Rozpočtové určení daní, respektive rozdělení výnosu tří daní mezi stát, kraje a obce se dostalo do popředí zájmu v souvislosti s navrhovanou změnou financování nepedagogických pracovníků regionálních školských zařízení. Předmětem sdílení je celostátní vybraný obnos peněz v rámci daně z příjmů fyzických a právnických osob a daně z přidané hodnoty. Jsou to daně, které se vyznačují největším výnosem. Objem sdílených daní je důležitým zdrojem peněz jak pro státní rozpočet, tak pro rozpočty krajů a obcí.
Navrhuje se, že peníze na platy nepedagogických pracovníků škol zřizovaným obcemi a kraji by poskytly obce a kraje a tento nový výdaj by kompenzovalo zvýšení jejich podílu na sdílených daních. Peníze na platy nepedagogických pracovníků by musely obce a kraje vydávat každoročně a lze očekávat, že objem těchto peněz by nejen v čase neklesal, ale spíš by měl tendenci růst. Objem peněz na platy se obvykle zvyšuje, ať už proto, že roste počet pracovníků, kterých se to týká, zvyšují se jejich mzdy, nebo z obou důvodů. Jako v mnoha jiných případech, je dobré poznat minulý vývoj, protože pro ten budoucí určitě není bez významu.
Podívejme se proto, jak stabilní byl vývoj objemu sdílených daní, a to v letech 1993 až 2024. Z tabulky 1 je zřejmé, že objem sdílených daní v období 1993 až 2000 v průměru rostl o 8 %, v navazující dekádě o 6 % a v prozatím závěrečném desetiletí o 5 % ročně. Vykazoval tak klesající dynamiku. Jiná situace nastala v období 2021 až 2024, ve kterém se objem sdílených daní zvyšoval v průměru o 9 % ročně.
Z této tabulky je zároveň jasné, že vývoj sdílených daní byl v posledních čtyřech letech krajně nerovnoměrný. Vysoké tempo jejich růstu platí pouze pro roky 2022 a 2023, kdežto v obou krajních letech tohoto období se jejich objem meziročně zvedl o pouhá 2 %.
Vysoké daňové výnosy ovlivnila značná inflace v roce 2022 a zvláštní daň uplatněná na mimořádné výnosy firem podnikajících v oblasti energetiky a finančního zprostředkování v roce 2023. Lze jen obtížně předpokládat, že se uvedené dva faktory budou v nejbližší době opakovat. Takže lze oprávněné předpokládat, že výnos sdílených daní sice poroste, ale nižším tempem než v minulosti.
| meziroční změna průměr | 1993 až 2000 | 2000 až 2010 | 2011 až 2020 | 2021 až 2024 |
| sdílené daně | 8 % | 6 % | 5 % | 9 % |
| meziroční změna | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 |
| sdílené daně | 2 % | 16 % | 15 % | 2 % |
Tabulka 1: Meziroční změna sdílených daní (zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a.s.)
Budou mít obce a kraje v podmínkách klesajícího tempa růstu sdílených daní dostatek peněz na řádné výplaty pro nepedagogické pracovníky? Pro vysvětlení se podívejme, jak rychle rostly příjmy v těchto segmentech. Tabulka 2 uvádí meziroční změnu celkových příjmů státního rozpočtu, krajů, rozpočtu Prahy a ostatních obcí. V roce 2024 se příjmy státního rozpočtu zvýšily o 2,7 %, příjmy Prahy rostly pomaleji, a to o 0,2 %, příjmy krajů se dokonce o 1,1 % snížily. Zato příjmy ostatních obcí vzrostly o 4 %, tedy ze všech zde uváděných segmentů nejrychleji.
Trochu jiný obrázek dostaneme porovnáním delšího období. V letech 2020 až 2024 nejnižší průměrné roční tempo růstu příjmů vykázal státní rozpočet, a to 5,5 %. Ostatní zde uváděné segmenty měly průměrnou dynamiku ročních příjmů vyšší. Nejvyšší průměrné roční tempo růstu příjmů v daném období zaznamenaly kraje a Praha (shodně 8,3 %). Ostatní obce dosahovaly růstu příjmů v průměru ročně 6,8 % ročně. Zatímco státní rozpočet v těchto letech vykazoval záporné saldo, rozpočet krajů, Prahy a ostatních obcí končil pravidelným přebytkem. K této disproporci zcela jistě přispělo i rozdělení výnosů sdílených daní mezi stát, kraje, Prahu a ostatní obce.
| meziroční změna příjmů | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | průměr 2020 až 2024 |
| státní rozpočet | -3.1 % | 0.8 % | 8.5 % | 18.7 % | 2.7 % | 5.5 % |
| kraje | 10.0 % | 11.0 % | 7.6 % | 13.9 % | -1.1 % | 8.3 % |
| Praha | 1.7 % | 9.0 % | 13.9 % | 17.0 % | 0.2 % | 8.3 % |
| ostatní obce | 2.6 % | 5.4 % | 10.6 % | 11.1 % | 4.0 % | 6.8 % |
Tabulka 2: Meziroční změna příjmů čtyř segmentů (zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, Finanční správa, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a.s.)
Pro vývoj v období 2013 až 2024 je signifikantní, že úspory měřené objemem peněz na bankovních účtech krajů, Prahy a ostatních obcí rostly rychleji než jejich příjmy. V tomto období rostl objem peněz na bankovních účtech krajů v průměru o 17 %, v Praze o 19 % a u ostatních obcí o 11 % ročně.
Míra úspor v roce 2024 vyjádřená jako poměr peněz na bankovních účtech k ročním příjmům krajů dosahovala 21 %, v případě Prahy to bylo 112 % a u ostatních obcí pak 59 %. Jak ukazuje tabulka 3, ve všech třech segmentech územní samosprávy převýšila v roce 2024 míra úspor úroveň z roku 2013, v Praze značně.
| míra úspor | 2013 | 2024 |
| kraje | 11 % | 21 % |
| Praha | 42 % | 112 % |
| ostatní obce | 35 % | 59 % |
Tabulka 3: Míra úspor krajů, Prahy a ostatních obcí (zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, Finanční správa, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a.s.)
A jak to vypadá s dluhem územní samosprávy? Na rozdíl od úspor byl koncem roku 2024 dluh krajů a Prahy podstatně nižší než ve výchozím roce 2013, dluh ostatních obcí se rovněž snížil, jeho pokles však není až tak markantní. Na rozdíl od dluhu se příjmy všech tří segmentů zvyšovaly. Znamená to, že kraje, Praha i ostatní obce své dluhové závazky při mnohem nižší úrovni příjmů zvládaly v devadesátých letech lépe než v poslední době.
Značné úspory krajů, Prahy a ostatních obcí jako celku vytvářejí dostatečně velký polštář pro dodatečné finance na platy nepedagogických pracovníků v regionálním školství pro případ, že zvýšený podíl územní samosprávy na sdílených daní na to stačit nebude. Přinejmenším to platí v několika navazujících letech.
Autorem textu je Věra Kameníčková, CRIF – Czech Credit Bureau, a.s.