Rozpočet územní samosprávy zahrnuje příjmy i výdaje obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí. V roce 2025 územní samospráva disponovala 892,5 mld. Kč, z nichž využila 878,9 mld. Kč. Kladné saldo rozpočtu dosáhlo výše 13,5 mld. Kč. Územní samospráva tak v tomto roce ušetřila 2 % celkových příjmů. Naposledy tak nízký podíl přebytku rozpočtu vykázala v roce 2020. Její příjmy se v roce 2025 meziročně zvýšily o 5 %, zato výdaje vykázaly dvojnásobnou dynamiku.
V loňském roce se příjmy územní samosprávy meziročně zvýšily o 42,1 mld. Kč. Více než polovinou k tomu přispěl růst daňových příjmů o 23,7 mld. Kč. Jen o něco méně to bylo v případě neinvestičních dotací, které se zvýšily o 20 mld. Kč. Objem investičních dotací se sice meziročně zvedl o 12 %, vzhledem k jejich nízkému podílu na celku to ale meziročně bylo jen o 4,1 mld. Kč více. Ještě méně k růstu celkových příjmů přispěly příjmy z prodeje majetku, a to částkou 0,7 mld. Kč. Objem nedaňových příjmů ze známých důvodů meziročně poklesl o 6,5 mld. Kč.
Vývoj příjmů územní samosprávy ovlivnilo snížení jejich podílu na sdílených daních, ke kterému došlo dva roky po sobě. Nižší podíl obcí a krajů na třech hlavních daních měl omezit jejich značnou úspornou aktivitu z předchozích let. V roce 2025 však tuto „ztrátu“ na daňových příjmech vyrovnala stabilní inflace, růst mezd a stále ještě nízká nezaměstnanost. Kromě jiného to vedlo ke zrychlení ekonomického růstu a růstu objemu vybraných daních. Daňové příjmy územní samosprávy v tomto roce rostly stejným tempem jako celkové příjmy, nicméně rychleji než v roce 2024.
| územní samospráva | 2024 | 2025 | 2025/2024 |
| daňové | 456.0 | 479.8 | 5 % |
| nedaňové | 79.3 | 72.8 | -8 % |
| kapitálové | 9.3 | 10.0 | 8 % |
| neinvestiční dotace | 270.8 | 290.8 | 7 % |
| investiční dotace | 35.0 | 39.1 | 12 % |
| příjmy celkem | 850.4 | 892.5 | 5 % |
Tabulka 1: Příjmy územní samosprávy (mld. Kč) (zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a.s.)
Celkové výdaje územní samosprávy se meziročně zvedly o 80,4 mld. Kč. Z toho na přírůstek běžných výdajů připadlo 45,3 mld. Kč a na kapitálové výdaje 35 mld. Kč. Výsledkem značně rychlejšího růstu výdajů oproti příjmům byl nižší přebytek rozpočtu. Ten se snížil o 38,3 mld. Kč na 13,5 mld. Kč. Kapitálové výdaje se meziročně zvýšily o celou pětinu, zatímco ty běžné o 7 %.
Na kapitálové výdaje věnovala územní samospráva 23 % z celkových příjmů, což je nejvíce v posledních letech. Investiční dotace financovaly kapitálové výdaje z 19 %, tedy méně než v roce 2024. Příjmy z prodeje majetku přispěly k financování investic z pouhých 5 %, stejně jako o rok dříve.
Provozní saldo, rozdíl mezi daňovými a nedaňovými příjmy a neinvestičními dotacemi na straně jedné a běžnými výdaji na straně druhé, se meziročně snížilo. V rámci financování provozu územní samospráva loni ušetřila 172,9 mld. Kč, což představuje jednu pětinu běžných příjmů. V roce 2024 to bylo o dva procentní body více.
