Obce v době propadu příjmů v důsledku koronavirové krize

15 ledna, 2021

Poslední údaje o rozpočtovém hospodaření v roce 2020 ukazují, že obce jako celek udržely výdaje pod úrovní příjmů, vykázaly tudíž přebytek, i když nižší než ve stejném období roku 2019. O to, že se příjmy obcí meziročně zvedly, i když jen o 2 %, se „zasloužily“ neinvestiční dotace s růstem o 40 %. Avšak i investiční dotace zaznamenaly obce růst, a to dokonce o 10 % a posílily tak kapitálové výdaje.

Celkové výdaje vykázaly dvojnásobnou dynamiku oproti příjmům. Běžné výdaje rostly rychleji než kapitálové, avšak podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích zůstal zachován ve výši 25 %. Co je asi nejzajímavější na výsledcích za období leden až září 2020, je skutečnost, že objem peněz obcí na bankovních účtech se meziročně nejenže nesnížil, ale dokonce dále rostl, a to o téměř 30 mld. Kč, resp. o 18 %. Obce tak i v době nižších daňových příjmů pokračovaly v tendenci odkládání peněz namísto jejich utrácení.

Při poklesu příjmů, se kterými nepočítaly, mohou obce využít ve větší míře především dva základní zdroje. Těmi jsou úspory, tedy peníze nakumulované v předchozích obdobích, a úvěr, tedy navýšení dluhu. Další minoritní možností, jak doplnit příjmy je prodej majetku. Dostupné údaje však naznačují, že k tomu prozatím nedošlo, protože kapitálové příjmy se meziročně snížily. A konečně čtvrtou možností jsou úspory v rámci běžného rozpočtu. V posledních letech obce vykazovaly přebytek běžného rozpočtu ve výši cca 25 % běžných příjmů. Mezi obcemi jsou však značné rozdíly, takže to je cesta jen pro některé.

Dostupné údaje o dluhu se týkají roku 2019. Vyplývá z nich, že jen zhruba polovina obcí nějaký dluh má. Např. v segmentu nejmenších obcí (do 200 obyvatel) měla dluh jen čtvrtina obcí a v navazující velikostní skupině to bylo dvě pětiny. Naproti tomu, velké obce měly dluh téměř všechny. Ty ale s ním umějí lépe pracovat a mají lepší vyjednávací pozici vůči bance.

Vyšší úspory než dluh mají nejenom obce, ale také domácnosti a v posledních měsících rovněž firmy. Dá se tudíž očekávat, že banky by mohly být vůči žádosti obce o úvěr vstřícné. V současné době panují nízké úrokové sazby. Ty spolu s inflací devalvují vklady (snižují jejich reálnou hodnotu) a usnadňují splácení dluhu. Obce mají vcelku dobrou dlužnickou pověst, takže obvykle dostanou nižší úroky než např. firmy, podnikatelé či obyvatelé. A to je velká výhoda.

Koncem roku 2019 mělo 86 % obcí úspory vyšší, než byl jejich dluh. U nejmenší obcí to bylo více než 90 % z nich, u větších obcí tento podíl přesáhl 80 %. Tato skutečnost činí z úspor největší zdroj pro získání dodatečných prostředků na financování nezbytných výdajů, pro které jsou nižší příjmy nedostačující. A může je využít naprostá většina obcí, protože naprostá většina drží úspory ve výši více či méně přesahující nutnou technickou rezervu pro zabezpečení chodu obce.

Věra Kameníčková, CRIF, a.s., prosinec 2020