Objem peněz, které mají obce na bankovních účtech, roste již delší dobu. Podívejme se, zda je to důsledek nedostatečné investiční aktivity, nebo nadměrné opatrnosti představitelů obce. Koneckonců, představitele obcí za úspornou politiku dosud nikdo příliš nekritizoval. I když není sporu, že vysoké úspory obcí jsou krajně neefektivním jevem – nehospodárným využívaním daňových výnosů, které tvoří podstatnou část příjmů obcí.

Problém spočívající v tom, že stát dlouhodobě hospodaří se schodkem, zatímco obce a kraje systematicky vykazují přebytek rozpočtu a zvyšují tak své úspory, se snažila předchozí vláda zčásti řešit snížením podílu obcí a krajů na sdílených daních ve prospěch státu, a to jak v roce 2024, tak i v roce 2025. Tehdejší vláda se tímto způsobem snažila zpomalit hromadění peněz obcí na bankovních účtech a zvednout tak příjmy státního rozpočtu.

V tomto textu se mimo jiné podíváme na to, jak jsou na tom české obce a kraje v porovnání s územní samosprávou zemí Evropské unie. Údaje o investicích, úsporách a dluhu územních samospráv sleduje Eurostat.

Investiční aktivita

Podle údajů za země Evropské unie byl podíl investic územní samosprávy České republiky (tedy obcí a krajů) na HDP sedmý nejvyšší. Eurostat uvádí tyto údaje jako desetiletý průměr (2014 až 2023), aby se eliminovaly možné roční výchylky v jednotlivých státech.

Obce a kraje v České republice dosáhly 2% podílu investic na HDP, průměr za 27 zemí Evropské unie byl 1,4 %. V naprosté většině států tak územní samosprávy v daném období vykazovaly nižší podíl investic na hrubém domácím produktu než v České republice. V rámci české územní samosprávy uskutečňují 75 % investic obce, zbývající část připadá na kraje. Jsou to tudíž obce, které rozhodující měrou ovlivňují podíl investic územní samosprávy na HDP.

 

Graf 1: Podíl investic územní samosprávy na HDP – průměr za období 2013 až 2024 (zdroj: Eurostat)

Obce (bez Prahy) v období 2014 až 2024 na investice v průměru vydávaly 29 % svých disponibilních příjmů ročně. K financování jejich kapitálových výdajů přispívaly investiční dotace, které poskytuje stát a v menší míře i kraje (v průměru 28 % ročně). Míra této podpory obecních investic se v čase postupně snižovala. V posledních třech letech to bylo v průměru už jen 22 % ročně. Na financování zbývající části investic musely obce hledat peníze jinde. Z poměrně stabilního poměru kapitálových výdajů na příjmech je vidět, že hledání nebylo obtížné. Navíc se jejich investiční aktivita obešla, jak uvidíme dále, bez využívání peněz uspořených v předchozím období a bez velkého používání dluhových nástrojů. Objem úspor obcí se, jak známo, zvyšoval. Objem dluhu se v poslední době významněji neměnil.

Úspory

Již delší dobu vykazují obce opakovaně přebytek rozpočtu. To se nemohlo nepromítnout do plynuje rostoucích úspor. Je to zjevné i z porovnání podílu úspor územní samosprávy České republiky na hrubém domácím produktu s obdobným ukazatelem za země Evropské unie.

V roce 2023 vykázala územní samospráva České republiky v rámci 27 zemí Evropské unie zdaleka nejvyšší podíl úspor na HDP. Její podíl ve výši 6,6 % je více než trojnásobný oproti průměru za 27 zemí EU (2,1 %). Další země v pořadí, Lucembursko, má v porovnání s ČR méně než poloviční podíl. Pouze sedm zemí EU má vyšší podíl, než je průměr, což znamená, že naprostá většina zemí vykazuje podstatně nižší podíl úspor na HDP než obce a kraje v České republice.

V období 2013 a 2023 se podíl úspor územní samosprávy ve 27 zemích Evropské unie zvýšil z 1,6 % na 2,1 %, tedy o pět desetin procentního bodu. V případě České republiky se tento podíl zvedl z 3,7 % na 6,6 % (téměř o tři procentní body), tedy podstatně více. Úspory obcí se na celkových úsporách územní samosprávy podílely 83 %, takže tvořily naprostou většinu úspor územní samosprávy. Byly to tak obce, jejichž úspory rostly v poslední době rychleji než průměr zemí EU, a které značnou měrou přispěly k prvenství České republiky v rámci 27 zemí Evropské unie.

 

Graf 2: Podíl úspor územní samosprávy na HDP v roce 2023 (zdroj: Eurostat)

V období 2014 až 2024 se příjmy obcí (bez Prahy) zvyšovaly v průměru o 6 % ročně, zatímco objem peněz na bankovních účtech v průměru za rok opět rostl téměř dvakrát tak rychle, konkrétně o 11 %. Koncem roku 2024 míra úspor obcí (bez Prahy) měřená poměrem peněz na bankovních účtech k celkovým příjmům dosáhla 59 %. Přitom v roce 2014 to bylo 37 %.

