Z celkových příjmů, které obce do svých rozpočtů získávaly v poslední letech, připadlo na Prahu 27 %, přičemž její podíl v roce 2023 dosáhl 29 %. To není málo peněz. Podívejme se, jak s nimi Praha naložila.

Hlavní město poskytuje veřejné statky a služby více než jedné desetině obyvatel České republiky. Ve skutečnosti její služby využívá více obyvatel než ti, kteří zde mají trvalé bydliště. Týká se to nejen veřejné dopravy, ale i mnoha kulturních zařízení, které se na území Prahy nacházejí a které pražský rozpočet v té či oné míře financuje.

V letech 2013 až 2023 získalo hlavní město do rozpočtu v souhrnu více než 1 bilion Kč. Jak je vidět z grafu 1, vykazovalo v daném období každý rok přebytek rozpočtu. V souhrnu to je 130 mld. Kč, což představuje 13 % příjmů. Jestliže Praha v letech 2013 až 2018 každoročně odkládala v průměru 10 % svých příjmů stranou, ve druhé části daného období to bylo již 15 % a v roce 2023 to byla dokonce více než pětina příjmů. Opačnou tendenci vykázaly kapitálové výdaje Prahy. V první části daného období vydávala na investice v průměru 19 % příjmů ročně, ve druhé části to bylo jen 15 %.

Značné přebytky rozpočtu Prahy se nemohly nepromítnout do zvyšování míry úspor. Poměr objemu peněz na bankovních účtech k příjmům dosahoval v první části daného období 65 %, zato v té druhé to bylo 89 %. Koncem roku 2023 už její úspory převýšily příjmy, kterými v tomto roce v rozpočtu disponovala. Přitom většina příjmů Prahy pochází z daní čili z plateb daňových poplatníků. Ti daně určitě neplatí proto, aby je jejich příjemce, byť i jen z části, odkládal do banky, nýbrž za ně očekávají příslušné veřejné služby a statky, které má hlavní město poskytovat.

Graf 1: Rozpočet Prahy (mld. Kč) (zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a.s.)

Praha v poslední době upřednostňuje úspory před investicemi. Graf 2 ukazuje, jak vysoký byl přebytek rozpočtu a jak velké investice. Naznačuje, že se Praha v poslední době více zaměřila spíše na spoření než na investování. Je pravda, že stát Praze s investicemi příliš nepomáhá. V první části období přispěly investiční dotace na financování kapitálových výdajů Prahy v průměru 9 %, ve druhé části to však bylo jen 5 %. V roce 2023 podíl státu mírně klesl na 4 %. Určité zlepšení naznačuje vývoj za 11 měsíců loňského roku, ve kterém se tento podíl přiblížil k 5 %. Vzhledem k objemu úspor obce a každoroční výše provozního přebytku Praha až tak moc pomoc nepotřebuje.

Hlavní město je schopné generovat peníze na investice z vlastních zdrojů. Jen její úspory při financování provozu (rozdíl mezi běžnými příjmy a výdaji) by umožnily financovat mnohem vyšší kapitálové výdaje, než které Praha uskutečňovala. Rozdíl mezi provozním přebytkem a kapitálovými výdaji dosahoval v první části období v průměru 6,4 mld. Kč ročně, ve druhé části (včetně 11 měsíců roku 2024) to už bylo 44,7 mld. Kč. Praha je schopná ušetřit při financování běžných výdajů cca 30 % běžných příjmů čili ze souhrnu daňových i nedaňových příjmů a neinvestičních dotací. Pro přiblížení, za 11 měsíců loňského roku představoval provozní přebytek 43,7 mld. Kč, přičemž její kapitálové výdaje dosahovaly jen 21,7 mld. Kč.

Úspory Prahy dlouhodobě rostou rychleji než příjmy. V letech 2013 až 2018 se Praze dařilo zvyšovat úspory v průměru o 11 % při růstu jejích příjmů o 7 % každý rok. Ve druhé části daného období rostly v průměru úspory o 19 % a příjmy o 10 % ročně.

Dluh hlavního města vykazuje opačnou tendenci než úspory. Na začátku období mohla Praha fungovat s dluhem přesahujícím 30 mld. Kč. Ten se po roce 2015 snížil a osciloval kolem 20 mld. Kč. K jeho prudkému poklesu došlo v roce 2022, ale zejména v roce 2023, a to na pouhých 7,7 mld. Kč. Je zřejmé, že při současných příjmech by Praha „unesla“ daleko vyšší dluh, kdyby chtěla více investovat.

Graf 2: Objem salda rozpočtu a investic (mld. Kč) (zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a.s.)

Struktura výdajů Prahy je krajně nerovnoměrná. Téměř dvě třetiny celkových výdajů v roce 2023 (a ten nebyl výjimkou) šly na dopravu a na vzdělávání. Váha ostatních výdajů pak byla poměrně malá. Za pozornost stojí ještě 9% podíl výdajů na místní správu a 6% podíl na sociální oblast, případně 4% podíl na komunální služby. Výdaje na sport a zdravotnictví byly víceméně popelkou.

Podívejme se na dvě hlavní výdajové položky Prahy z hlediska poměru výdajů na provoz a na investice. V roce 2023 věnovala Praha na kapitálové výdaje čtvrtinu z celkových výdajů na dopravu, o rok dříve to bylo o dva procentní body více. V případě vzdělávání šla na kapitálové výdaje pouhá desetina celkových výdajů na tuto oblast, a to se meziročně nezměnilo.

Za 11 měsíců roku 2024 ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku se celkové výdaje zvýšily o 2,7 mld. Kč, z toho 2,5 mld. Kč přírůstek výdajů připadl na místní správu. Výdaje na dopravu se meziročně zvedly o 0,1 mld. Kč, zato výdaje na vzdělávání poklesly o 2,7 mld. Kč. Přitom je známo, že kapacity v mateřských, ale zejména ve středních školách jsou pro příslušnou věkovou skupinu Pražanů nedostatečné.

Graf: Struktura hlavních výdajů Prahy (zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a.s.)

Praha dlouhodobě nevyužívá všech peněz, které má v rozpočtu k dispozici. V posledních více než deseti letech tak stabilně generuje přebytek rozpočtu. Úspory hlavního města dlouho rostou rychleji než jeho příjmy. Vysoká míra úspor se tudíž nadále zvyšuje. Dluh Prahy se naopak snižuje. V roce 2013 měla Praha dluh ve výši 33 mld. Kč při příjmech 63 mld. Kč. Koncem roku 2023 dosahoval její dluh necelých 8 mld. Kč při příjmech ve výši 141 mld. Kč. V letech 2013 až 2023 hlavní město stihlo snižovat dluh a souběžné vytvářet přebytek rozpočtu.

Existující rozdělování peněz v rámci veřejného sektoru je zvláštní. Dlouhodobě nevytváří přebytek rozpočtu pouze Praha, ale i ostatní obce a kraje jako celek. Státní rozpočet přitom dlouho usiluje o snižování schodku. Státní dluh roste a dluh obcí a krajů se ve srovnání se situací v roce 2013 výrazně snížil. Jedna část veřejného sektoru tak dlouhodobě disponuje větším objemem peněz, než kolik dokáže efektivně utratit, zatímco té druhé se peněz v rozpočtu chronicky nedostává.

Autorem textu je Věra Kameníčková, CRIF – Czech Credit Bureau, a.s.