroční příjmy), a na ty, jejichž úspory celoroční příjmy překročily.
Jak se dalo čekat, nejvyšší podíl nejvíce spořících obcí vykazují ty nejmenší. V roce 2024 mělo úspory vyšší než celoroční příjmy 63 % obcí v této kategorii. I v rámci největších obcí se našly ty s vysokou mírou úspor, byly jich však jen 4 % z celkového počtu obcí v této velikostní kategorii.
Některé obce měly úspory přesahující jejich celoroční příjmy 5krát i vícekrát. Naprostá většina obcí s nadměrným objemem peněz na bankovních účtech měla vysokou míru úspor nejen v roce 2024, ale i v roce předchozím, a to nejen v kategorii malých obcí.
| míra úspor 2024 | <100 % | > 100 % |
| 1–199 | 37 % | 63 % |
| 200–499 | 53 % | 47 % |
| 500–999 | 63 % | 37 % |
| 1000–4999 | 73 % | 27 % |
| 5000+ | 96 % | 4 % |
| obce bez Prahy | 58 % | 42 % |
Tabulka 2: Míra úspor (zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF)
Část peněz, které obce dočasně nepotřebují, jsou uloženy i na bankovních účtech jimi zřizovaných příspěvkových organizací. U obcí bez Prahy představovaly peníze na účtech jejich příspěvkových organizací za roky 2017 až 2024 v průměru 16 % celkových úspor. Tento podíl se v čase příliš neměnil.
Pro srovnání, podíl úspor příspěvkových organizací, jejichž zřizovatelem je hlavní město, na celkových úsporách Prahy dosahoval v průměru jen 6 %. V případě krajů se jejich příspěvkové organizace na celkových úsporách podílely mnohem více, v průměru 34 % ročně. V samotném roce 2024 to bylo 29 %.
Pokud jde o dluh, tak příspěvkové organizace obcí bez Prahy se na dluhu tohoto souboru obcí podílely v průměru 2 % ročně, v Praze to bylo pouze 1 % a u krajů dosahoval průměrný podíl jejich příspěvkových organizací 14 %, v čase se zvyšoval a v roce 2024 to bylo 17 %.
Typickou příspěvkovou organizací jsou školy a školská zařízení, organizace poskytující sociální a technické služby, domovy pro seniory nebo kulturní a sportovní zařízení.
Autorem textu je Věra Kameníčková, CRIF – Czech Credit Bureau, a.s.