Obce své příjmy, kterými v rozpočtu disponují, rozdělují na běžné a kapitálové výdaje. Běžné výdaje zahrnují mj. provozní náklady, jako jsou platy zaměstnanců a příslušné odvody, nákup materiálu, služeb, vody a energií nebo poradenství. Kapitálové výdaje tvoří zejména pořízení hmotného i nehmotného majetku a nákup pozemků. Výsledný kladný rozdíl mezi získanými příjmy a uskutečněnými výdaji odloží na užití v následujících letech, a tím zvýší své úspory. Případný záporný výsledek obce financují z úspor nebo úvěrem.
Zatímco peníze vynaložené na běžné výdaje z financí obce navždy mizí, v případě kapitálových výdajů, což jsou peníze vynaložené na investice pro rozšíření, modernizaci a rozvoj obecní infrastruktury, tomu tak není. Také běžné výdaje jsou pro chod obce důležité, ale ty kapitálové rozhodují o budoucích schopnostech obce uspokojovat zájmy obyvatel.
Vývoj kapitálových výdajů obcí nebyl úplně rovnoměrný. V období let 2020 až 2024 byly kapitálové výdaje obcí (bez Prahy) v posledních třech letech vyšší než v prvních dvou letech. Rostly jejich příjmy a celkové výdaje a ještě rychleji jejich úspory.
Graf 1: Kapitálové výdaje obcí (mld. Kč) (zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a.s.)
Graf 2: Podíl kapitálových výdajů obcí na jejich celkových výdajů (zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a.s.)
Graf 2 ukazuje, že v daném období se běžné výdaje zvyšovaly rychleji než ty kapitálové. Jinak řečeno, obce věnovaly více peněz na financování provozu než na investice. Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích v daném období tak vykázal opačnou tendenci, než v případě objemu kapitálových výdajů. Ten byl vyšší v prvních třech letech a v posledních dvou letech naopak o něco nižší .
S financováním kapitálových výdajů obcím pomáhají investiční dotace. Ty obce získávají především ze státního rozpočtu, v menší míře také z rozpočtů krajů. K dalším zdrojům financí na investice patří provozní přebytek (rozdíl mezi běžnými příjmy a provozními náklady daného roku), peníze ušetřené v minulých letech, vypůjčené prostředky a další.
Dlouhodobě lze pozorovat značnou souvztažnost mezi objemem kapitálových výdajů a objemem investičních dotací. Tak v poslední době však mírně oslabila a obce se tak více než dříve při financování kapitálových výdajů spoléhají na jiné zdroje než na investiční dotace.
Investiční dotace se na financování kapitálových výdajů podílely mnohem více v prvních dvou letech daného období než na jeho konci. Pomoc státu obcí s investicemi tak oslabovala. Z hlediska prudkého růstu úspor obcí a napjatého státního rozpočtu to je do značné míry pochopitelné.
Graf 3: Podíl investičních dotací na kapitálových výdajích (zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a.s.)
Dále se podíváme, jak vypadají kapitálové výdaje a související ukazatele obcí v jejich rozdělení podle krajů a také podle velikosti dané počtem obyvatel. Pro srovnatelnost jsou zde uváděné údaje přepočtené na jednoho obyvatele a ukazují průměr za období let 2020 až 2024.
Obce podle krajů
Nejvyšší kapitálové výdaje v průměru ročně v daném období a v přepočtu na obyvatele vykázaly obce Jihomoravského kraje (11 838 Kč). Ty jsou oproti obcím v kraji s nejnižší částkou, kterým je Ústecký kraj (6 509 Kč), téměř dvojnásobné. Druhou pozici obsadily obce v kraji Vysočina (11 405 Kč) a za nimi se umístily obce Plzeňského kraje (10 945 Kč). Druhé nejnižší kapitálové výdaje měly obce Karlovarského kraje (7 710 Kč) a jen o něco vyšší byly u obcí Libereckého kraje (7 857 Kč). Průměr kapitálových výdajů na obyvatele dosahoval 9 807 Kč.
