Praha, 6. května 2026 – Výdaje obcí v ČR kromě Prahy v minulém roce dosáhly celkem 395 miliard Kč, oproti roku 2024 byly o 14 % vyšší. Příjmy meziročně vzrostly o 5 % na 386 miliard Kč. Výdaje obcí tak byly poprvé od roku 2010 vyšší než příjmy, rozdíl činil 9 miliard Kč. Výsledek souvisí s růstem investiční aktivity obcí: jejich kapitálové výdaje narostly proti roku 2024 o 26 % na celkových 132,5 miliardy korun. Obce na investice věnovaly 34 % celkových příjmů, což je nejvyšší podíl po roce 2012. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF – Czech Credit Bureau provedené z dat portálu www.informaceoobcich.cz, který obsahuje souhrnné informace o hospodaření obcí.

„Výdaje obcí bez Prahy v minulém roce vzrostly dvojnásobným tempem než v roce 2024. Zvýšení objemu kapitálových výdajů o téměř 28 miliard korun je pozitivním jevem, protože obce ve větší míře nasměrovaly své dříve nahromaděné úspory do staveb v oblasti školství, sportu, bydlení, kultury, dopravy nebo vodního hospodářství. Podíl kapitálových výdajů na celkových příjmech obcí v roce 2025 činil 34 %, což je nejvyšší podíl za posledních zhruba 15 let. Napomohlo tomu i razantní meziroční zvýšení objemu investičních dotací,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.

Objem finančních zdrojů, které měly obce bez Prahy z příjmů daného roku k dispozici na financování investic, zůstal meziročně téměř stejný, činil 123,2 miliardy korun. Tato částka je tvořena provozním přebytkem (84,7 mld. Kč), investičními dotacemi (29,4 mld. Kč) a kapitálovými příjmy, které obce získávají prodejem majetku (9,1 mld. Kč). Změnila se však struktura finančních zdrojů. Zvýšil se objem investičních dotací a příjmů z prodeje majetku, a naopak poklesla výše provozního salda.

„Schodek rozpočtu obcí v roce 2025 byl důsledkem vyšších investic, které obce financovaly mj. na dluh a z úspor. Nejrychleji rostly kapitálové výdaje ve školství, v oblasti sportovních zařízení a bydlení. Prioritami výdajové politiky obcí byly v loňském roce sport (růst o 27 %), vzdělávání (růst o čtvrtinu) a sociální služby (růst o 23 %),“ doplňuje Věra Kameníčková.

Úspory po letech růstu loni mírně klesly

Po roce 2010 se objem úspor obcí bez Prahy poměrně rychle zvyšoval. V loňském roce však došlo k obratu a úspory klesly na 214 miliard korun, tedy o 2 % oproti roku 2024. Přitom v roce 2024 vzrostly o 8 %, o rok dříve dokonce o 15 %. Do nižšího objemu úspor se promítly právě vyšší výdaje na investice. Z dlouhodobějšího pohledu se objem peněz obcí na jejich bankovních kontech mezi lety 2020 a 2025 zvedl o 70 miliard, tedy o 48 %. Ve stejném období dosáhl růst příjmů obcí 42 %. Míra úspor (poměr peněz na bankovních účtech k příjmům) loni poklesla na 55 % z 60 % v roce 2024. Přitom ještě v roce 2013 dosahovala míra úspor pouhých 36 %.

Část investic financovaly v loňském roce dluhem, který se meziročně zvýšil o 11 % na 62 miliard korun. Míra zadlužení, tedy podíl objemu dluhu na příjmech, obcí bez Prahy dosáhla 16 %. V roce 2013 to bylo téměř dvakrát tolik.

Obce v minulém roce získaly na příjmech ze sdílených daní 261,9 miliardy Kč, meziročně o zhruba 12 miliard Kč více. To odpovídá růstu o 5 %, daňové příjmy tak rostly více než dvojnásobným tempem oproti roku 2024. Přitom podíl obcí na sdílených daních se snížil již druhým rokem v řadě.

Nejvýrazněji, a to o 11 %, se v minulém roce zvýšily příjmy z daně z příjmu právnických osob (DPPO). Daňové příjmy tvořily 68 % příjmů všech obcí bez Prahy.

Graf 1: Příjmy a výdaje obcí bez Prahy 2019–2025 (zdroj: CRIF)

Graf 2: Podíl kapitálových výdajů na příjmech obcí 2019–2025 (zdroj: CRIF)

Graf 3: Úspory a dluh obcí 2019–2025 (zdroj: CRIF)