Krajské samosprávy fungují od roku 2000, současné podíly jednotlivých krajů na objemu sdílených daní jsou jen o pět let mladší a mechanismus jejich výpočtu se nezměnil. Sdílené daně tvoří podstatnou část příjmů krajských rozpočtů a jejich výši do značné míry ovlivňují výdajové možnosti jednotlivých krajů.

Největší část příjmů dostávají kraje v podobě dotací. Jejich užití je však víceméně předurčené a kraje do něho moc zasahovat nemohou. O výdajové politice krajů proto rozhoduje zejména výše daňových příjmů, v jejich rámci pak podíl kraje na objemu sdílených daní. Nedaňové a kapitálové příjmy hrají pouze minoritní roli.

struktura	průměr 2018-2024
daňové příjmy	30 %
nedaňové příjmy	3 %
kapitálové příjmy	0 %
dotace	67 %

Tabulka 1: Struktura příjmů krajských rozpočtů – průměr za období 2018 až 2024 (zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a.s.)

V roce 2005 byly pro stanovení podílu jednotlivých krajů na objemu sdílených daní určenému pro krajské samosprávy zejména náklady příspěvkových a dalších organizací převedené na kraje. Menší váhu pak měl počet obyvatel a počet malých obcí. Posledně jmenované parametry se následně už neměnily. Zůstaly tedy zafixované bez ohledu na změnu např. počtu obyvatel. Takže i když kraje a jejich počet obyvatel rostl, získávaly v rámci daňových příjmů méně v přepočtu na hlavu než ty, ve kterých se počet obyvatel snižoval.

Na rozdíl od obcí, u kterých se systém výpočtu jejich podílu na sdílených daních několikrát změnil, u krajů zůstal v podstatě zachován až dosud. Takže relace mezi kraji z roku 2005 byly zakonzervovány bez ohledu na změnu celé řady podmínek, ve kterých jednotlivé kraje fungují. Výsledkem jsou značné rozdíly v příjmech mezi kraji, což ovlivňuje jejich výdajové možnosti.

Kraje se mj. liší počtem obyvatel. V Grafu 1 jsou proto daňové příjmy přepočtené na jednoho obyvatele kraje a vyjádřené jako průměr za období let 2018 až 2024. Když porovnáme daný ukazatel podle údajů za rok 2024, pořadí krajů se až na nepatrné výjimky nezmění.

V období let 2018 až 2024 se nad průměrem daňových příjmů za všechny kraje dostalo osm z nich a zbývajících pět krajů dosahovalo podprůměrných daňových příjmů na hlavu. Rozdíly mezi kraji s nejnižšími a nejvyššími daňovými příjmy jsou značné. Kraj Vysočina dosahoval v daném období 139 % průměru za všechny kraje, Jihočeský kraj 129 % a Karlovarský pak 125 %. Jako poslední skončil Jihomoravský kraj s daňovými výnosy v průměru ve výši 77 %, Moravskoslezský kraj na úrovni 78 % a Zlínský kraj pak s průměrem 88 % v porovnání se všechmi kraji.

Výše daňových příjmů na obyvatele v čase ovlivňují nejenom změny v daňových příjmech, ale i změny v počtu obyvatel. Mezi rokem 2028 a 2024 se počet obyvatel ve Středočeském kraji zvýšil o 8 %, v Plzeňském kraji to bylo o 6 % a v Jihomoravském kraji o 4 %. Po 2 % to bylo v kraji Pardubickém, Jihočeském, Libereckém a Vysočina. Vzestup počtu obyvatel zaznamenal ještě Královéhradecký kraj, a to o 1 %. Moravskoslezský a Ústecký kraj zaznamenaly v daném období pokles počtu obyvatel shodně o 1 %, ve Zlínském, Olomouckém a Karlovarském kraji se počet obyvatel nezměnil.

Rozdíly v dynamice daňových příjmů nebyly v daném období výrazné. Při srovnání dynamiky daňových příjmů v přepočtu na obyvatele byly podstatně vyšší. Nejrychleji se zvyšovaly v Moravskoslezském a Ústeckém kraji, shodně o 61 %. O 60 % to bylo ve Zlínském kraji. Jedná se o tři kraje, ve kterých se počet obyvatel v daném období snížil nebo nezměnil.

Není pak překvapením, že nejnižší dynamiku vykázaly daňové příjmy na obyvatele ve Středočeském kraji (47 %). Pod průměrnou dynamiku se rovněž dostal Plzeňský, Pardubický a Jihomoravský kraj. Jedná se o kraje, které vykázaly růst počtu obyvatel. Tyto kraje tak byly „potrestány“ za to, že jsou atraktivní pro obyvatele přicházející z jiných krajů. Zajišťují tak služby pro více obyvatel ale s menším objemem peněz, o kterém kdysi rozhodl stát nastavením kritérií pro výpočet podílu kraje na objemu sdílených daní.

Graf 1: Daňové příjmy krajských samospráv v Kč na obyvatele, průměr za období 2018 až 2024 (zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a.s.)