Územní samospráva v roce 2025 vykázala přebytek rozpočtu mnohem nižší než v předchozích letech, ale stále ještě pozitivní, takže její úspory (i když rostly nižším tempem) posílily.
| územní samospráva | 2024 | 2025 | 2025/2024 |
| běžné výdaje | 625.2 | 670.5 | 7 % |
| kapitálové výdaje | 173.4 | 208.4 | 20 % |
| výdaje celkem | 798.6 | 878.9 | 10 % |
| saldo | 51.9 | 13.5 | -74 % |
Tabulka 2: Výdaje územní samosprávy (mld. Kč) (zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a.s.)
Jak vypadá rozpočtové hospodaření územní samosprávy v roce 2025 ve světle delšího období, ukazují následující grafy. V období let 2019 až 2025 skončil rozpočet územní samosprávy vždy přebytkem. Nejvyšší byl v roce 2023, kdy územní samospráva neutratila 9 % z celkových příjmů, v loňském roce nevyužila/odložila stranou pouze 2 % disponibilních příjmů. V průměru ročně se přebytek na příjmech územní samosprávy podílel 5 %.
Příjmy v období let 2019 až 2025 rostly v průměru o 7 % ročně, zatímco tempo růstu výdajů bylo ještě o jeden procentní bod vyšší. I tak souhrnné příjmy územní samosprávy výdaje v daném období převýšily o 258 mld. Kč.
Graf 1: Rozpočet územní samosprávy v letech 2019 až 2025 (mld. Kč) (zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a.s.)
Graf 2 dokládá, že v roce 2025 územní samospráva, minimálně v posledních sedmi letech, investovala nejvyšší podíl příjmů. Její investice měly na příjmech nejnižší podíl v roce 2021. Největší část kapitálových výdajů (78 %) v loňském roce tvořily investiční nákupy, přičemž nejčastěji se jednalo o pořízení dlouhodobého majetku. Na investiční transfery připadlo 17 % kapitálových výdajů. V jejich rámci šlo nejvíce peněz na investiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím. Na nákup majetkových podílů směřovala 3 % kapitálových výdajů a zbývající 2 % tvořily půjčené investiční prostředky.
V roce 2025 se meziročně nejrychleji zvedl objem peněz, které územní samospráva půjčila na investice, a to o 43 %. Téměř o čtvrtinu vzrostly investiční nákupy, růst ve výši 15 % zaznamenal nákup majetkových podílů.
Graf 2: Podíl kapitálových výdajů na příjmech (zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a.s.)
Objem kapitálových výdajů územní samosprávy dlouhodobě kopíroval vývoj investičních dotací. V poslední době už to neplatí. V loňském roce byl podíl investičních dotací na kapitálových výdajích nejnižší, přesto územní samospráva vykázala nejvyšší podíl kapitálových výdajů na příjmech.
Význam investičních dotací pro kapitálové výdaje se v čase spíše snižuje. Obce a kraje investují více, i když je pomoc formou dotací nižší. K financování investic využívají jiné zdroje, především úspory dosahované v rámci financování provozu (provozní přebytek).
Graf 3: Podíl investičních dotací na kapitálových výdajích (zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a.s.)
Podle Monitoru Ministerstva financí dosáhl dluh územní samosprávy k 30. září roku 2025 částky 86,1 mld. Kč. Oproti konci roku 2024 se zvýšil jen o 0,4 %. Stav peněz na jejích bankovních účtech byl ke stejnému dni 509,3 mld. Kč a ve srovnání se stavem na konci roku 2024 byl vyšší o 12 %. Obce a kraje tak nefinancovaly investice dluhem, většinově ani z úspor. Dluh a peníze na bankovních účtech mají i příspěvkové organizace zřizované obcemi a kraji. Jejich příspěvkové organizace ke konci září loňského roku vykázaly dluh ve výši 7,1 mld. Kč a úspory více než desetkrát vyšší, konkrétně 79,4 mld. Kč. Jejich dluh se oproti konci roku 2024 zvedl o 26 %, úspory pouze o 4 %. Příspěvkové organizace obcí a krajů tak zvýšily svůj dluh rychleji než jejich zřizovatelé, v případě úspor tomu bylo naopak.
Autorem textu je Věra Kameníčková, CRIF – Czech Credit Bureau, a.s.