Rating obcí (Moderní obec, květen 2021)

Rating je obecně používaný nástroj k hodnocení subjektů, např. státu, podniku, obcí či krajů. V zásadě odráží míru rizika, zda daný subjekt dodrží své závazky, vyplývající zejména z přijetí půjčky, což ovlivní podmínky, za kterých mu věřitel půjčí. Ratingové hodnocení může být výsledkem buď automatizovaného přístupu, nebo expertního posouzení. V prvním případě je hodnocení založeno na modelových či bodovacích přístupech, lze jej provést poměrně rychle a pro velkou skupinu subjektů najednou. Ve druhém případě se jedná o detailnější posouzení konkrétního, přičemž se berou v úvahu specifika hodnoceného subjektu, včetně těch, která se obtížně kvantifikují. Tento proces trvá déle a je samozřejmě finančně náročnější.

Systém iRating pro hodnocení obcí, který je zde použit, vychází z veřejně dostupných údajů o finančním hospodaření obcí. Přidělení jednoho z ratingových stupňů obcí z odstupňované škály sedmi stupňů (nejlepší je A+ a nejhorší C-) závisí na vyhodnocení 20 finančních a 7 nefinančních ukazatelů. K nejdůležitějším finančním ukazatelům patří např. dluh (v přepočtu na obyvatele a ve vztahu k hodnotě pasiv), saldo rozpočtu, zejména běžných příjmů a výdajů, výše dluhové služby, vypovídající o možnostech obce splácet půjčky, likvidita odrážející schopnost obce dostát svým krátkodobým závazkům. Do skupiny nefinančních ukazatelů se řadí základní informace o vybavenosti či infrastruktuře obce nebo věková skladba obyvatel, která ovlivňuje řadu výdajů obce.

Proč je znalost ratingu obce důležitá? Původní smyslem ratingu bylo přinést věřiteli základní informaci o finanční situaci dlužníka, a tím nastavit podmínky dluhu tak, aby věřitel minimalizoval riziko nesplacení své půjčky. Časem se rating stal i ukazatelem pro souhrnné hodnocení obcí. Může přinést významnou informaci obyvatelům obce, o tom, jak s obecními penězi hospodaří jimi zvolení zastupitelé i zastupitelům samotným.

Přiřazení konkrétního ratingového stupně doplňuje i výčet silných a slabých stránek obecního hospodaření. Může být tudíž i námětem, jak nakládání s penězi v rozpočtu obce zlepšit a případně předejít finančním obtížím v budoucnosti.

Špatná finanční situace obce může vést až k obstavení jejích účtů, k nedobrovolnému prodeji obecního majetku, či k výraznému omezení kvality a objemu poskytovaných služeb obyvatelstvu. Přitom tato situace nemusí být jen důsledkem protiprávního jednání, ale např. i špatného odhadu situace na trhu, volby nevhodného partnera pro investiční projekt, či přecenění schopností a možností obce.

Riziko selhání obce může pramenit z několika faktorů. Některé platí obecně, některé jsou výsledkem podmínek, za jakých české obce fungují. Pro ně platí, že se vyznačují poměrně vysokým podílem kapitálových výdajů na celkových. Výnosy z jejich projektů v naprosté většině nedávají možnost splatit půjčku, spojenou s jejich financováním. Je to spíše naopak. Tyto investice zatíží budoucí výdaje obce vyššími provozními náklady. Jejich splacení se pak uskuteční na úkor jiných výdajů obce. To platí i pro projekty spolufinancované z evropských fondů.

Dalším faktorem je skutečnost, že české obce mají velmi limitovaný prostor pro zvýšení svých příjmů při hledání peněz na splacení dluhu. Naprostou většinu příjmů získává obec v rámci rozpočtového určení daní a v podobě dotací. Jediným zdrojem dodatečných příjmů může být jen zvýšení sazby daně z nemovitosti, prodej majetku, či zvýšení příjmů z vlastní činnosti. A to nejsou zdroje slibující výrazné zvýšení příjmů, z prodeje určitého majetku připlynou peníze do rozpočtu jen jednou. Z toho vyplývá, že obec musí být při zvažování půjčky velmi obezřetná s ohledem na budoucí možnosti její řádné úhrady.

