Společnost CRIF – Czech Credit Bureau, a.s. ohodnotila hospodaření města Třemošná v Plzeňském kraji za rok 2024 nejvyšším stupněm „A“. Stejné hodnocení získalo město i v předchozím roce. Tento stupeň získávají samosprávy s velmi dobrou úrovní finanční stability základních ukazatelů charakterizujících jejich hospodaření.

Velikostí patří Třemošná do skupiny 146 obcí s počtem obyvatel od 5 000 do 9 999. V této kategorii obdržela stejné hodnocení jako Třemošná čtvrtina obcí, hodnocení zbývajících 109 obcí bylo horší.

V porovnání s danou velikostní kategorií má Třemošná zhruba stejný počet obyvatel jako průměr. Minimálně v posledních pěti letech však město disponovalo výrazně nižšími příjmy a výdaji, než kolik připadá v průměru na jednu obec ve skupině. Pod průměrem byly všechny hlavní příjmové položky a rovněž běžné i kapitálové výdaje Třemošné.

Město Třemošná se dokázalo vyrovnat s nižšími příjmy. V posledních pěti letech vždy vykazovalo přebytek a v souhrnu za celé období nevyužilo 16 % disponibilních příjmů ročně. Průměr v dané skupině byl zhruba pouze čtvrtinový. Při mnohem nižších příjmech Třemošné bylo saldo rozpočtu v absolutním vyjádření ročně až dvakrát vyšší než průměr v dané skupině.

Setrvalý a poměrně značný přebytek rozpočtu se odrazil i ve vysokých úsporách Třemošné. Koncem roku 2024 byly o 25 % vyšší než průměr v dané skupině. Navíc Třemošná v poslední době nevyužívala dluhové nástroje, takže hospodařila s nulovým dluhem. Naproti tomu, koncem roku 2024 připadlo na jednu obec ve skupině 36 mil. Kč dluhu.

Rozpočet Třemošné byl na dotacích, tedy pomoci od státu, případně kraje, mnohem méně závislý. Ty tvořily v průměru pouhou desetinu celkových příjmů ročně, zatímco průměr ve skupině byl dvojnásobný. Investiční dotace pomáhaly financovat investice v Třemošné pouze ze 3 %, průměr ve skupině byl 13 %.

Třemošná vykázala i vyšší úspory v rámci financování provozu než daná velikostní skupina. Rovněž výnosy z prodeje majetku se v Třemošné pohybovaly na výrazně nižší úrovni. V důsledku nižších celkových příjmů a v jejich rámci menšího objemu investičních dotací a příjmů z prodeje majetku byly kapitálové výdaje Třemošné zhruba třikrát nižší než průměr v dané skupině.

Největší část výdajů Třemošné směřovala na místní správu, vzdělávání a ochranu životního prostředí, resp. na nakládání s odpady. I výdaje na tyto priority byly nižší než průměr v dané velikostní skupině. Např. výdaje na místní správu v Třemošné nedosahovaly ani na poloviční úroveň průměru za danou skupinu. Nejmenší odstup Třemošné od průměru vykázaly její výdaje na zemědělství a lesnictví.

Opakovaný a poměrně vysoký přebytek rozpočtu, nulový dluh a značné úspory zaručují hladký budoucí vývoj Třemošné, a tím i zlepšování podmínek života obyvatel obce a udržení finanční stability v následujících letech. Vyšší míra investic by neměla vést k problémům a byla by k dobru budoucího rozvoje města.