Jak významné jsou výdaje obcí na vzdělávání

17 dubna, 2025

Financování nepedagogických pracovníků je předmětem veřejné diskuze. Jde zejména o skutečnost, že by odpovědnost za platy nepedagogických pracovníků přešla na obce. Podívejme se, jak významné jsou výdaje obcí na oblast vzdělávání.

Výdaje obcí (bez Prahy) na vzdělávání se v letech 2014 až 2024 na jejich celkových výdajích pohybovaly v rozmezí od 10 % do 12 %. Část výdajů školy, které obce zřizují, získávají prostřednictvím dotací, které k nim putují z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy přes příslušné kraje. Do této skupiny výdajů patří zejména výdaje na platy učitelů a nepedagogických pracovníků škol. Ostatní výdaje na vzdělávání pak financují obce ze svého rozpočtu s tím, že v rámci sdílených daní jsou zvýhodněny ty obce, které mají děti ve věku předškolního a základního vzdělávání.

Vývoj výdajů obcí na vzdělávání v daném období nebyl rovnoměrný. Střídaly se roky jejich vzestupu a sestupu. Jejich obnovený růst v roce 2023 se v následujícím roce prakticky zastavil. V letech 2014 a 2024 se objem výdajů obcí na vzdělávání zvedl o 69 %, zatímco celkové výdaje obcí se zvýšily o 78 %. Nižší dynamiku vykázaly jak běžné, tak kapitálové výdaje na vzdělávání. Podíl kapitálových výdajů na danou oblast na celkových kapitálových výdajích obcí byl vyšší (v průměru 14 % ročně) než v případě podílu běžných výdajů na vzdělávání na celkovém objemu běžných výdajů (v průměru 10 % ročně).

Graf: Výdaje obcí (bez Prahy) na vzdělávání (mld. Kč) (zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a.s.)

V období let 2014 až 2024 věnovaly obce na investice z celkových výdajů na vzdělávání největší díl v roce 2020, a to 44 %, poté se jejich podíl snižoval, nicméně opět stoupl v loňském roce na 39 %. Tuto proporci ovlivňuje mimo jiné i skutečnost, že značnou část běžných výdajů na vzdělávání získávají školy dotacemi z Ministerstva školství.

Stejně jako objem celkových výdajů obcí na vzdělávání, tak i objem kapitálových výdajů na tuto oblast prošel značnými výkyvy. Na rozdíl od celkových výdajů se jejich objem v posledním roce výrazně zvýšil a od roku 2014 byl v absolutním vyjádření vůbec nejvyšší. Zvýšil se i podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích na vzdělávání, a to o devět procentních bodů na 39 %.

Graf: Kapitálové výdaje obcí (bez Prahy) na vzdělávání (mld. Kč) (zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a.s.)

Jak už bylo řečeno, objem celkových výdajů obcí na vzdělávání se v roce 2024 ve srovnání s předchozím rokem v zásadě nezměnil. Běžné výdaje o 12 % meziročně poklesly, zato ty kapitálové o 29 % vzrostly.

To, co bylo uvedeno výše však neplatí pro jednotlivé velikostní kategorie obcí. Celkové výdaje obcí na vzdělávání nejrychleji meziročně zvýšily nejmenší obce (do 199 obyvatel), a to dokonce o 32 %. Takový růst nezaznamenala žádná z dalších kategorií. O 5 % tyto výdaje zvedly obce s počtem obyvatel od 1 000 do 4 999 a o 1 % pak obce s obyvateli v rozmezí od 200 do 499. Největší meziroční pokles vykázaly obce s počtem obyvatel od 500 do 999, a to o 5 %, o 1 % tomu bylo v případě největších obcí.

Skupina nejmenších obcí, i když v roce 2024 vykázala nejvyšší dynamiku, vydala na vzdělávání v přepočtu na obyvatele zdaleka nejnižší částku, a to 380 Kč. Nejvíce peněz na vzdělávání v přepočtu na obyvatele věnovaly obce s 1 000 až 4 999 obyvateli, a to 5 029 Kč, s odstupem obce největší (3 998 Kč). Odstup od další kategorie obcí (500 až 999 obyvatel) nebyl už zdaleka tak veliký.

 

výdaje na vzdělávání 2024/2023 v Kč na obyvatele
1-199 32 % 380
200-499 1 % 1 614
500-999 -5 % 3 426
1000-4999 5 % 5 029
5000+ -1 % 3 998
obce bez Prahy 0 % 3 977

Tabulka: Výdaje na vzdělávání podle velikostních kategorií obcí (zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a.s.)

Na rozdíl od celkových výdajů na vzdělávání se ty kapitálové meziročně zvýšily ve všech kategoriích obcí. A byly to opět nejmenší obce, které kapitálové výdaje zvedly nejrychleji, meziročně o 184 %, o 48 % to bylo u navazující velikostní kategorie obcí. Nejnižší dynamiku vykázaly obce s počtem obyvatel od 500 do 999 (17 %) a obce s počtem obyvatel 5000+ (24 %).

U dvou kategorií s nejnižším počtem obyvatel tvořily kapitálové výdaje téměř polovinu celkových výdajů obcí na vzdělávání. V případě největších obcí představovaly naopak běžné výdaje na vzdělávání téměř dvě třetiny jejich celkových výdajů na danou oblast.

Kapitálové výdaje na vzdělávání byly v loňském roce v přepočtu na obyvatele nejvyšší stejně jako celkové výdaje u obcí s počtem 1 000 až 4 999, a to 2 288 Kč. Na další místo se dostaly největší obce (1 383 Kč). Kapitálové výdaje nejmenších obcí byly v přepočtu na obyvatele 13krát nižší než u obcí s nevyšší částkou.

 

2024 vzdělávání kapitálové výdaje/výdaje 2024/2023 v Kč na obyv.
1-199 46 % 184 % 174
200-499 41 % 48 % 663
500-999 39 % 17 % 1 336
1000-4999 45 % 37 % 2 288
5000+ 35 % 24 % 1 383
obce bez Prahy 39 % 29 % 1 542

Tabulka: Kapitálové výdaje na vzdělávání podle velikostních kategorií obcí (zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a.s.)

Zda je přesun rozhodnutí o platech nepedagogických pracovníků z příslušného ministerstva na obce dobré řešení, ukáže čas. Patrně největší překážkou je to, že by kuchařky, uklízečky a školníci dali spíše přednost tomu, že se o jejich platech rozhodne na ministerské úrovni a nikoli v obci. Ostatně stejné preference měli učitelé koncem devadesátých let.

Autorem textu je Věra Kameníčková, CRIF – Czech Credit Bureau, a.s.