Až dosud se obce jako celek chovaly řádně. Finanční obtíže se vyskytly jen u několika málo obcí. Většina jejich problémů neměla s přímých zadlužením ve formě bankovního úvěru mnoho společného. Často vznikly v souvislosti s poskytnutou a dotací a následnou kontrolou plnění podmínek dotační smlouvy.

V posledních letech se u obcí prosazuje silný sklon k úsporám a konzervativní přístup k půjčkám. Koncem „covidového“ roku 2020 dosáhl rozdíl mezi úsporami a dluhem obcí (bez Prahy) výše 100 mld. Kč. U nejmenších obcí tvořil dluh jednu desetinu jejich úspor a i u největších obcích byl objem dluhu ve srovnání s objemem úspor méně než poloviční. Obce si tak vytvořily dostatečný prostor pro investice v následujícím období, které mohou financovat zcela nebo v převažující míře z vlastních zdrojů.

Jak dopadlo souhrnné hodnocení obcí v loňském roce? Graf 1 ukazuje, změnu v rozložení obcí mezi jednotlivé ratingové stupně v roce 2019 (před covidem) a v roce 2020 v roce s covidem). Na první pohled je zřejmé, že se finanční situace obcí výrazně nezměnil, spíše se vyhranila. V roce 2020 mírně stoupl počet obcí ve dvou prvních stupních, ale zároveň se zvedl počet obcí ve dvou nejhorších stupních a mírně se snížil počet obcí v prostředních třech stupních. Na mírném zhoršení se podepsala nejistota ohledně daňových výnosů a ekonomické situace obecně, menších ochota investovat i přes poměrně značný růst investičních dotací, mírný růst dluhu a další faktory spojené s pandemií.

Pro hodnocení skupiny obcí se počítá průměrný rating, který umožňuje porovnat velikostní kategorie obcí stejně jako obce podle krajů. Platí, čím nižší je jeho hodnota, tím je hodnocení lepší a naopak. V rámci velikostních kategorií jsou vítězem nejmenší obcí. V loňském roce vykázaly zdaleka nejvyšší příjmy v přepočtu na obyvatele. K tomu jim pomohla i kompenzace vlády za propad daňových příjmů, která se rozdělovala, na rozdíl od mechanismu rozdělení sdílených daní, čistě podle počtu obyvatel a poměrně nízké kapitálové výdaje.

Nejhorší průměrný rating měly obce s počtem obyvatel od 1 000 do 4 999. Ty vykazují dlouhodobě nejnižší celkové příjmy v přepočtu na obyvatele a v jejich rámci i nejnižší dotace. Meziroční dynamika celkových příjmů byla v loňském roce po největších obcí druhá nejnižší. Jsou jedinou kategorií obcí, která meziročně zvedla kapitálové příjmy, a to dokonce o 22 %.

V rámci krajů nejlépe dopadl Středočeský kraj. Není to poprvé a svou roli hraje i skutečnost, že se jedná o kraj s velkým podílem malých obcí, které mají většinou lepší hodnocení než obce velké. Ostatně pořadí krajů se meziročně významněji nezměnilo.

Průměrný rating obcí za rok 2020 se velmi mírně zhoršil (z hodnoty 3,53 stoupl na 3,54). V rámci krajů se průměrný rating meziročně zhoršil jen u Středočeského kraje (ani to jej nepřipravilo však o prvenství) v Olomouckém kraji (tento kraj si tak ještě upevnil pozici na konci pomyslného řebříčku). V ostatních krajích se rating zlepšil, nejvíce to bylo v Moravskoslezském, Pardubickém a Ústeckém kraji, přičemž první a třetí z nich patří k těm krajům, které se v hodnocení na základě ratingu pravidelně ocitají na konci.

I ratingové hodnocení obcí ukázalo, že se obce vypořádaly s obtížnými podmínky loňského roku, oproti původním předpokladům, poměrně dobře. Přispěl k tomu nejen jednorázový kompenzační příspěvek vyplacený v srpnu, ale i obezřetnost v rozhodování v podmínkách nečekaného výpadku příjmů a neplánovaného vzestupu některých výdajů.

