V letech 2013 až 2023 hospodařilo Brno, na rozdíl od většiny obcí, s téměř vyrovnaným rozpočtem. V daném období do rozpočtu získalo 167,3 mld. Kč a vydalo 162,7 mld. Kč. Výsledné kladné saldo se na souhrnných příjmech podílelo necelými 2,7 %. Znamená to, že Brno každý rok v průměru 0,4 mld. Kč z disponibilních příjmů. Kapitálové výdaje za celé období dosáhly výše 45,9 mld. Kč, takže Brno na investice využilo v průměru ročně 27 % celkových příjmů, které do rozpočtu dostalo.

V uvedeném období se počet obyvatel Brna na celkovém počtu obyvatel Česka podílel stabilně 3,6 %. Jeho podíl na příjmech se sice v čase mírně snižoval, ale i na konci období byl vyšší než podíl na počtu obyvatel. Podíl Brna na daňových příjmech všech obcí dosahoval v posledních letech 4,7 %, ve výchozím roce byl ve výši 5 %. Nedaňové příjmy Brna tvořily po většinu let 3 %, v posledních dvou letech se snížily na 2 %.

Podíl Brna na neinvestičních dotacích všech obcí se většinou pohyboval kolem 5 %, přičemž na počátku daného období to bylo kolem 7 %. Podíl města na investičních dotacích obcí v průměru dosahoval 2 %, avšak v prvních dvou letech byl vyšší, například v roce 2013 to bylo 5,1 %. Jeho podíl na kapitálových výdajích všech obcí byl v posledních letech ve výši 5 %, na počátku období byl mírně nižší.

Graf: Rozpočet Brna (mld. Kč) (zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a.s.)

Investiční aktivita Brna v čase rostla. V období let 2013 až 2018 se kapitálové výdaje Brna na jeho celkových příjmech podílely 23 %, v následujícím období (do roku 2023) to bylo už 31 %. Přitom podíl investičních dotací na kapitálových výdajích se naopak snižoval. V první části období dosahoval 19 % v průměru ročně, ve druhé jen 6 %. Rapidně se snižovala i váha příjmů z prodeje majetku ve struktuře celkových příjmů. Na financování investic tak mělo Brno na financování investic postupně méně peněz získaných z investičních dotací a příjmů z prodeje majetku.

Úspory Brna dosahované při financování provozu v daném období rostly. Tyto peníze lze bezproblémově využívat na financování investic. V letech 2013 až 2018 dosahoval podíl provozního přebytku na běžných příjmech v průměru 24 % ročně, v následujících pěti letech to bylo 27 %. Přesto byl souhrn provozního přebytku, investičních dotací a kapitálových příjmů vyšší než uskutečněné investice. V průměru to každoročně bylo o 0,4 mld. Kč více, přičemž tato částka představuje peníze navíc, které mohlo Brno věnovat na modernizaci a rozšíření infrastruktury, ale neudělalo to.

Objem investic jakékoli obce v jednotlivých letech logicky kolísá. V případě Brna to platí, ovšem s tím, že jeho kapitálové výdaje byly v druhé části daného období vyšší než v té první. Přitom investiční dotace, jak již bylo řečeno, prošly opačným vývojem. Stát tak Brnu při financování investic ve druhé části období pomáhal méně a město tak muselo využívat ve větší míře jiné zdroje. Nebyl to dluh ani ve ve větší míře naspořené peníze z minulých let.

Graf: Relace mezi objem investičních dotací a kapitálových výdajů (mld. Kč) (zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a.s.)

Dluh a úspory

Dluh Brna se v daném období víceméně plynule snižoval. V první části období to bylo v průměru o 6,3 % ročně, ve druhé o 6,1 %. Naproti tomu vývoj úspor tak jednoznačný nebyl. Do roku 2016 jejich objem rostl, poté se s malými výchylkami snižoval. V první části období úspory v průměru rostly o 5 % ročně, ve druhé však vykázaly pokles v průměru o 2 % ročně.

To se odrazilo i v tom, že dluh představoval v relaci k příjmům v první části období 36 %, ve druhé pak jen 18 %. Pokles relace vykázaly i úspory. V první části období se úspory na příjmech podílely v průměru 60 % ročně, v druhé to bylo „jen“ 38 %. S výjimkou roku 2013 byly úspory Brna vždy podstatně vyšší než jeho dluh. I tak byl objem peněz Brna na bankovních účtech koncem roku 2023 vyšší než v roce výchozím a dluh naopak nižší. V roce 2023 byly úspory Brna 2,5krát vyšší než jeho dluh.

