Je známo, že Česká republika má již delší dobu nejnižší počet obyvatel připadající v průměru na jednu obec v rámci zemí Evropské unie. Počet obcí v České republice se v posledních letech nemění. Z celkového počtu obcí (bez Prahy) 6 253 tvoří skupina těch nejmenších 22 % a žijí v nich pouhá 2 % obyvatel země. V průměru má obec v této skupině 126 obyvatel. Mezi lety 2023 a 2024 se počet nejmenších obcí (do 199 obyvatel) o 5 snížil. V těchto obcích se zvýšil počet obyvatel nad 199, a tak se přesunuly do následující velikostní kategorie.

Nejmenší obce podle krajů

Rozložení nejmenších obcí mezi kraji je velmi nerovnoměrné. Necelá čtvrtina nejmenších obcí je v kraji Vysočina, 17 % z nich je v Jihočeském kraji a 15 % ve Středočeském kraji. Po 1 % se na celkovém počtu nejmenších obcí podílí kraje Moravskoslezský, Karlovarský a Zlínský.

Graf: Podíl kraje na celkovém počtu obcí s maximálním počtem obyvatel 199 (zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a.s.)

Z celkového počtu obcí v kraji zaujímají obce s maximálním počtem obyvatel 199 nejvyšší podíl v kraji Vysočina, a to 46 %. V Jihočeském kraji se podílejí 36 % a v Plzeňském pak 31 %. Na opačném konci nalezneme Moravskoslezský kraj, ve kterém nejmenší obce představují pouhá 4 % z celkového počtu obcí v tomto kraji. O jeden procentní bod více to je ve Zlínském kraji a jednu desetinu tvoří nejmenší obce v Karlovarském kraji.

Graf: Podíl obcí s maximálním počtem obyvatel 199 na počtu obcí v kraji (zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a.s.)

Rozpočtové hospodaření

Celkové příjmy nejmenších obcí nedosáhly v loňském roce ani 2 % příjmů všech obcí (bez Prahy). Navíc vykázaly nejnižší roční dynamiku příjmů, a to 1,7 %, přitom se příjmy obcí (bez Prahy) v tomto roce zvedly o 4 %. Měly však druhou nejvyšší úroveň příjmů v přepočtu na obyvatele, a to 40 988 Kč. Je to pouze o 91 Kč na hlavu méně, než kolik vykázaly největší obce (5 000 a více obyvatel), které získaly v tomto roce nejvíce. Nejvyšší příjmy na obyvatele v období 2013 až 2024 vykázaly v rámci pěti velikostních kategorií obcí ty nejmenší jak v roce 2013, tak v letech 2020 až 2023. Ve zbývajících letech jim patřila druhá příčka za největšími obcemi.

V daném období si nejmenší obce udržely prvenství v objemu dotací na obyvatele v každém roce s výjimkou roku 2019. Totéž platí i pro nejvyšší nedaňové příjmy, u kterých byl výjimkou rok 2014. U objemu sdílených daní jim v daném období připadlo druhé místo za největšími obcemi. Pokud by daň z nemovitostí hrála významnější roli v příjmech obcí, první místo v daňových příjmech by jim patrně neuniklo. Ve všech letech daného období byla v přepočtu na obyvatele v rámci velikostních kategorií obcí nejvyšší. V roce 2024 vykázaly nejmenší obce o 1 652 Kč na obyvatele více než obce největší. Přitom u této daně vykázal segment nejmenších obcí nejnižší dynamiku. Meziročně se její objem zvedl o 71 %, skupina největších obcí zaznamenala růst výnosu daně z nemovitostí o 89 %.

V období let 2013 až 2024 získávaly v průměru každý rok nejmenší obce ve srovnání s těmi největšími v přepočtu na obyvatele o 2 127 Kč na investičních dotacích, o 1 069 Kč na dani z nemovitosti, o 1 009 Kč v rámci nedaňových příjmů a o 535 Kč u celkových příjmů více. V rámci sdílených daní to bylo naopak méně, a to o 1 981 Kč.