Zdroj: Moderní obec, Věra Kameníčková, CRIF – Czech Credit Bureau, květen 2021

 

CRIF: Obce zvládly i v uplynulém roce hospodařit s přebytkem, jejich investice byly nejvyšší v historii

Rating hospodaření obcí ukázal rostoucí rozdíly mezi nejlepšími a nejhoršími obcemi. Hospodaření obcí bez započtení Prahy skončilo v roce 2020 podesáté v řadě  přebytkem, tentokrát 10 miliard korun. Nepotvrdily se tak obavy z výrazného shodku obecních rozpočtů. Obce hospodařily s příjmy 272 miliard korun a výdaji ve výši 262 miliard. Jejich rezervy na bankovních účtech se zvýšily na 150 miliard, zatímco jejich dluh vzrostl na 50 miliard korun. V uplynulém roce se jim výrazně snížily příjmy z daní, tento výpadek však částečně kompenzovala mimořádná dotace ve výši 1 250 Kč na obyvatele. I přes nejistou makroekonomickou situaci obce zvýšily objem svých investic na rekordních 83 miliard korun. Oproti roku 2019 se zvýšil počet obcí, které v souhrnném ekonomickém ukazateli iRating společnosti CRIF dosáhly nejvyššího stupně „A“. Zároveň mírně vzrostl počet obcí s nejhorším hodnocením „C-“. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceoobcich.cz, který obsahuje souhrnné informace o hospodaření obcí.

Celkový iRating obcí dosáhl na sedmibodové škále, kde nižší hodnota znamená lepší výsledek, celkové hodnoty 3,54 bodu, což je na pomezí mezi hodnocením „B“ a „B-“. Z 6 253 obcí jich byla více než pětina (1 430) ve výborné nebo velmi dobré kondici, zatímco u  7 % (467) obcí hrozí riziko, že se ve svém hospodaření mohou dostat do problémů. „Hospodaření obcí jako celku se sice v uplynulém roce téměř nezměnilo, ale při bližším pohledu je vidět, že se zvýšily rozdíly v hospodaření jednotlivých obcí. Na jedné straně se snížil počet obcí s průměrným hospodařením, na druhé straně se zvýšil počet obcí s výborným nebo naopak rizikovým hospodařením,“ říká Luděk Mácha, manažer služby iRating obcí společnosti CRIF – Czech Credit Bureau. Počet obcí s výborným nebo velmi dobrým hospodařením se zvýšil o 28, počet obcí s rizikovým hospodařením potom vzrost o 9. Nejlépe hospodařily obce ve Středočeském kraji a na Vysočině, nejhůře ty v Ústeckém kraji a v Olomouckém kraji. Jde o stejné kraje jako o rok dříve.

Příjmy obcí se zvýšily o 7 miliard, především díky dotacím

Příjmy obcí se v uplynulém roce zvýšily téměř o 7 miliard korun, tedy o necelá 3 %. Hlavním důvodem je  vysoký objem dotací, zejména neinvestičních, z nichž část kompenzovala propad jejich daňových příjmů. „V první polovině loňského roku se zdálo, že obce můžou na daních přijít až o 27 miliard korun. Výběr daní byl ale nakonec vyšší. Díky tomu se daňové příjmy obcí snížily pouze o 11 miliard. Na druhé straně i díky jednorázové státní dotaci ve výši 1 250 korun na obyvatele vzrostl objem neinvestičních dotací obcím o necelých 13 miliard. Zároveň se zvýšil o necelé 4 miliardy také objem investičních dotací,“ vysvětluje růst příjmu obcí Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau. Co se týče daňových příjmů, největší pokles  zaznamenaly obce u daně z příjmu právnických osob (6 miliard Kč), naopak nejmenší u daně z přidané hodnoty (pouze 0,8 miliardy Kč).

Výdaje obcí vzrostly o 8 miliard, jejich investice do rozvoje byly nejvyšší v historii

Výdaje obcí v uplynulém roce rostly o něco rychleji než jejich příjmy, meziročně se zvýšily o necelých 8 miliard korun, tedy o 3 %. Běžné výdaje obcí, které slouží k financování jejich každodenního provozu, se zvýšily o 3,4 miliardy. Kapitálové výdaje, tedy investice do rozvoje obcí, se meziročně zvýšily o 4,3 miliardy korun. „To, že obce nerezignovaly na svůj rozvoj, ale pokračovaly v naplánovaných investicích, můžeme spolu s jejich přebytkovým hospodařením označit za největší úspěch loňského roku. Rušení plánovaných investic je spojené na jedné straně s finanční ztrátou, na druhé straně se to negativně projeví na životě obyvatel,“ vysvětluje Věra Kameníčková.