Obce Středočeského kraje získaly nejvyšší objem investičních dotací (průměrně 3 152 Kč na obyvatele ročně). To je dvakrát více, než kolik obdržely obce Ústeckého kraje (1 532 Kč). Druhou nejvyšší částku měly obce kraje Vysočina (3 215 Kč) a třetí pak obce Olomouckého kraje (2 948 Kč). Na postavení obcí Olomouckého kraje měl vliv objem investičních dotací v roce 2024, které se meziročně zvedly o 40 %. Je to nejvyšší dynamika v rámci všech krajů. Průměrná výše investičních dotací na obyvatele dosahovala 2 406 Kč.
Druhý nejnižší objem investičních dotací vykázaly obce Karlovarského kraje (1 565 Kč) a třetí místo odzadu obsadily obce Moravskoslezského kraje (1 846 Kč).
| v Kč na obyv. | kapitálové výdaje | investiční dotace |
| JHM | 11 838 | 2 129 |
| VYS | 11 405 | 3 215 |
| PL | 10 945 | 2 313 |
| STČ | 10 804 | 3 152 |
| JHČ | 10 556 | 2 531 |
| PA | 9 827 | 2 591 |
| OL | 9 631 | 2 948 |
| HK | 9 396 | 2 599 |
| ZL | 9 203 | 2 466 |
| MSK | 8 980 | 1 846 |
| LI | 7 857 | 2 158 |
| KV | 7 710 | 1 565 |
| UL | 6 509 | 1 532 |
Tabulka 1: Kapitálové výdaje a investiční dotace v Kč na obyvatele (průměr let 2020 až 2024) (zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a.s.)
Obce Středočeského kraje vydaly na investice největší díl celkových výdajů, a to průměrně 36 % za každý rok daného období. Na druhém místě byly obce kraje Vysočina se 34 % a třetí příčka s 33 % patřila obcím Jihomoravského kraje, Na opačném konci jsou obce tří krajů s nejnižším objemem kapitálových výdajů. Jedná se o Ústecký kraj, ve kterém obce na kapitálové výdaje použily pouhých 22 % svých příjmů, v Karlovarském kraji to bylo 25 % a v Libereckém kraji o jeden procentní bod více.
Tabulka 2 dále ukazuje, jak se na financování kapitálových výdajů obcí podílely získané investiční dotace. Vyplývá z ní, z jaké části obcím při investování pomohl zejména stát a na jakou část musely obce využít jiné zdroje.
Investiční dotace v Olomouckém kraji průměrně pokryly až 31 % kapitálových výdajů ročně. 29 % to bylo ve Středočeském kraji a po 28 % v kraji Vysočina, Královéhradeckém a Libereckém kraji. Průměr dosahoval 25 %.
V Jihomoravském kraji obcím investiční dotace pomohly financovat průměrně pouhých 18 % kapitálových výdajů ročně. V obcích kraje Karlovarského, Moravskoslezského a Plzeňského to bylo 21 %. Všechny tři kraje vykázaly podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích pod průměrem za všechny kraje, který dosahoval 31 %.
| obce | kapitálové výdaje/celkové výdaje | investiční dotace/kapitálové výdaje |
| STČ | 36 % | 29 % |
| VYS | 34 % | 28 % |
| JHM | 33 % | 18 % |
| ZL | 32 % | 27 % |
| JHČ | 32 % | 24 % |
| PA | 32 % | 27 % |
| OL | 32 % | 31 % |
| HK | 31 % | 28 % |
| PL | 30 % | 21 % |
| MSK | 27 % | 21 % |
| LI | 26 % | 28 % |
| KV | 25 % | 21 % |
| UL | 22 % | 24 % |
Tabulka 2: Celkové i kapitálové výdaje a investiční dotace (průměr let 2020 až 2024) (zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a.s.)
Obce tří krajů s nejvyšším objemem kapitálových výdajů na obyvatele (roční průměr) vykázaly i nejvyšší příjmy. Jedná se o kraj Jihomoravský, Plzeňský a Vysočina. Nejnižší příjmy měly obce Zlínského kraje. Jejich kapitálové výdaje byly jen mírně pod průměrem. Obce Ústeckého kraje vykázaly druhé nejnižší příjmy a vůbec nejnižší kapitálové výdaje. Třetí nejnižší příjmy patří obcím Královéhradeckého kraje s obdobnou velikostí kapitálových výdajů jako v případě Zlínského kraje.
