V poslední době se často mluví o značných a obtížně zdůvodnitelných rozdílech v příjmech jednotlivých krajů v přepočtu na obyvatele. S tím pak souvisejí návrhy na změnu, které by rozdíly mezi kraji urovnaly, nebo alespoň sblížily. Na základě průměru rozpočtových příjmů za roky 2022 a 2023 byla diference mezi krajem s nejvyššími příjmy (Plzeňský kraj) a krajem s nejnižšími příjmy (Moravskoslezský kraj) ve výši 9 322 Kč na obyvatele.

Když obdobně porovnáme obce podle krajů, tak rozdíl mezi obcemi kraje s nejvyššími příjmy (opět Plzeňský kraj) a obcemi kraje s nejnižšími příjmy (tentokrát Zlínský kraj) dosahoval 10 152 Kč na obyvatele.

Poslední místo obcí Zlínského kraje není záležitost nová, ale existuje už řadu let. Pořadí příjmů obcí podle krajů v přepočtu na obyvatele se v čase příliš nemění. První čtyři a poslední čtyři místa zůstávají prakticky stejná, takže kraje s bohatšími a chudšími obcemi přetrvávají.

Graf: Příjmy obcí podle krajů v Kč na obyvatele (průměr 2022 až 2023) (zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočet: CRIF – Czech Credit Bureau, a.s.)

Obyvatelstvo Zlínského kraje se na počtu obyvatel 13 krajů podílelo 6,2 %. Je to průměr za období let 2016 až 2023. Stejným způsobem spočítaný podíl příjmů obcí Zlínského kraje na příjmech všech obcí bez Prahy byl nižší a dosahoval 5,5 %. Přitom průměr za dané období se od jednotlivých let významněji neliší. Pro zajímavost, jejich podíl na úsporách obcí dosahoval rovných 4 % a podíl na obecním dluhu byl 4,9 %. Obce Zlínského kraje tak mají nejen nižší podíl na příjmech, ale i na dluhu a na úsporách.

Obce Zlínského kraje v roce 2023 získaly méně nejen jako celek, ale i v rozdělení podle velikostních kategorií. Nejhůře na tom byly nejmenší obce, které měly v rozpočtu jen 70 % průměru za všechny obce této velikostní kategorie. U obcí s počtem obyvatel 200 až 499 a 5 000+ to bylo 90 % průměru v dané kategorii. Nejlépe na tom byly obce s 500 až 999 obyvateli, jejich příjmy byly v přepočtu na obyvatele nižší než průměr této kategorie jen o 5 %.

V absolutním vyjádření získaly nejmenší obce Zlínského kraje v roce 2023 o 12 036 Kč na obyvatele méně, než je průměr za všechny obce této velikostní kategorie, největší obce v tomto kraji pak o 4 030 Kč na obyvatele. Nejmenší rozdíl v příjmech měly zlínské obce s počtem obyvatel od 500 do 999, a to 1 776 Kč na obyvatele.

Graf: Příjmy obcí v Kč na obyvatele v roce 2023 (zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočet: CRIF – Czech Credit Bureau, a.s.)

Nejdůležitějším zdrojem příjmů obcí jsou daňové příjmy. V jejich rámci zaujímá výsadní postavení objem sdílených daní. O tom, jakou část z nich dostane jednotlivá obec, rozhoduje stát. Daňové příjmy tvoří zhruba 70 % celkových příjmů obcí a jsou pro jejich výdajovou politiku velmi významné.

V roce 2023 se daňové příjmy obcí na jejich objemu za všechny obce (bez Prahy) podílely 90 %, byly tudíž o desetinu nižší než průměr. První tři velikostní kategorie obcí Zlínského kraje v rámci daňových příjmů dostaly 91 % průměru obcí. Zlínské obce s počtem obyvatel od 1 000 do 4 999 dostaly 94 % průměru, zato největší zlínské obce pouze 89 %.

 

v Kč na obyvatele	1 až 199	200 až 499	500 až 999	1000 až 4999	5000+
Zlínský kraj	22 829	21 529	21 771	22 335	24 540
obce bez Prahy	24 980	23 582	23 863	23 658	27 639
rozdíl	-2 152	-2 053	-2 092	-1 323	-3 099
podíl	91 %	91 %	91 %	94 %	89 %

 

Tabulka: Daňové příjmy v Kč na obyvatele v roce 2023 (zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočet: CRIF – Czech Credit Bureau, a.s.)

Nedaňové příjmy nejmenších zlínských obcí jsou jednou z mála oblastí, ve které obce získaly daleko více než průměr v dané velikostní kategorii, a to 161 %. Obce s počtem obyvatel od 500 do 999 téměř dosáhly průměru dané velikostní kategorie. Ovšem u navazující kategorie obcí to bylo jen 80 %.

Jen velmi málo se zlínské obce podílely na kapitálových příjmech. Vesměs se jedná o příjmy z prodeje majetku. Za všechny zlínské obce to bylo 50 %, výnosy dvou kategorií nejmenších obcí se přitom na průměru v příslušné velikostní kategorii podílely o něco více než jednou pětinou.

S výjimkou největších obcí získaly zlínské obce více na investičních než na neinvestičních dotacích. V rámci neinvestičních dotací dostaly zlínské obce 86 % průměru za obce bez Prahy, zato 122 % průměru v případě investičních dotací. Neinvestičních dotací dostaly zlínské obce s počtem obyvatel od 500 do 999 více než byl průměr pro tuto velikostní kategorii, a to o 2 %. Naopak nejmenší obce na investičních dotacích dostaly pouze jednu čtvrtinu průměru v dané velikostní kategorii. Všechny ostatní kategorie obcí průměr překročily.

Zlínské obce v roce 2023 vykázaly o jeden procentní bod vyšší podíl kapitálových výdajů na příjmech. V jednotlivých velikostních kategoriích tak tomu nebylo. Nejmenší obce v tomto roce na investice věnovaly pouze 24 % příjmů, zatímco průměr za tuto velikostní kategorii obcí byl 30 %. Vyšší podíl kapitálových výdajů na příjmech obcí Zlínského kraje „zachránily“ obce s počtem obyvatel od 1 000 do 4 999, jejich podíl byl o 4 % vyšší než průměr v dané velikostní kategorii.

Úspory zlínských obcí rostly rychleji. V roce 2023 se úspory obcí (bez Prahy) meziročně zvýšily o 13 %. V případě zlínských obcí to bylo o 18 %. Mezi lety 2017 a 2023 se prostředky obcí na bankovních účtech zvýšily o 90 %, zlínské obce je zvedly o 115 %. Jejich dluh se snižoval pomaleji. Obce vykázaly meziroční pokles o 3 %, zlínské obce o 1 %.

I při nejnižších příjmech v přepočtu na obyvatele v rámci krajů dokážou obce Zlínského kraje o něco málo větší díl z příjmů investovat, souběžně přitom snižovat svůj dluh a nadprůměrně zvyšovat úspory.

Podíl obyvatel Zlínského kraje na počtu obyvatel všech krajů se mírně snižuje. V roce 2016 to bylo 6,3 %, v roce 2023 pak 6,1 %. Naproti tomu, se jejich podíl na příjmech obcí bez Prahy v daném období nepatrně zvedl, a to z 5,4 % na 5,5 %. Stále však platí, že na příjmech se zlínské obce stále podílejí méně než na obyvatelstvu.

Autorem textu je Věra Kameníčková, CRIF – Czech Credit Bureau, a.s.