V uplynulém roce obce proinvestovaly více než 83 miliard korun, což je nejvyšší částka v historii samostatné České republiky. Jejich běžné výdaje dosály 178,5 miliardy korun. Necelá třetina obecních výdajů tak šla na investice, dvě třetiny potom na běžný provoz. Podíl investičních dotací na kapitálových výdajích obcí dosahoval 30 %. Byl tak vyšší než v letech 2016-2019, ale zároveň výrazně nižší než v letech 2011-2015, kdy se pohyboval okolo 40 %.

Obce mají na účtech 150 miliard korun, jejich dluh dosahuje 50 miliard

I přes vyšší výdaje obce v roce 2020 zvýšily objem peněz uložených v bankách o 12,5 miliardy na 150 miliard korun. Na druhou stranu se již třetím rokem v řadě zvýšil objem jejich dluhu. Ten vzrostl o necelé dvě miliardy a přesahl 50 miliard korun. „Je zajímavé, že v době, kdy mají obce tolik volné hotovosti, financují některé své rozvojové aktivity na dluh. To ukazuje, že především menší obce mohou mít problémy s financováním svých rozvojových projektů. Investiční dotace, ať už ze strany státu, nebo ze strany Evropské unie, často pokrývají jen část  investice, navíc každý rok ji dostane jen malá část obcí. Obec tak musí často šetřit několik let, než si může plánovanou investici dovolit spolufinancovat,“ upozorňuje Věra Kameníčková. I když celková výše rezerv v obecních rozpočtech se může na první pohled zdát  zbytečně vysoká, s ohledem na existující nejistotu je podle Věry Kameníčkové patrně odůvodnitelná.

 Poznámky pro editory

  •  Údaje o obcích nezahrnují hlavní město Prahu, která je obcí a zároveň tvoří samostatný kraj.

 

iRating

iRating zahrnuje komplexní hodnocení ekonomického stavu jednotlivých obcí. U každé obce se vyhodnocuje 20 finančních a 7 nefinančních ukazatelů. Nejvýznamnějšími z nich jsou zadluženost a saldo rozpočtu. Patří sem i výše dluhové služby, která vypovídá o schopnosti obce splácet bankovní úvěry řádně podle splátkového kalendáře, nebo likvidita. Nefinanční ukazatele se týkají například základních informací o vybavenosti či infrastruktuře obce nebo věkové skladby jejího obyvatelstva.

Výsledkem hodnocení je jeden ze sedmi ratingových stupňů:

 

Prostějov zazářil v celorepublikovém výzkumu Město pro byznys 2018

Prostějov se výborně podnikatelsky rozvíjí, což mu zajistilo vítězství v celorepublikovém srovnání výsledků výzkumu Město pro byznys. Na finálových stupních vítězů ho následují stříbrný Humpolec a bronzové Brno. Výzkum již jedenáctým rokem hodnotí podnikatelské prostředí a přístup veřejné správy ve všech obcích s rozšířenou působností v České republice.

Continue reading “Prostějov zazářil v celorepublikovém výzkumu Město pro byznys 2018”

Obcím se před volbami daří: jsou v nejlepší kondici za posledních 9 let

Hospodaření obcí je již sedmým rokem přebytkové, loni ušetřily 14 miliard korun. Dluh obcí klesl na 47 miliard korun, úspory naopak vzrostly na 118 miliard.

Hospodaření obcí bez započtení Prahy skončilo v roce 2017 posedmé v řadě v přebytku, tentokrát 14 miliard korun. Šlo o druhý nejvyšší přebytek obecních rozpočtů po rekordním roce 2016. Necelé dvě miliardy korun obce využily ke snížení svého dluhu a téměř 13 miliard korun uložily na bankovní účty. Úspory obcí na konci roku přesahovaly 118 miliard korun. Dluh obcí se snížil na 47 miliard korun a klesl již pátým rokem v řadě. Celkem 507 obcí dosáhlo v souhrnném ekonomickém ukazateli iRating společnosti CRIF nejvyššího ratingového stupně A. Naopak 480 obcí obdrželo nejhorší ratingové hodnocení C-,. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF – Czech Credit Bureau provedené z dat portálu www.informaceoobcich.cz, který obsahuje souhrnné informace o hospodaření obcí.

