V roce 2025 se počet osobních bankrotů zvýšil již druhým rokem po sobě. Přesto nedosáhl hodnot z let 2013 a 2014, ve kterých jich bylo více než 19 000 za rok. V roce 2025 soudy vyhlásily 15 445 osobních bankrotů.
Po roce 2014 se jejich počet poměrně dlouhou dobu snižoval. Výkyv v roce 2019 ovlivnila skutečnost, že v jeho polovině došlo ke změkčení podmínek pro žadatele o osobní bankrot. Snazší dostupnost tohoto nástroje pro více lidí vedla k růstu počtu osobních bankrotů v následujícím období.
Růst počtu osobních bankrotů nemusí být až tak alarmující. Je to stále lepší řešení finančních obtíží spojených s dluhem na spotřebu než exekuce. Poté, co soud oddlužení formou osobního bankrotu umožní a po splnění všech (ne vždy lehkých) podmínek, se život dlužníka vrátí do normálních kolejí.

Graf 1: Počet osobních bankrotů v letech 2013 až 2025 (zdroj: Insolvenční rejstřík, výpočty: CRIF)
V roce 2025 se počet osobních bankrotů meziročně zvýšil o 12 %. V jednotlivých krajích bylo tempo jejich růstu velmi rozdílné. V Praze se počet bankrotů v rámci krajů zvedl zdaleka nejrychleji, a to o 27 %. Nadprůměrný růst zaznamenaly Jihomoravský kraj (o 22 %) a kraj Vysočina (o 21 %).
Naopak ve Zlínském kraji se počet osobních bankrotů v roce 2025 prakticky nelišil od jejich výše v předchozím roce. V případě Královéhradeckého kraje dosáhl jejich růst pouhého 1 %. Nízký růst vykázali také obyvatelé Olomouckého kraje (6 %). Ve zbývajících krajích se počet osobních bankrotů meziročně zvýšil v rozmezí od 10 % do 15 %.
Graf 2: Roční změna počtu osobních bankrotu v roce 2025 podle krajů (zdroj: Insolvenční rejstřík, výpočty: CRIF)
Počet osobních bankrotů v jednotlivých krajích nevypovídá o stupni ohrožení (kraje mají rozdílný počet obyvatel). Míra bankrotů srovnání mezi kraji umožňuje, protože poměřuje počet bankrotů s počtem obyvatel, v tomto případě ve věkové skupině 15 a více let. V roce 2018 dosáhla míra osobních bankrotů 12,3, zatímco o sedm let později to bylo 14,2.
V roce 2025 byli osobním bankrotem nejméně ohroženi obyvatele Zlínského kraje. Připadlo zde 9,1 osobních bankrotů na 10 000 obyvatel starých 15 a více. Na druhé místo se dostala Praha s 9,5 osobními bankroty na 10 000 obyvatel ve věku 15 a více let a na třetí kraj Vysočina s 10,2 osobními bankroty. Nejhůře dopadli obyvatelé Ústeckého kraje s 26,7 osobními bankroty. Dále to byli obyvatelé Moravskoslezského a Karlovarského kraje (přibližně 20 osobních bankrotů). Vyšší riziko ohrožení osobním bankrotem existuje v krajích s nadprůměrnou nezaměstnaností, podprůměrnými výdělky a nižší úrovní vzdělání obyvatel. Míra osobních bankrotů odráží výši rizika, s jakým se lidé se spotřebitelským úvěrem dostanou do problémů se splácením dluhů, které jsou řešitelné oddlužením.
Tabulka 1 ukazuje porovnání míry osobních bankrotů v jednotlivých krajích v roce 2018 s rokem 2025. Na jejím základě se pořadí krajů z hlediska míry osobních bankrotů v daném období výrazněji neměnilo. Stejná skupina krajů vykazuje podprůměrné hodnoty a totéž platí i o skupině krajů s nadprůměrnými hodnotami. Rozložení rizika řádného nesplácení spotřebitelských úvěrů mezi obyvatele jednotlivých krajů se v čase prakticky nemění.
