V roce 2025 získalo 13 krajů do rozpočtu celkem 367,8 mld. Kč, ty zároveň uskutečnily výdaje v částce o 1,6 mld. Kč vyšší. Rozpočet po čtyřech letech přebytku skončil schodkem. Je to značná změna ve srovnání s předchozím rokem, avšak vykázaný deficit se na celkových příjmech podílel pouze 0,4 %. Lze tedy mluvit o víceméně vyrovnaném celkovém rozpočtu krajských samospráv.

Příjmy se meziročně zvýšily o 4 %, zato výdaje vykázaly dvojnásobnou dynamiku. O přírůstek příjmů ve výši 14,8 mld. Kč se zasloužily především neinvestiční dotace, které se zvedly o stejnou částku jako celkové příjmy krajů. Zvýšily se i daňové příjmy, a to o 6,1 mld. Kč. Největší meziroční pokles ze známých důvodů zaznamenaly nedaňové příjmy, a to o 4,2 mld. Kč. Také investiční dotace (o 1,6 mld. Kč) a kapitálové příjmy (o 0,3 mld. Kč) se snížily.

Daňové příjmy krajů se meziročně zvýšily o 6 %, oproti předchozímu roku tak vykázaly trojnásobnou dynamiku. Jejich podíl na sdílených daních se přitom druhým rokem po sobě snížil. Pomyslnou ztrátu však více než vykompenzoval ekonomický růst a v jeho důsledku i vyšší výběr sdílených daní.

 

kraje příjmy mld. Kč	2024	2025	2025/2024
daňové	109.2	115.3	6 %
nedaňové	16.4	12.1	-26 %
kapitálové	0.5	0.2	-64 %
neinvestiční dotace	214.9	229.7	7 %
investiční dotace	12.1	10.5	-13 %
příjmy celkem	353.0	367.8	4 %

 

Tabulka 1: Příjmy krajů (mld. Kč) (zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF)

 

K meziročnímu zvýšení celkových výdajů o 26,3 mld. Kč přispěly běžné výdaje růstem o 13,3 mld. Kč, na kapitálové výdaje připadlo 7,4 mld. Kč. Kapitálové výdaje krajů jsou vždy mnohem nižší než běžné výdaje, protože do objemu běžných výdajů se promítá i transfer peněz na přímé náklady ve vzdělávání z Ministerstva školství na kraje, které je pak přeposílají regionálním školám.

Zajímavé je, že navzdory meziročnímu poklesu objemu investičních dotací dokázaly kraje zvýšit kapitálové výdaje o 17 %. Jejich objem je tak jen o 0,2 mld. Kč větší než v roce 2023, který zatím drží primát v jejich objemu. Objem kapitálových výdajů se však v roce 2024 snížil, takže nižší byla i jejich výchozí úroveň pro rok 2025.

Nicméně i tak kraje jako celek na investice v loňském roce vydaly 14 % celkových příjmů, což tento rok z hlediska podílů investic na příjmech řadí k jednomu z nejvyšších. Výrazně poklesl vliv investičních dotací na objem kapitálových výdajů, a to z 28 % v roce 2024 na loňských 21 %. Vzhledem k meziročnímu snížení příjmů z prodeje krajského majetku, byla váha tohoto faktoru ve struktuře financování investic zanedbatelná.

Běžné výdaje krajů rostly rychleji než běžné příjmy (souhrn daňových a nedaňových příjmů a neinvestičních dotací). Tudíž došlo k poklesu výše provozního přebytku o 2,2 mld. Kč na 38,4 mld. Kč. V loňském roce byly kapitálové výdaje krajů vyšší než souhrn jejich provozního přebytku, investičních dotací a příjmů z prodeje majetku. Takže kraje k financování investic využily všechny lehce dostupné zdroje a peníze naspořené v minulých obdobích.

Největší část celkových výdajů krajů směřovala na vzdělávání. Tato oblast představovala 57 % celkových výdajů. Meziročně se tyto výdaje zvýšily o jednu desetinu. Druhou oblastí byly výdaje na dopravu s podílem ve výši 18 % a meziročním růstem o 3 %. Na tyto dvě oblasti připadly celé tři čtvrtiny celkových výdajů.

Na třetí místo se dostaly výdaje na sociální služby. Směřovalo sem 8 % celkových výdajů. Tyto výdaje byly meziročně o 13 % vyšší. Čtvrtou příčku obsadily výdaje na zdravotnictví, které se jako jediné meziročně snížily (o 3 %).

Výdaje na územní samosprávu vzrostly o 8 %. Ovšem výdaje na kulturu zaznamenaly nejvyšší růst, a to o 31 %. V absolutním vyjádření dostala kultura meziročně jen o 2 mld. Kč více. Stejná částka jako v roce 2024 loni směřovala na sport a zájmovou činnost, výdaje na bydlení stouply o 1 %.