Celkový iRating obcí byl nejlepší za posledních 9 let. Podobně jako v roce 2016 byla více než třetina obcí ve výborné či velmi dobré ekonomické kondici, zatímco u šestiny obcí hrozí riziko, že se mohou ve svém hospodaření dostat do problémů. Jde o obce s ratingem C a C-. „V tomto volebním období, tedy mezi roky 2014 a 2017, se celková ekonomická kondice obcí zlepšila, i když v regionech a jednotlivých velikostních kategoriích obcí lze najít rozdílné trendy. Ačkoli jsou stále nejlépe hodnoceny obce Středočeského kraje, k nejvýraznějšímu zlepšení průměrného iRatingu došlo u obcí Zlínského a Královéhradeckého kraje a kraje Vysočina. Naopak nejvíce si v tomto období pohoršily obce krajů Plzeňského, Jihočeského a Jihomoravského. Výrazným jevem období 2014 – 2017 bylo zlepšení průměrného iRatingového hodnocení malých obcí do 500 obyvatel téměř ve všech krajích,“ říká Luděk Mácha, manažer služby iRating obcí společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.

Příjmy obcí vzrostly na nové maximum: další pokles investičních dotací vyvážily daňové příjmy

Příjmy obcí vzrostly v uplynulém roce téměř o 12 miliard na 216,5 miliardy korun a byly tak nejvyšší v historii České republiky. Za tímto nárůstem přitom stojí téměř výlučně daňové příjmy, které se zvýšily meziročně o 11,7 miliardy na 151,2 miliardy korun. Od roku 2010 se  příjmy obcí z daní zvýšily o polovinu a v současné době tvoří hlavní zdroj jejich přímů. „V uplynulém roce získávaly obce z daní 70 % všech svých prostředků. Ještě v roce 2010 přitom daňové výnosy tvořily necelou polovinu příjmů obcí. Za posledních osm let se tak značně snížila závislost obcí na dotacích a tím se zároveň zvýšila jejich schopnost předvídat budoucí příjmy,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.

Kromě daňových výnosů se v minulém roce také zvýšily neinvestiční dotace obcím, které slouží především k financování jejich provozních výdajů. Meziročně se jejich objem zvýšil o 4 miliardy na téměř 23 miliard korun. Naopak objem investičních dotací, které obcím pomáhají s modernizací obecní infrastruktury, klesl o 2,6 miliardy korun, resp. o pětinu. „Spolufinancování rozvoje obcí ze strany státu a Evropské unie se v posledních dvou letech výrazně omezilo. Za pouhé dva roky klesl objem investičních dotací pro obce o dvě třetiny. V roce 2015 získaly obce na svoji modernizaci podporu ve výši 28 miliard korun, zatímco v roce 2017 už to bylo pouze 9 miliard,“ říká Věra Kameníčková s tím, že se stále nepodařilo začít naplno čerpat finanční prostředky z evropského programového období pro roky 2014-2020.

Obce začaly opět investovat, rozvoj financují ze svého

Zatímco příjmy obcí se meziročně zvýšily o 12 miliard korun, obecní výdaje v roce 2017 meziročně vzrostly o 25 miliard korun. Za tímto nárůstem stojí především opětovné zvýšení  investiční aktivity obcí. Kapitálové výdaje, které slouží na rozvoj obecní infrastruktury, se meziročně zvedly o 14 miliard korun, tedy o více než třetinu. „Obce v uplynulém roce převzaly iniciativu a začaly investovat i přesto, že podíl spolufinancování z Evropské unie se dále propadl. Zatímco v roce 2010 financovaly svůj rozvoj z 58 % z vlastních zdrojů, loni tvořily vlastní prostředky obcí již 83 % všech investic,“ vysvětluje Věra Kameníčková s tím, že výpadek investičních dotací je přesto znát. I když se investiční aktivita obcí zvýšila meziročně o více než třetinu, stále byla pod úrovní roku 2015. Fakt, že investiční aktivita obcí je nadále spíše podprůměrná, dokládá rovněž podíl kapitálových výdajů na celkových příjmech obcí. V uplynulém roce obce investovaly do svého rozvoje pouze čtvrtinu svých příjmů, což je druhý nejnižší podíl minimálně v posledních 15 letech. Nižší byl jen v roce 2016, kdy se propadl až ke 20 %. „Využívání úspor pro financování investic je přitom snazší pro větší obce, malým obcím na uskutečnění řady projektů jejich úspory nestačí, a to ani při zvýšení daňových příjmů,upozorňuje Věra Kameníčková na to, že snižování objemu investičních dotací dopadá nejhůře na menší obce.