Obce podle velikosti
V období let 2020 až 2024 v přepočtu na obyvatele vykázaly nejvyšší kapitálové výdaje obce s počtem obyvatel od 200 do 499. V průměru to každoročně bylo 11 495 Kč. Druhé místo patří obcím s počtem obyvatel od 500 do 999, kde částka dosahovala 11 411 Kč. Zdaleka nejnižší kapitálové výdaje na hlavu vykázaly největší obce, a to 8 694 Kč.
Největší obce přitom uskutečnily téměř polovinu celkových kapitálových výdajů obcí. Necelých 30 % připadlo na obce s počtem obyvatel od 1 000 do 4 999. Nejmenší obce se podílely pouhými 2 % a navazující velikostní kategorie pak 8 %.
Graf 4: Kapitálové výdaje obcí v Kč na obyvatele (průměr let 2020 až 2020 až 2024) (zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a.s.)
I když 1 350 nejmenších obcí (do 199 obyvatel) mělo až třetí nejvyšší objem kapitálových výdajů, obdržely nejvyšší průměrný objem investičních dotací na obyvatele ročně, a to 4 586 Kč. O něco nižší objem získalo 1 998 obcí v navazující velikostní kategorii, i když měly nejvyšší kapitálové výdaje na obyvatele.
S investičními dotacemi ve výši 3 873 Kč na obyvatele v průměru ročně třetí pozici obsadilo 1 374 obcí s počtem obyvatel od 500 do 999 obyvatel. 1 254 obcí v navazující velikostní kategorii dostalo v průměru 3 081 Kč ročně a nejnižší objem mělo 277 největších obcí (5 000 a více obyvatel bez Prahy). I tak tato skupina obcí dostala z celkového objemu investičních dotací 34 %. O jeden procentní bod méně připadlo na obce s počtem obyvatel od 1 000 do 4 999. Nejmenší obce se na celkovém objemu investičních dotací podílely pouhými 3 %. Navazující velikostní kategorie 13 % a další pak 16 %.
Graf 5: Investiční dotace obcí v Kč na obyvatele (průměr let 2020 až 2024) (zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a.s.)
Největší část celkových výdajů na investice vydaly obce s počtem obyvatel od 500 do 999, a to 39 % v průměru každý rok daného období. Podíl obcí ve dvou sousedních velikostních kategoriích byl jen o jeden procentní bod nižší. Nejmenší obce vykázaly 33% podíl kapitálových výdajů na celkových. Nejnižší podíl patřil největším obcí, které na investice věnovaly jednu čtvrtinu celkových výdajů. Z hlediska investic byly nejvíce aktivní obce s počtem obyvatel od 200 do 4 999.
Graf 6: Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích obcí (průměr let 2020 až 2024) (zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a.s.)
Nejmenší obce sice vykázaly až třetí nejvyšší objem kapitálových výdajů na obyvatele, ale investiční dotace se na jejich financování podílely nejvíce, a to v průměru 41 % každý rok. Podíl investičních dotací na kapitálových výdajích se snižoval s rostoucí velikostní kategorií, u největších obcí až na 17 %.
Graf 7: Podíl investičních dotací na kapitálových výdajích obcí (průměr let 2020 až 2024) (zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a.s.)
Stát a případně kraje s investicemi nejvíce pomáhají nejmenším obcím, které ovšem vykazují zdaleka nejvyšší příjmy v přepočtu na obyvatele. V průměru to v daném období bylo 37 628 Kč. Nejnižší příjmy měly obce s počtem obyvatel od 1 000 do 4 999, a to 31 121 Kč. Přitom dosahovaly vysokého podílu kapitálových výdajů na celkových výdajích a čtvrtou nejnižší úroveň investičních dotací na obyvatele.
Závěr
Obce na investice již delší dobu vydávají kolem 30 % celkových příjmů. Navzdory tomu, že se pomoc zejména státu při jejich financování mírně snižuje se dá očekávat, že se tato tendence v nejbližší budoucnosti nezmění. Obce však opakovaně vykazují značný provozní přebytek a rostoucí úspory. Takže mají dostatek vlastních zdrojů na pokrytí kapitálových výdajů i ve větším rozsahu.
Autorem textu je Věra Kameníčková, CRIF – Czech Credit Bureau, a.s.