Firmy si často stěžují, že si obce většinou nepřejí, aby u nich začaly podnikat, případně že jim nevycházejí vstříc, nevytvářejí vhodné podmínky a podobně. Proč tomu tak může být? Obce v České republice z činnosti podnikatelů a firem na svém území získávají méně peněz než například v sousedním Rakousku nebo Německu. Většina jejich příjmů pochází ze sdílených daní. Podíl jednotlivých obcí na sdílených daních však ovlivňuje zejména počet obyvatel, v menší míře její rozloha a počet dětí ve škole. Příspěvek firmy, která v obci sídlí, se promítne pouze do výnosu daně z nemovitých věcí. I když jsou podnikatelské nemovitosti zatíženy vyšší sazbou této daně ve všech kategoriích obcí, není to pro obce až tak velký finanční stimul.

Pro obce je podnikání na jejich území spojeno s řadou nevýhod pro obyvatele. Například přináší zvýšený provoz na komunikacích a v důsledku toho větší hlučnost nebo prašnost, vyšší náklady na vodovodní síť i větší objem odpadu.

Na zvýšení váhy příjmů obce z aktivit podnikatelů a firem v její příjmové struktuře by obecně doplatily malé obce. To by v současnosti však nemusel být až tak velký problém, protože malé obce v rámci velikostní struktury obcí disponují nejvyššími příjmy a úsporami v přepočtu na obyvatele. Narušilo by to však až dosud poměrně vyrovnané rozdělení příjmů obcí obdobné velikosti a v podobné situaci.

Podnikáním není celé území pokryto ve stejné míře a mnohé obce podnikatele ani firmy přivábit nemohou. Specificky to platí pro obce v chráněných krajinných oblastech a v národních parcích. Větší propojení příjmů rozpočtu s podnikatelskými aktivitami by patrně vedlo k vytváření velmi bohatých obcí na jedné straně a velmi chudých obcí na straně druhé. Hlavní překážkou je především nevídaná rozdrobenost obcí České republiky.

Registr ekonomických subjektů ke konci roku 2024 evidoval více než 800 tisíc aktivních živnostníků (bez Prahy), tedy podnikatelů, kteří na trhu skutečně působí, podávají daňová přiznání a platí sociální i zdravotní pojištění. Více než polovina z nich bydlí v obcích s 5 000 a více obyvateli (bez Prahy), 27 % v obcích s počtem obyvatel od 1 000 do 4 999 a na nejmenší obce pak z celkového počtu připadají 2 %.

Ještě větší převahu mají velké obce v případě sídla z celkem 263 206 aktivních obchodních společností, sídlo zde najdeme u 70 % z nich. Na navazující velikostní kategorii připadá 19 % a na nejmenší obce pak pouhé 1 %.

Třetí nejrozšířenější formou podnikání jsou svobodná povolání. Patří sem fyzické osoby, které podnikají na základě jiných zákonů, než je ten živnostenský. Jedná se například o lékaře, lékárníky, stomatology, advokáty, architekty, auditory, daňové poradce a veterináře. Registr ekonomických subjektů celkem eviduje téměř 81 000 osob aktivně vykonávajících svobodné povolání. V největších obcích jich působí 61 %, v navazující velikostní kategorii 23 % a v nejmenších obcích pak opět pouhé 1 %.

Aktivních zemědělských podnikatelů je necelých 36 000. Je to zároveň jediná oblast, ve které velké obce nemají převahu a podíl těch nejmenších dosahuje 8 %. Největší obce dominují i v další formě podnikání. Z celkového počtu 4 400 družstevních organizací, jako jsou obchodní podnikatelská, spotřební a produkční družstva, v nich sídlí 76 %. V nejmenších obcích i v tomto případě jen 1 %.

4 % obcí, což jsou obce s počtem obyvatel 5 000 a více při nezapočítání Prahy, mají na svém území sídlo 70 % obchodních společností, podniká zde 53 % živnostníků, funguje tu 76 % družstevních organizací a působí v nich 61 % osob se svobodným povoláním.

Na více než polovinu obcí (s počtem obyvatel do 500) připadá 5 % obchodních společností, 9 % živnostníků, 6 % lidí se svobodným povoláním, 5 % družstevních organizací a 27 % zemědělských podnikatelů.