Dluh obcí klesl popáté v řadě a byl nejnižší za posledních 10 let

Růst daňových příjmů  a podprůměrná investiční aktivita obcí vedly k tomu, že obce hospodařily s druhým nejvyšším přebytkem v historii. Díky tomu došlo k dalšímu snížení dluhu obcí, který koncem roku 2017 dosahoval 46,7 miliardy korun a byl tak nejnižší za posledních 10 let. Většinu přebytečných prostředků však obce přeměnily na rezervy. Zatímco dluh obcí se snížil o dvě miliardy korun, jejich úspory na bankovních účtech vzrostly o 12 miliard na 118 miliard korun. „Obce jako celek  by tak mohly splatit svůj dluh dvakrát. I když se dynamika úspor v loňském roce snížila, mají obce stále poměrně značné množství peněz na bankovních účtech,“ říká Věra Kameníčková. Zatímco objem úspor se zvýšil ve všech velikostních kategoriích obcí, dluh snížily pouze největší obce, zatímco dluh ostatních se zvýšil.

Obce vlastní více než tisíc firem, menší obce spojují své síly

Obce v České republice kontrolují 1 022 společností. Na vlastnictví těchto společností se podílí 936 obcí. Obecní firmy přitom nejčastěji podnikají v teplárenství, lesnictví, ve správě nemovitostí a odpadovém hospodářství. Vzhledem k tomu, že podíly obcí na zisku a dividendy jsou poměrně malé, obce zpravidla nezakládají společnosti s cílem získat dodatečné příjmy do rozpočtu. Výjimkou je například odpadové hospodářství. Menší obce přitom při provozování těchto firem často spolupracují. Jednu společnost často vlastní i desítky menších obcí. „Mezi obecními firmami obecně převažují spíše menší společnosti, najdou se zde však i takové, které mají roční tržby vyšší než 1,5 mld. Kč a například Dopravní podnik hlavního města Prahy má přes 10 000 zaměstnanců,“ vysvětluje Věra Kameníčková.

Prezentaci z tiskové konference naleznete ZDE. 

Zajímavé odkazy na média, obsahují informace z výše uvedeného článku:

Příbram si polepšila v ekonomickém ratingu, poskočila na stupeň B+

Příbram hospodařila v posledních letech s dobrými výsledky. V souhrnu za poslední čtyři roky vykázala přebytek ve výši 163 milionu Kč, a ušetřila tak více než 6 % svých rozpočtových příjmů v daném období. Saldo rozpočtu se postupně zlepšovalo a v samotném roce 2016 uspořila Příbram celou pětinu svých ročních příjmů. Tolik výňatek z hodnocení srovnávací ekonomické analýzy města, kterou si město Příbram nechalo zpracovat od firmy CRIF — Czech Credit Bureau, a. s.

Aby bylo hodnocení pokud možno objektivní, je třeba hodnotit hodně ukazatelů najednou. Na základě takového širokého hodnocení dostávají firmy, ale i města tzv. rating. Spočítají se desítky různých hodnotících ukazatelů, každému se dá přiměřená důležitost a výsledkem je jedna souhrnná známka. „Mohu vás potěšit, Příbram poskočila za rok 2016 na sedmi úrovňové stupnici, kde nejlepší je A a nejhorší C–, ze stupně B– na stupeň B+,“ uvádí radní pro ekonomiku města Příbram Václav Dvořák s vysvětlením, že pozitivní však není jen skok nahoru, ale zejména to, že město v roce 2015 zastavilo pád směrem dolů.

„Někoho může napadnout, proč jsme se rovnou nedostali do stupně A? Na to je celkem jednoduchá odpověď: Ekonomika jednotlivých let, a tudíž i její hodnocení, na sebe navazuje jako schodiště ve věžáku. Skákat ob patro je husarský kousek, skočit ob dvě patra je napůl zázrak,“ konstatuje Dvořák.