Graf 3: Dluh Brna a jeho úspory (zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a.s.)

Rok 2024

Za 11 měsíců roku 2024 získalo Brno do rozpočtu 19,9 mld. Kč a vydalo 18,6 mld. Kč. Město tak v tomto období ušetřilo 1,3 mld. Kč, což představuje 7 % jeho příjmů. Příjmy a výdaje byly meziročně shodně o 7 % vyšší než ve stejném období o rok dříve.

O přírůstek příjmů ve výši 1,4 mld. Kč se nejvíce „zasloužily“ nedaňové příjmy, a to částkou 0,7 mld. Kč. Ty také v důsledku výplat věřitelů Sberbank meziročně vzrostly o 67 %. Jen o něco nižší byl příspěvek investičních dotací s přírůstkem 0,5 mld. Kč. Jejich objem se meziročně téměř ztrojnásobil. Byl vyšší než za celoroční údaje v předchozích letech s výjimkou let 2013 a 2014.

Daňové příjmy se na přírůstku celkových příjmů podílely částkou 0,3 mld. Kč. Jejich pouze dvouprocentní meziroční tempo růstu bylo výrazně pomalejší než v předchozích letech. V posledních třech letech dosahovalo dvojciferných hodnot.

Brno mld. Kč	11M 2023	11M 2024	2024 až 2023
příjmy daňové	14.2	14.4	0.3
nedaňové	1.0	1.7	0.7
kapitálové	0.2	0.2	0.0
neinvestiční dotace	2.8	2.7	-0.1
investiční dotace	0.3	0.8	0.5
příjmy celkem	18.6	19.9	1.4

 

Tabulka: Příjmy Brna za 11 měsíců roku 2024 (mld. Kč) (zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a.s.)

Na meziročním zvýšení celkových výdajů o 1,2 mld. Kč se ty kapitálové podílely částkou 0,7 mld. Kč a běžné pak 0,5 mld. Kč. Kapitálové výdaje meziročně vzrostly o 15 %, ty běžné jen o 4 %. Meziroční přírůstek kapitálových výdajů (0,7 mld. Kč) byl vyšší než přírůstek investičních dotací (0,5 mld. Kč).

Z celkových příjmů použilo Brno 28 % na kapitálové výdaje, o rok dříve to bylo o dva procentní body méně. Investiční dotace financovaly 15 % kapitálových výdajů, o rok dříve byla jejich účast méně než poloviční. V rámci financování provozu ušetřilo město, stejně jako o rok dříve, 31 %.

Z rozdílu mezi souhrnem provozního přebytku, investičních dotací a kapitálových příjmů na jedné straně a objemem kapitálových výdajů na straně druhé vyplývá, že Brno mohlo v loňských 11 měsících investovat ještě o 1,3 mld. Kč více.

Brno mld. Kč	11M 2023	11M 2024	2024 až 2023
běžné výdaje	12.5	13.0	0.5
kapitálové výdaje	4.9	5.6	0.7
výdaje celkem	17.4	18.6	1.2
saldo	1.2	1.3	0.1

 

 

Tabulka: Výdaje Brna za 11 měsíců roku 2024 (mld. Kč) (zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a.s.)

Poslední dostupné údaje o dluhu a úsporách Brna v loňském roce se týkají období od ledna do září. Ve srovnání se situací koncem roku 2023 se dluh sice zvedl, ale jen velmi mírně (o 1,3 %). Zato objem peněz na bankovních účtech se zvýšil o 28 %. Do konce roku se jak dluh, tak i úspory možná ještě změnily.

Závěr

Brno, druhé největší město České republiky, hospodařilo v delším časovém horizontu, na rozdíl od Prahy a většiny ostatních obcí, s prakticky vyrovnaným rozpočtem. Jeho míra úspor byla v porovnání s většinou obcí nižší. Město investuje nemalou část svých příjmů. Příspěvek státu v podobě investic v čase klesal. Brno své úspory v rámci financování provozu zvyšovalo a vytvářelo si tak dodatečné zdroje na financování kapitálových výdajů. Peníze, které má v rozpočtu k dispozici, Brno dlouhodobě využívá efektivněji než většina obcí.

Autorem textu je Věra Kameníčková, CRIF – Czech Credit Bureau, a.s.