V roce 2025 získalo hlavní město do rozpočtu celkem 148,1 mld. Kč a uskutečnilo výdaje v rozsahu 124 mld. Kč, stranou tudíž odložilo 24,2 mld. Kč. Přebytek byl loni o 1,2 mld. Kč vyšší než o rok dříve. Praha nevyužila 16 % svých disponibilních příjmů. Vyšší úspory za posledních sedm let vykázala jen v roce 2023.
Celkové příjmy a výdaje pražského rozpočtu meziročně rostly shodným tempem, a to ve výši 5 %. Příjmy se meziročně zvýšily o 7,1 mld. Kč. Nejvíce k tomu přispěl růst daňových příjmů o 5,3 mld. Kč. Neinvestiční dotace vzrostly o 2,6 mld. Kč. Naopak o 48 % meziročně poklesly investiční dotace. Vzhledem k tomu, že Praha je získává ve velmi malém objemu, to bylo o 0,6 mld. Kč. O 0,3 mld. Kč se snížil i objem nedaňových příjmů. Objem příjmů z prodeje majetku meziročně poklesl pouze nepatrně.
| Praha mld. Kč | 2024 | 2025 | 2025/2024 |
| daňové | 97.2 | 102.6 | 5 % |
| nedaňové | 9.2 | 9.0 | -3 % |
| kapitálové | 0.7 | 0.6 | -6 % |
| neinvestiční dotace | 32.7 | 35.4 | 8 % |
| investiční dotace | 1.2 | 0.6 | -48 % |
| příjmy | 141.0 | 148.1 | 5 % |
Tabulka 1: Příjmy Prahy (mld. Kč) (zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF)
Výdaje se meziročně zvedly o 5,9 mld. Kč, a to pouze zásluhou růstu běžných výdajů o 6,5 mld. Kč. Na pokles investičních dotací navázalo snížení kapitálových výdajů o 0,6 mld. Kč. Z celkových příjmů Praha loni na investice vydala 18 %, o jeden procentní bod méně než o rok dříve. Váha investičních dotací ve struktuře financování kapitálových výdajů se snížila na polovinu, ze 4 % v roce 2024 na 2 % v roce 2025, přitom měly stejnou váhu jako příjmy z prodeje majetku.
Provozní saldo (rozdíl mezi daňovými a nedaňovými příjmy a neinvestičními dotacemi na straně jedné a běžnými výdaji na straně druhé) dosáhlo 48,9 mld. Kč. Po roce 2023 to byl druhý nejvyšší přebytek běžného rozpočtu v posledních sedmi letech. V rámci financování provozu Praha ušetřila až třetinu svých běžných příjmů.
Na financování kapitálových výdajů mělo v roce 2025 hlavní město k dispozici 48,9 mld. Kč ve formě provozního přebytku, 0,6 mld. ve formě investičních dotací a stejnou částku město získalo prodejem majetku. Celkem to bylo 50,1 mld. Kč, avšak Praha z této částky na investice využila o 24,2 mld. Kč méně. Přitom o rok dříve byl rozdíl mezi těmito třemi zdroji a kapitálovými výdaji o 1,2 mld. Kč nižší. I při meziročním snížení objemu investičních dotací mohlo hlavní město na investice věnovat mnohem více, než kolik jich věnovalo.
| Praha mld. Kč | 2024 | 2025 | 2025/2024 |
| běžné výdaje | 91.5 | 98.0 | 7 % |
| kapitálové výdaje | 26.5 | 26.0 | -2 % |
| výdaje | 118.1 | 124.0 | 5 % |
| saldo | 23.0 | 24.2 | 5 % |
Tabulka 2: Výdaje Prahy (mld. Kč) (zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF)
Graf 1 ukazuje, jak se příjmy a výdaje hlavního města v posledních sedmi letech vyvíjely. Je evidentní, že v první části daného období byl rozdíl mezi objemem příjmů a výdajů nižší než v druhé části. V čase se tak sklon k úsporám v Praze zvyšoval. Příjmy v daném období rostly vždy rychleji než výdaje.
V období let 2019 až 2025 Praha v souhrnu nevyužila 131,5 mld. Kč, což v průměru představuje až 16 % příjmů ročně, které měla k dispozici. Největší úsporu vykázala v roce 2023, kdy byly její příjmy o 29,3 mld. Kč vyšší než výdaje. Nejnižší úsporu vykázala v roce 2020, ve kterém příjmy o 8,9 mld. Kč převýšily výdaje.
Graf 1: Vývoj příjmů a výdaje Prahy (mld. Kč) (zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF)
Je zajímavé, že i když Praha ve druhé části daného období ušetřila větší část příjmů, dokázala větší část příjmů věnovat na investice. V období 2019 až 2025 se investice na příjmech podílely v průměru 16 % ročně. Na začátku období to bylo méně.
Více než 60 % kapitálových výdajů hlavní město v loňském roce směřovalo na investiční nákupy. Většinou šlo o pořízení dlouhodobého hmotného majetku. Na investiční transfery připadlo 28 % kapitálových výdajů, většinu z nich dostaly pražské příspěvkové a podobné organizace. Něco přes desetinu kapitálových výdajů Prahy mělo formu nákupu majetkových podílů.
Jak již bylo řečeno, hlavní město v loňském roce snížilo objem kapitálových výdajů, a to o 2 %. Investiční nákupy meziročně poklesly o 3 % a nákupy majetkových podílů o 23 %. Jedinou položkou, která vykázala růst, byly investiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím (o 11 %).
Graf 2: Podíl kapitálových výdajů na příjmech (zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF)
Praha získala poměrně málo investičních dotací, respektive představovaly nepatrnou část financování kapitálových výdajů. Více než polovinu investičních dotací loni tvořily transfery ze státních fondů, zbývající část připadla na státní rozpočet. V rámci posledních sedmi let měly investiční dotace pro financování kapitálových výdajů v loňském roce zdaleka nejmenší význam. Praha však dlouhodobě vykazuje značný provozní přebytek, ze kterého by mohla bez problémů financovat mnohem větší objem investic. Dává však i nadále přednost ukládání peněz na bankovní účty a posilování své rezervy.
Graf 3: Podíl investičních dotací na kapitálových výdajích (zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF)
Hlavní město v roce 2025 opětovně vykázalo přebytek rozpočtu. Její příjmy se v daném roce zvýšily rychleji než rok předtím, a to především zásluhou růstu daňových příjmů. Objem investičních dotací, které hlavní město v loňském roce získalo, byl jeden z nejnižších. Kapitálové výdaje poté, co se v roce 2024 značně zvýšily, loni vykázaly mírný pokles. Praha tak v roce 2025 zdaleka nevyužila všechny peníze, které mohla na investice věnovat.
Autorem textu je Věra Kameníčková, CRIF – Czech Credit Bureau, a.s.