Nejmenší obce dosáhly v letech 2013 až 2024 ročně v průměru sice nejvyššího objemu příjmů a investičních dotací na obyvatele, jejich kapitálové výdaje na obyvatele však byly druhé nejnižší. I tak investovaly na obyvatele v průměru o 1 446 Kč ročně více než obce největší. Podíl investičních dotací na kapitálových výdajích byl přitom v případě nejmenších obcí v průměru nejvyšší za rok (42 %) a v porovnání s největšími obcemi dvojnásobný. V posledních dvou letech se kapitálové výdaje nejmenších obcí dostaly na špici.

Objem peněz na bankovních účtech nejmenších obcí mezi lety 2013 a 2024 nerostl nejrychleji, nejvyšší dynamiku vykázaly obce s počtem obyvatel od 1 000 do 4 999, i tak však koncem roku 2024 docílily zdaleka nejvyšší částky v přepočtu na obyvatele, a to 53 571 Kč. Je to o 30 752 Kč na obyvatele více, než kolik měly největší obce. Není překvapením, že jejich míra úspor (poměr mezi objemem peněz na bankovních účtech a celoročními příjmy) dosáhla 131 %. To znamená, že jejich úspory byly znatelně vyšší než příjmy za celý daný rok. Míra úspor nejmenších obcí byla téměř třikrát vyšší než u skupiny největších obcí.

Pouze jeden z významných ukazatelů o hospodaření obcí má v případě těch nejmenších negativní nádech, a to je dluh. Koncem loňského roku měla dluh jen pětina obcí v segmentu těch nejmenších. Výše dluhu v přepočtu na obyvatele v obcích, které dluh mají, byla koncem loňského roku v této skupině obcí nejvyšší, dosáhla 20 480 Kč. V porovnání se skupinou největších obcí je to o 14 024 Kč na hlavu více. Pozornost vzbuzuje skutečnost, že mezi roky 2023 a 2024 se objem dluhu nejmenších obcí zvedl o 11 %, zatímco jeho růst za celý segment obcí nedosahoval ani 1 %.

Využívat dluhové nástroje pro financování investic je v zásadě dobrý přístup k efektivnímu nakládání s veřejnými penězi. Zvlášť v podmínkách, kdy úspory vlivem inflace a většinou nulového úročení vkladů ztrácejí na hodnotě. Bankovní úvěr je zpravidla bez rizika, protože obce získávají výhodné úrokové podmínky a banky si jejich finanční situaci prověřují.

 

částka na obyvatele	průměr 2013 až 2024
příjmy	535 Kč
investiční dotace	2 127 Kč
nedaňové příjmy	1 009 Kč
sdílené daně	-1 981 Kč
daň z nemovitosti	1 069 Kč
kapitálové výdaje	1 446 Kč
saldo rozpočtu	2 026 Kč
částka na obyvatele	2024
dluh v obcích s dluhem	14 024 Kč
úspory	30 752 Kč

 

Tabulka: Rozdíl mezi kategorií největších a nejmenších obcí v Kč na obyvatele

I když se rating nejmenších obcí meziročně mírně zhoršil, stále má tato velikostní skupina obcí nejlepší ratingové hodnocení. Průměrný rating za celou skupinu nejmenších obcí za rok 2024 je 2,42, největší obce mají 2,71 a průměr za všechny obce je 2,67. Pro toto ratingové hodnocení platí, že čím nižší údaje, tím lepší výsledek.

V přepočtu na obyvatele se podle rozpočtových údajů zdá, že se nejlépe žije lidem v nejmenších obcí. Nebo ne? To ukáže nedaleká budoucnost. Pokles dotací, zejména těch investičních, se nejmenších obcí znatelně dotkne. Podíl obcí na sdílených daní se letos druhým rokem po sobě snížil. I když výnos daně z nemovitosti vloni pro segment nejmenších obcí představoval téměř desetinu jejich celkových příjmů, loňské značné zvýšení její sazby lze do budoucna čekat jen stěží.

Autorem textu je Věra Kameníčková, CRIF – Czech Credit Bureau, a.s.