 

DLUH NA OBYVATELE
Podle ekonomické analýzy se Příbram od srovnatelných měst znatelně odlišuje objemem dluhu připadajícího na jednoho obyvatele a rovněž jeho vývojem mezi rokem 2013 a 2016. Koncem roku 2016 vykázala Příbram dluh ve výši 14,5 milionu Kč. Jeho objem se mezi rokem 2013 a 2016 podstatně snížil, a to o 62 %. Přitom mezi rokem 2013 a 2014 dluh Příbrami vzrostl téměř o třetinu.

„Zatím poslední úvěr ve výši 20 milionů korun si město vzalo v roce 2014. Byl to špatný úvěr, který sloužil jen na běžné provozní výdaje, jako jsou platy, nájem, energie, telefony atd. Město se totiž postupem času dostalo do tak špatné kondice, že již nemělo na úhradu těchto výdajů, a vyřešilo to úvěrem,“ doplňuje radní Dvořák s tím, že u měst jsou ale zdravé jen investiční úvěry, a i ty je možné brát jen po zralé úvaze. „V roce 2018 doplatíme zbytek starých investičních úvěrů a nyní uvažujeme o úvěru na plánovanou rekonstrukci aquaparku.“

KAPITÁLOVÉ PŘÍJMY NA OBYVATELE
Analýza dále potvrzuje, že Příbram nezískává své zdroje rozprodejem svého majetku – jiná města podle srovnání prodávají mnohem více. „Ostatně v Příbrami už toho není moc co prodávat, éra rozprodeje je za námi. Navíc jsme v roce 2016 zřídili nové městské fondy, do kterých plynou veškeré příjmy z prodeje nemovitostí,“ vysvětluje Dvořák a dodává, že tyto fondy je možné využívat výlučně na investice do nemovitostí. „Jinými slovy se již nemůže stát, že bychom nějakou nemovitost prodali a výtěžek následně „projedli“.“

DAŇ Z NEMOVITOSTI NA OBYVATELE
Nejdůležitější součástí příjmů každého města jsou daňové příjmy – tvoří asi dvě třetiny všech příjmů. Přibližně 8 % z daňových příjmů tvoří daň z  nemovitých věcí, jejíž zvýšení v roce 2016 majitelé nemovitostí v Příbrami pocítili. Zvýšením jsme se dostali na průměrný stav v ČR. „Sice jsme ten průměr o kousíček předběhli, sumárně o 2,5 milionů korun ročně, ale nyní budeme tento stav držet. Ostatní města nás jistě dorovnají, neboť tato daň se postupně zvyšuje i jinde,“ zdůvodnil Václav Dvořák.

PŘÍJMY Z VLASTNÍ ČINNOSTI NA OBYVATELE 
V hodnocení ratingu se projevuje i to, že Příbram má ve srovnání s jinými městy zatím rezervu ve schopnosti vydělat si „vlastní činností“. Jinými slovy to znamená, že jiná města si dokážou „vypodnikat“ více. Jedná se o příjmy z poskytování služeb a prodeje výrobků a zboží. „Trochu nepřesně se dá říci, že se jedná o podnikatelskou činnost. Ten, kdo sleduje debaty mezi naší koalicí a opozicí, si možná vzpomene, jak důrazně opozice tvrdí, že město nemá podnikat, že město nemá s „firmou“ nic společného,“ doplňuje radní. Podle něj je rozhodně hospodárné, když město dokáže prostředky, které vlastní, využít k získání příjmů, které následně použije na svůj rozvoj.

PŘÍBRAM SE OPĚT DOSTALA DO KONDICE 
To, že město Příbram obdrželo ratingový certifikát s hodnocením B+ je podle Dvořáka výsledek práce všech konstruktivních zastupitelů, a zejména vedení města. Je to zároveň výzva k pokračování v nastavených trendech. „Dosažené výsledky umožňují další zdravý rozvoj města a  vytvoří podmínky jeho dlouhodobého rozkvětu. Naše město má již za sebou dobu, kdy se téměř na vše dalo odpovědět: nejsou peníze. Momentálně Příbram sice disponuje méně volnými penězi než srovnatelná města, ale vykazuje také méně dluhů. Takže peníze jsou. To však neznamená, že se mohou lehkomyslně rozhazovat. Kdyby se tak dělo, dostali bychom se zase do situace pádu z předchozích let,“ uzavřel radní pro ekonomiku.