Lze také předpokládat, že ve větších obcích, kde je poptávka po zboží a službách obvykle větší, budou podnikatelé i firmy vykazovat vyšší zdanitelný základ a vyšší daně.

aktivní subjekty	firmy	živnostníci	svob. povolání	zem. podnik	druž. organizace
1–199	1 %	2 %	1 %	8 %	1 %
200–499	4 %	7 %	5 %	19 %	4 %
500–999	6 %	11 %	9 %	20 %	5 %
1000–4999	19 %	27 %	23 %	33 %	13 %
5000+	70 %	53 %	61 %	20 %	76 %
celkem bez Prahy	100 %	100 %	100 %	100 %	100 %

Tabulka 1: Rozdělení aktivních ekonomických subjektů podle kategorií obcí v roce 2024 (zdroj: ČSÚ, výpočty: CRIF)

Přejděme k obcím podle krajů. V tabulce 2 jsou kraje, s výjimkou Prahy, seřazeny podle počtu obcí. Je z ní patrné, že Praha drží řadu prvenství v rozložení podnikatelských aktivit. Připadá na ni 40 % sídel aktivních obchodních společností, trvalé bydliště tu má 18 % živnostníků, 18 % lidí se svobodným povolání a působí zde 37 % družstevních organizaci.

Pouze v případě zemědělských podnikatelů není hlavní město na prvním místě. To patří obcím Středočeského kraje, které mají ještě druhé místo v počtu živnostníků a zemědělských podnikatelů. V tomto kraji funguje zdaleka nejvyšší podíl obcí, a to téměř pětina celkového počtu.

Alespoň v průměru jsou také obce Jihomoravského kraje, které se na celkovém počtu obcí podílejí 11 %. Obdobný podíl mají obce tohoto kraje na jednotlivých právních formách podnikaní. Stejný podíl na celku jako Jihomoravský kraj mají obce kraje Vysočina. Na obce v tomto kraji však připadají pouze 2 % obchodních společností, 4 % živnostníků, 5 % osob se svobodným povoláním, 4 % družstevních organizací a 10 % zemědělských podnikatelů.

Jednu desetinu z celkovém počtu obcí má Jihočeský kraj. V obcích tohoto kraje nalezneme 4 % obchodních společností, 6 % živnostníků, 7 % osob se svobodným povoláním, 11 % zemědělských podnikatelů a 5 % družstevních organizací.

Nejhůře dopadly obce v menších krajích. Týká se to zejména obcí v Karlovarském kraji. Jejich podíl na celkovém počtu obcí dosahuje jen 2 %. Obdobný podíl mají tyto obce i na jednotlivých právních formách podnikání. Obce v Moravskoslezském kraji, které vykazují vyšší podíl na podnikatelských subjektech než obce kraje Zlínského, představují v obou krajích 5 % celkového počtu.

aktivní subjekty	firmy	živnostníci	svob. povolání	zem. podnik.	druž. organizace
Praha	40 %	18 %	18 %	2 %	37 %
STČ	8 %	15 %	11 %	14 %	6 %
VYS	2 %	4 %	5 %	10 %	4 %
JHM	12 %	11 %	12 %	12 %	11 %
JHČ	4 %	6 %	7 %	11 %	5 %
PL	4 %	5 %	7 %	7 %	2 %
PA	3 %	5 %	5 %	6 %	3 %
HK	3 %	5 %	5 %	7 %	3 %
OL	4 %	5 %	5 %	5 %	4 %
UL	4 %	6 %	5 %	5 %	3 %
ZL	4 %	5 %	5 %	7 %	2 %
MSK	8 %	9 %	9 %	8 %	16 %
LI	3 %	4 %	3 %	4 %	3 %
KV	2 %	2 %	2 %	2 %	1 %
celkem	100 %	100 %	100 %	100 %	100 %

Tabulka 2: Rozdělení aktivních podnikatelských subjektů mezi kraje (zdroj: ČSÚ, výpočty: CRIF)

Propojení podnikatelských aktivit na území obce s jejími příjmy existuje v celé řadě zemí. Vytvoření této závislosti v České republice zamezuje přílišná rozdrobenost obcí. Více než polovina z nich by tímto způsobem více peněz nezískala. Naopak, výhodné by to bylo pro největší obce, protože mají větší počet podnikatelských subjektů a na jejich území působící podnikatelské subjekty mají díky vyšší poptávce také vyšší zdanitelné příjmy.

Autorem textu je Věra Kameníčková, CRIF – Czech Credit Bureau, a.s.