Dynamika růstu osobních bankrotů mezi roky 2018 a 2025 byla v jednotlivých krajích značně rozdílná. Hlavní město si udrželo nízkou míru bankrotů, přestože se zde v daném období počet osobních bankrotů zvýšil až o 55 %. V Ústeckém kraji jejich počet vzrostl o 25 % a v Libereckém a v Plzeňském kraji o 22 %. Naopak velmi nízkou dynamiku vykázaly Zlínský (2 %) a Jihočeský kraj (6 %).
| míra osobních bankrotů | 2018 | 2025 |
| ZL | 8.8 | 9.1 |
| Praha | 6.6 | 9.5 |
| VYS | 9.3 | 10.2 |
| STČ | 10.5 | 11.3 |
| JHM | 11.1 | 11.8 |
| HK | 11.5 | 12.6 |
| JHČ | 12.3 | 12.7 |
| PA | 11.6 | 12.9 |
| OL | 12.6 | 13.9 |
| PL | 12.1 | 14.0 |
| LI | 15.1 | 18.2 |
| KV | 17.8 | 19.9 |
| MSK | 16.7 | 20.2 |
| UL | 21.1 | 26.7 |
| průměr | 12.3 | 14.2 |
Tabulka 1: Míra osobních bankrotů v roce 2018 a 2025 podle krajů
O osobní bankrot může požádat každý, kdo má nezajištěné závazky po splatnosti. Při oddlužení formou osobního bankrotu se jedná o dluhy na spotřebu (spotřebitelský úvěr, koupě na splátky a další). Zajištěného dluhu, jakým je například hypotéka, se osobní bankrot netýká.
Koncem roku 2025 připadlo na obyvatele ve věku 15 a více let v průměru 73 tisíc Kč dluhu na spotřebu. Nejvyšší částku na obyvatele vykázal Karlovarský kraj, a to 91 tisíc Kč, dále to byl Ústecký kraj s 83 tisíci Kč a Středočeský kraj s 79 tisíci Kč na obyvatele. Nejméně byly v tomto roce krátkodobým dluhem zatíženi obyvatelé kraje Vysočina (60 tisíc Kč na obyvatele), Zlínského (61 tisíc Kč) a Pardubického kraje (62 tisíc Kč).
Krátkodobý dluh se meziročně nejrychleji zvýšil v Praze, v Olomouckém a ve Středočeském kraji, a to více než o jednu desetinu. Nejnižší dynamiku s 8 % vykázal Ústecký, Moravskoslezský a Plzeňský kraj.
Na konci loňského roku měla dluh na spotřebu čtvrtina obyvatel věkové skupiny 15 a více let. V Karlovarském kraji to bylo 29 %, v Ústeckém a v Libereckém kraji shodně 27 %. Nejnižší podíl na obyvatelstvu měli dlužníci v kraji Vysočina (19 %), v Pardubickém (21 %), Zlínském a Jihomoravském kraji nebo v Praze (shodně po 22 %).
Nejvyšší riziko řádného nesplacení dluhu na spotřebu vykázali obyvatelé Ústeckého kraje. Z celkového počtu obyvatel tohoto kraje jich řádně nesplácelo téměř 11 %, necelých 10 % to bylo v Karlovarském kraji a 9 % v Moravskoslezském a Libereckém kraji. Naopak nejnižší riziko nesplacení dluhu na spotřebu bylo u obyvatel Prahy, ve které řádně nesplácelo necelých 6 % lidí s dluhem na spotřebu. Ve Zlínském kraji to bylo 6 % a ve Středočeském kraji necelých 7 %.
Kraje se lišily také v dalším aspektu – míře, kterou se na celkovém dluhu obyvatel podílel dluh na bydlení a dluh na spotřebu. Dluh na bydlení byl v Praze 89 % celkového dluhu, v Jihomoravském kraji 86 % a ve Středočeském kraji 85 %. V Ústeckém a v Karlovarském kraji 73 % a v Moravskoslezském kraji 78 %. Sklon zadlužovat se kvůli spotřebě je v těchto krajích vyšší než v ostatních. V průměru za všechny kraje na dluh na bydlení koncem roku 2025 připadlo 83 % z celkového dluhu, zbývajících 17 % tvořil dluh na spotřebu.
V Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji byl nejvyšší podíl lidí s dluhem na spotřebu na počet obyvatel. Pro tyto kraje rovněž platilo, že podíl lidí řádně nesplácejících dluh na spotřebu na počet obyvatel s krátkodobým dluhem, patřil v rámci krajů k nejvyšším. Proto není překvapivé, že právě obyvatelé těchto krajů vykazovali nejvyšší míru osobního bankrotu. V rámci krajů zde bylo nejvyšší riziko, že se lidé s dluhem na spotřebu dostanou do problémů se splácením. V lepším případě své problémy vyřešili osobním bankrotem, v horším případě došlo na exekuci. Tři kraje s nejvyšší mírou osobního bankrotu se na celkovém počtu osobních bankrotů podíleli jednou třetinou. A tento podíl se v čase významněji nezměnil.
Autorem textu je Věra Kameníčková, CRIF – Czech Credit Bureau, a.s.