S odlišnou příjmovou úrovní se kraje vyrovnávají různě. Některé si půjčují, některé spoří. Nejvyšší objem peněz na bankovních účtech měly koncem roku 2024 v přepočtu na obyvatele kraj Vysočina, Karlovarský, Liberecký a Jihočeský kraj. S výjimkou Libereckého kraje jsou to ty, které mají také nadprůměrné daňové příjmy na obyvatele. Mohly tudíž spořit, aniž by omezovaly své výdaje. Nejnižší úspory v přepočtu na obyvatele vykazoval kraj Jihomoravský, Středočeský a Ústecký. Pro tyto kraje jsou charakteristické spíše nižší daňové příjmy na obyvatele. Takže vysoké úspory některých krajů nejsou ani tak výsledkem spořivé politiky, jako spíše nadprůměrných (nadměrných) příjmů.

Koncem roku 2024 připadlo z celkového objemu peněz 13 krajů na bankovních účtech ve výši 74,7 mld. Kč, 35 % na pouhé tři kraje. Nejvyšší podíl, a to 13 %, vykázal Moravskoslezský kraj, po 11 % získal kraj Vysočina a Jihočeský kraj.

Velmi rozdílná je i situace v oblasti využívání dluhových nástrojů. Koncem roku 2024 byly bez dluhu dva kraje, a to Jihočeský a Liberecký. Přitom Jihočeský kraj disponoval nadprůměrnými daňovými příjmy a Liberecký naopak příjmy pod průměrem. Nejvyšší dluh v přepočtu na obyvatele měly Karlovarský kraj (5 237 Kč), Zlínský kraj (2 963 Kč) a Ústecký kraj (2 959 Kč). Karlovarský kraj měl třetí nejvyšší daňové příjmy v přepočtu na obyvatele, zbývající dva pak měly podprůměrné daňové příjmy. Dluh je rozumným nástrojem na financování investic. V závislosti na výši úrokových sazeb u vkladů a úvěrů je mnohdy efektivnější metodou než dlouhodobá tvorba nadměrných úspor.

Stát krajům mj. pomáhá formou investičních dotací. Podívejme se, zda více pomáhá krajům s podprůměrnými daňovými příjmy na obyvatele. Investiční dotace ve velké míře neovlivňují celkové příjmy. V průměru za období 2018 až 2024 se na celkových příjmech podílely 5 %.

Nejvyšší částku investičních dotací na obyvatele v daném období získal kraj Vysočina. Stát tedy nejvíce pomohl kraji s nejvyšším daňovými příjmy. I další dva kraje v pořadí, Pardubický a Královéhradecký, patří ke krajům s nadprůměrnými daňovými příjmy. Naproti tomu, kraje Ústecký, Zlínský a Moravskoslezský s podprůměrnými daňovými příjmy na obyvatele získaly nejnižší částku na investičních dotacích na obyvatele.

Takže to vypadá, že stát formou investičních dotací zvýhodňuje ty kraje, které již měly výhodné postavení z hlediska výše daňových příjmů na obyvatele. Není pak divu, že v rámci rozdělení sdílených daní znevýhodněné kraje nejvíce, a zcela oprávněně, volají po změně účasti jednotlivých krajů na objemu sdílených daní.

kraj	inv. dotace na obyv.	kraj	daň. příjmy na obyv.
VYS	14 846 Kč	VYS	89 187 Kč
PA	14 781 Kč	JHČ	82 589 Kč
HK	14 156 Kč	KV	80 456 Kč
KV	11 997 Kč	PL	75 665 Kč
STČ	11 825 Kč	HK	72 700 Kč
JHČ	11 541 Kč	PA	66 650 Kč
JHM	10 646 Kč	OL	66 400 Kč
LI	10 141 Kč	LI	65 466 Kč
OL	9 524 Kč	UL	62 984 Kč
PL	8 746 Kč	STČ	60 927 Kč
MSK	7 014 Kč	ZL	56 459 Kč
ZL	5 969 Kč	MSK	50 212 Kč
UL	5 369 Kč	JHM	49 448 Kč
průměr	10 167 Kč	průměr	64 156 Kč

Tabulka: Investiční dotace a daňové příjmy krajů v Kč na obyvatele (průměr let 2018 až 2024) (zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a.s.)

Rozdílná úroveň investičních dotací v jednotlivých krajích může být výsledkem vědomého nezapojování krajů do dotačních programů a jejich neuspokojených požadavků. Dotace, v jejich rámci zejména ty investiční, do určité míry pokřivují výdajovou politiku krajů, což může být důvodem, proč je některé kraje využívají jen málo.

Rozdílná úroveň příjmů měřená daňovými příjmy na obyvatele vede k vytváření nestejných podmínek pro poskytování statků a služeb obyvatelům, za který kraje odpovídají. Ani přidělování investičních dotací nerovnosti vyvolané rozdílnými příjmy jednotlivých krajů nesnižuje. Dlouhodobé volání po změně podmínek výpočtu podílu krajů na objemu sdílených daní má své opodstatnění a je s podivem, že ke změně nedošlo již dříve.

Autorem textu je Věra Kameníčková, CRIF – Czech Credit Bureau, a.s.