Kompletní rating je ke stažení na webových stránkách města zde

Tématu hospodaření se věnovalo i poslední vydání měsíčníku Kahan, kde najdete i přehledné grafy.

 

Pavlína Svobodová, tisková mluvčí
pavlina.svobodova@pribram.eu
Město Příbram, Tyršova 108, 261 19, Příbram I
tel. č.: 318 402 240
mob.: 778 533 946

Hradčovice patří v kraji stále mezi nejlépe hospodařící obce

Je to již počtvrté v řadě, kdy bylo hospodaření obce Hradčovice oceněno nejlepším možným iRatingovým stupněm „A“. Tohoto nejvyššího hodnocení dosáhla obec také v létech 2013, 2014 a 2015. Stupeň „A“ vypovídá o vynikající finanční stabilitě ekonomických ukazatelů, které velmi výrazně převyšují ukazatele obcí se srovnatelným počtem obyvatel.

Obec Hradčovice se nachází v okresu Uherské Hradiště ve Zlínském kraji a patří do kategorie
1 000 – 1 999  obyvatel. Ve Zlínském kraji je celkem 307 obcí a z nich, bez ohledu na počet obyvatel, dosáhlo na hodnocení „A“ pouze 10 obcí. Přihlédneme-li k velikostní kategorii, má ve skupině obcí s 1 000 – 1 999 obyvateli toto hodnocení už pouze jedna další obec ve Zlínském kraji.

Hodnocení vychází z rozpočtových a účetních výkazů všech obcí ČR, vybraných dat Českého statistického úřadu a z dalších nefinančních ukazatelů, jako například míra nezaměstnanosti v okresu, podnikatelská aktivita v okresu, průměrná mzda v kraji a další. Reflektuje celkový vývoj ukazatelů za poslední tři roky a společnost CRIF – Czech Credit Bureau, a.s. ho zpracovává každoročně pro všechny obce již od roku 2002.

V roce 2016 směřovala téměř polovina celkových výdajů obce do kapitálových výdajů, a to zejména do služeb pro obyvatelstvo. Významnou část kapitálových výdajů tvořily také investice do pozemních komunikací. Obec nevykazuje žádný dluh, má nízký podíl cizích zdrojů na svém majetku a v porovnání s ostatními obcemi má i podstatně nižší podíl dotací na příjmech. Pro financování investic využívá tedy především kladného salda rozpočtu, kterého dosahuje trvale nízkými běžnými výdaji v porovnání se srovnatelně velkými obcemi. Navíc si udržuje ve srovnání s obcemi v dané velikostní kategorii vysoké úspory v podobě peněz na bankovním účtu.

Tyto výsledky hospodaření obce v roce 2016 a finanční zdroje obce umožnily, že v letošním roce kdy vzrost počet žáků zdejší základní školy a vznikla potřeba jejího rozšíření a provedení úprav ve stávající školní budově, mohla obec  profinancovat zcela ze svých peněz, bez závislosti na jiných finančních prostředcích. Dostalo se i na další investice, např. na rekonstrukci veřejného osvětlení, případně na opravy obecních nemovitostí.

„Odborné hodnocení hospodaření naší obce službou iRating  je pro nás ideální zpětnou vazbou, která nám umožnila nezávisle vyhodnotit dosavadní hospodaření, sdělil starosta obce Jan Popelka. Zároveň vedení naší obce získalo potřebné informace o tom, jak na základě získaného ratingového hodnocení vhodně přizpůsobit další kroky v našem hospodaření“, dodal starosta.

 

Kontakt: Doc. RSDr. Jan Popelka, starosta
Email: starosta@hradcovice.cz

Jindřichův Hradec obdržel nejvyšší ratingové hodnocení

Město Jindřichův Hradec využilo nabídku firmy CRIF — Czech Credit Bureau, a. s. na vypracování srovnávací ekonomické analýzy města Jindřichův Hradec za období let 2013 – 2016. Analýza je založena na porovnání údajů z rozpočtu obce, rozvahy a výkazu zisku a ztráty se všemi obcemi obdobné velikosti v rámci České republiky.

Další informace naleznete ZDE.