Dluh

Zatímco u podílu investic a úspor územní samosprávy na HDP vykazuje Česká republika nadprůměrné hodnoty, u dluhu je tomu právě naopak. V roce 2024 byl podíl dluhu českých obcí a krajů na HDP šestý nejnižší a dosahoval pouhých 1,1 %. Nejvyšší podíl dluhu na HDP vykázaly územní samosprávy Švédska a Finska, a to 13 %. Desetinou se dluh na HDP podílel v Dánsku. Jedná se o tři země, ve kterých jsou obce poměrně velké a oproti ostatní zemím, zejména České republice, mají i rozsáhlé kompetence.

Stejně jako v případě investic a úspor drží největší část dluhu územní samosprávy obce. V roce 2024 to bylo 67 %, na kraje připadlo 24 % a na Prahu pak zbývajících 9 %.

 

Graf 3: Podíl dluhu územní samosprávy na HDP v roce 2024 (zdroj: Eurostat)

Jak se dluh obcí vyvíjel v České republice? V roce 2014 míra zadlužení obcí (bez Prahy) dosahovala 24 %, o deset let později to bylo již jen 14 %. Jedná se o poměr dluhu k celkovým příjmům. Obce při financování investic v posledních letech tudíž používaly dluhové nástroje v menší míře než dříve. Měly tak na investice dostatek peněz, aniž by si na jejich financování musely půjčovat.

Snížení podílu obcí na sdílených daních v roce 2024 sice ještě nezastavilo růst objemu úspor, přispělo však k poklesu jejich tempa, a to z 13 % v roce 2023 na 8 % v roce 2024. Předloňský růst úspor obcí je jeden z nejnižších v posledních deseti letech. Uvidíme, jak se projeví další pokles v roce 2025, ve kterém se podíl obcí na sdílených daních dále snížil, a to na 24,16 %.

Obce a kraje za jedenáct měsíců roku 2025

Podle údajů Ministerstva financí o hospodaření územní samosprávy ke konci listopadu loňského roku dosáhl přebytek všech obcí 16,1 mld. Kč, což představuje 3 % jejich příjmů. Praha přitom vykázala přebytek rozpočtu ve výši 22,5 mld. Kč. Znamená to, že ostatní obce zakončily jedenáct měsíců loňského roku schodkem ve výši 6,4 mld. Kč. Příjmy převýšily jejich výdaje o 2 %. Přitom ještě v září vykázaly obce bez Prahy přebytek rozpočtu v rozsahu 10 mld. Kč, o měsíc později to už byla jen záporná nula. Obce bez Prahy přitom celou řadu let vykazovaly kladné saldo rozpočtu.

Kraje si v období jedenácti měsíců roku 2025 udržely přebytek rozpočtu, i když podstatně nižší než ve stejném období o rok dříve. Oproti 9% podílu na příjmech v roce 2024 loni ušetřily 4 %. Rozpočtový přebytek Prahy se na konci listopadu loňského roku rovněž oproti roku 2024 snížil, avšak podstatně méně než v případě krajů. Praha za jedenáct měsíců loňského roku odložila 17 % disponibilních příjmů, o rok dříve to bylo o dva procentní body více.

Rozdílný byl přístup k investicím. Zatímco Praha v daném období objem kapitálových výdajů meziročně o 3 % snížila, kraje a ostatní obce jej naopak zvedly. Kraje meziročně o 13 %, obce bez Prahy dokonce o 27 %. Kraje a Praha na investičních dotacích dostaly loni meziročně méně, zato ostatní obce podstatně více. Investiční dotace, které obce loni získaly, se z roku na rok zvedly až o 26 %. Podíl investičních dotací na kapitálových výdajích obcí bez Prahy byl sice loni vyšší než o rok dříve, stále však nedosahoval výše z let 2013 až 2016.

Výdaje obcí bez Prahy a výdaje krajů se v období od ledna do listopadu roku 2025 meziročně zvyšovaly rychleji než jejich příjmy.  Je potěšitelné, že v obou případech rostly kapitálové výdaje rychleji než výdaje běžné. V porovnání se stejným obdobím roku 2024, se uvedený vývoj promítl do mnohem nižšího přebytku krajů a v případě obcí bez Prahy do deficitu. Lze tudíž očekávat, že příspěvek krajů a obcí ke snížení deficitu veřejných rozpočtů bude v roce 2025 mnohem nižší než v předchozích letech.

Z porovnání územní samosprávy zemí Evropské unie týkající se jejich investic, úspor a dluhů vyplývá, že obce a kraje v České republice vykazují vysoce nadprůměrné úspory, nadprůměrné investice a podprůměrný dluh.

Otázkou je, zda české obce a kraje umějí nakládat s penězi nadprůměrně efektivně nebo mají jednoduše řečeno nadprůměrné příjmy, které jim umožňují relativně hodně investovat a souběžně s tím spořit. K financování investic přitom oproti průměru za samosprávy zemí Evropské unie využívají dluhové nástroje v nepoměrně nižší míře.

Autorem textu je Věra Kameníčková, CRIF – Czech Credit Bureau, a.s.