Daň z nemovitých věcí je jedním z mála zdrojů peněz pro rozpočet obcí, o kterém si mohou, v rámci daných pravidel, rozhodovat samy a její výnos samy podle svého uvážení použít. V loňském roce u této daně došlo k výrazné změně. Podívejme se, jaký dopad na rozpočet obcí měla a jak se projevila u obcí rozdělených podle počtu obyvatel.

Výnos daně z nemovitostí za obce bez Prahy dosáhl koncem troku 2024 výše 20,4 mld. Kč, což je meziročně o 85 % více. Celkové příjmy se ve stejném období zvedly o 4 % a daňové příjmy pak pouze o 2 %. Především zásluhou roku 2024 se výnos daně z nemovitých věcí mezi rokem 2013 a 2024 zvýšil o 127 %, zatímco u celkových příjmů to bylo o 90 % a u daňových příjmů o 110 %.

V roce 2024 se výnos daně z nemovitých věcí na daňových příjmech podílel 8,2 %. Zajímavé je, že v roce 2013 dosahoval tento podíl 7,6 %, tedy jen o 0,6 procentního bodu méně. Význam této daně po roce 2013 víceméně plynule klesal, a to právě až do loňského roku. Podíl daně z nemovitých věcí na celkových příjmech se navýšil ze 4,7 % v roce 2013 na 5,6 % v roce 2024, tedy rovněž o necelý jeden procentní bod. Ani změna v loňském roce neučinila z daně z nemovitostí významnější zdroj peněz v rozpočtu obcí. To platí pro obce jako celek, v rámci obcí různých velikostí to však úplně neplatí.

Graf: Podíl výnosu daně z nemovitostí na příjmech a daňových příjmech obcí (bez Prahy) (zdroj: Monitor: Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a.s.)

Mezi rokem 2023 a 2024 nejrychleji zvýšily výnos daně z nemovitostí největší obce (o 90 %). Výrazně pomaleji rostl výnos této daně u obcí s počtem obyvatel od 500 do 999 (o 84 %) a u obcí s počtem obyvatel od 1 000 do 4 999 (o 83 %). Nejnižší dynamiku zaznamenaly nejmenší obce (71 %).

Jsou to však nejmenší obce, pro které má daň z nemovitostí v rozpočtu největší význam. V loňském roce se na celkových příjmech podílela 9 % a na příjmech z daní 14 %. V případě daňových příjmů se její podíl na příjmech v dalších velikostních kategorií snižuje rychleji než na celkových příjmech.

Nejmenší obce již dlouhodobě vykazují nejvyšší výnos této daně v přepočtu na obyvatele. V loňském roce to bylo 3 628 Kč. Výnos klesá s rostoucí velikostí obcí až na 1 976 Kč na obyvatele v největších obcích. V průměru za všechny obce připadlo na jednoho obyvatele 2 144 Kč. Důvodem vysoké částky daně z nemovitostí na obyvatele u nejmenších obcí bude mj. skutečnost, že mají vyšší podíl rekreačních nemovitostí, u kterých je sazba této daně vyšší než u rezidenčních nemovitostí. Rovněž existence průmyslového objektu, dolu či elektrárny výrazně ovlivní údaje při přepočtu výnosu na obyvatele v obci s menším počtem obyvatel než v obci s větším počtem obyvatel.

Tabulka: Vybrané údaje o dani z nemovitostí v roce 2024 (obce bez Prahy) (zdroj: Monitor: Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a.s.)

Zdaleka nejvyšší výnos z daně z nemovitostí za rok 2024, s velkým odstupem od další obce v pořadí, vykázala obec Volevčice v Ústeckem kraji, a to 242 000 Kč na obyvatele. Ve stejném kraji se nachází i obec, která měla naopak nejnižší výnos z této daně. Jedná se o Přestanov s výnosem ve výši 9 700 Kč na obyvatele, tedy 25krát nižším. Příjmy z daně z nemovitostí v obci Volevčice v Ústeckém kraji tvořily loni 90 % jejích celkových příjmů.

Ze sta obcí s nejvyšším výnosem daně z nemovitostí v loňském roce v přepočtu na obyvatele patří 31 % do kategorie nejmenších obcí, 25 % tvořily obce s počtem obyvatel od 200 do 499. Na tyto dvě kategorie obcí tak připadá více než polovina všech obcí s nevyšším výnosem daně z nemovitostí na hlavu v roce 2024. Podíl ve výši jedné pětiny vykázaly dvě navazující velikostní kategorie, největší obce jsou zastoupeny pouhými 3 %.

Nejvíce obcí s nejvyšším výnosem z daně z nemovitých věcí na obyvatele má Středočeský kraj, a to 22, 17 obcí patří do Ústeckého kraje a 10 pak do Královéhradeckého kraje. Ani jednu obec nemá Zlínský kraj. V Ústeckém a v Karlovarském kraji patří do skupiny 100 obcí s nejvyšším výnosem daně z nemovitých věcí na obyvatele 5 % z počtu obcí v kraji. 3 % představují tyto obce v Moravskoslezském kraji, zatímco v ostatních krajích se jejich podíl pohybuje mezi 1 % a 2 %, s výjimkou Zlínského kraje, který nemá v tomto souboru ani jednu obec.

Při zachování současné konstrukce daň z nemovitostí bez zásahů do sazeb neumožňuje zvyšování jejího výnosu. Základem daně ve formě velikosti plochy nemovitosti korigované počtem pater a způsobem jejího využívání (rezidenční a rekreační bydlení a průmyslové objekty) výraznější růst neumožňuje. Výpočet základů daně ceny nemovitostí, jaký je obvyklý ve většině zemí. Vzhledem k růstu cen nemovitostí by ke zvýšenému výnosu této daně přispěl v podstatně větší míře. Současný systém vznikl v období, ve kterém se nemovitosti příliš nesměňovaly, a tudíž cenu nemovitosti jako základ daně nebylo možné využít. Současná situace je již jiná.

Autorem textu je Věra Kameníčková, CRIF – Czech Credit Bureau, a.s.