 

kraje výdaje mld. Kč	2024	2025	2025/2024
běžné	299.8	318.7	6 %
kapitálové	43.4	50.7	17 %
výdaje celkem	343.2	369.4	8 %
saldo	9.8	-1.6

 

Tabulka 2: Výdaje krajů (mld. Kč) (zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF)

 

Na co směřovaly investice krajů, ukazuje tabulka 3. Téměř polovina kapitálových výdajů krajů měla v loňském roce podobu investičních transferů, které byly určeny převážně pro jejich příspěvkové a podobné organizace.  Byla to ovšem i jedna z hlavních položek, u které se objem meziročně snížil (o 4 %).

Necelé dvě pětiny kapitálových výdajů připadly na investiční nákupy, především na pořízení dlouhodobého hmotného majetku. Výdaje na tuto oblast se meziročně zvedly o 35 %. Ještě vyšší dynamiku zaznamenaly investiční půjčky, velkou váhu v celku však nemají. Většinu půjček dostaly krajské příspěvkové a podobné organizace.

Položka s nejnižší váhou v rámci kapitálových výdajů, kterou je nákup majetkových podílů, vykázala nejvyšší růst. Meziročně se více než ztrojnásobila. Necelých 30 % těchto výdajů v roce 2025 sloužilo k nákupu akcií.

 

mld. Kč	2024	2025	2025/2024	struktura 2025
investiční transfery	25.7	24.7	-4 %	49 %
Investiční nákupy	14.7	19.9	35 %	39 %
půjčky na investice	2.2	3.7	69 %	7 %
nákup majetkových podílů	0.7	2.4	243 %	5 %
celkem	43.3	50.7	17 %	100 %

 

Tabulka 3: Kapitálové výdaje (mld. Kč) (zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF)

 

Na rozdíl od Prahy a ostatních obcí kraje v posledních sedmi letech hospodařily s prakticky vyrovnaným rozpočtem. V daném období v souhrnu ušetřily 44,2 mld. Kč, což jsou 2 % kumulativních příjmů. Nejvyšší přebytek vykázaly v roce 2023, a to 16 mld. Kč, respektive 4 % celkových příjmů. Záporné saldo měly kromě loňského roku také v roce 2020, na příjmech se podílelo 1 %.

 

Graf 1: Vývoj příjmů a výdajů kraj (mld. Kč) (zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF)

 

Z celkových příjmů kraje na investice nejčastěji věnovaly 14 %. Pouze ve třech letech to bylo o dva procentní body méně. Jejich nízký podíl byl ovlivněn i tím, že měly příjmy navýšené o peníze na přímé náklady na vzdělávání. Ty poté, co je od ministerstva školství dostaly, téměř obratem převáděly (zejména na školy zřizované obcemi).

 

Graf 2: Podíl kapitálových výdajů krajů na jejich příjmech (zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF)

 

Stát krajům na investice přispíval v relativně větší míře než obcím, nemluvě o Praze. V poslední době se však význam investičních dotací pro objem krajských investic výrazně snižoval. Částka, kterou kraje v této podobě od státu loni dostaly, byla v posledních sedmi letech nejnižší. To však krajům nezabránilo v tom, aby uskutečnily druhý nejvyšší objem investic v daném období. Snížení investičních dotací kraje kompenzovaly především využitím úspor.

 

Graf 3: Podíl investičních dotací krajů na jejich kapitálových výdajích (zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF)

 

Jak ukazuje graf 3, kraje v roce 2025 část investic financovaly využitím rezerv nakumulovaných v minulých letech. Po letech růstu objemu peněz krajů na bankovních účtech své úspory loni meziročně snížily o 2,2 mld. Kč. Jejich dluh se prakticky nezměnil. Jinak tomu bylo v případě jimi zřizovaných příspěvkových organizací. Jejich úspory pokračovaly v růstu i v roce 2025, a to o 4 %, respektive o 1,2 mld. Kč. Dynamika jejich dluhu byla mnohem vyšší. Objem dluhu příspěvkových organizací zřizovaných kraji se meziročně zvýšil téměř o třetinu, což reprezentuje růst o 1,2 mld. Kč.

 

Graf 4: Úspory krajů a jejich dluh (zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF)

 

Třináct krajských samospráv rozpočtové hospodaření v roce 2025 zakončilo mírným schodkem (0,4 % celkových příjmů). Záporný výsledek rozpočtu kraje naposledy vykázaly v roce 2020. Objem investic se jim meziročně podařilo zvýšit o 17 %. I přesto, že investiční dotace meziročně poklesly o 13 %. Část investic financovaly z úspor. Jejich objem se po delší době snížil, a to o 3 %. Výše jejich dluhu se z roku na rok nezměnila. V delším časovém horizontu se rozpočtové hospodaření krajů, na rozdíl od Prahy, nejvíce blíží modelu vyrovnaného rozpočtu.

Autorem textu je Věra Kameníčková, CRIF – Czech Credit Bureau, a.s.