Kraje – úspory a dluh

Východiska krajských rozpočtu pro letošní rok výrazně ovlivnil vývoj zejména ve druhé polovině roku 2020. Již od října bylo zřejmé, že se daňové příjmy krajů meziročně sníží, saldo rozpočtu bude záporné a poklesne i objem peněz, které kraje mají na bankovních účtech. Snížení se objevilo i na straně ostatních příjmů krajských rozpočtu, které tvoří nedaňové a kapitálové příjmy. Kraje tudíž vešly do letošního s výhledem na nižší daňové a pravděpodobně i nedaňové a kapitálové příjmy a s nižšími úsporami. Přitom mohou volně rozhodovat prakticky jen o té části rozpočtu, která v loňském roce zaznamenala pokles. Ekonomická situace se v letošní roce oproti loňskému nejenže nezlepší, ale mohla by být i horší.

Představitelé krajů tak při konstrukci svých rozpočtů museli, více než kdy jindy, zvažovat, jak naložit s penězi ušetřenými v minulých letech a zda nevyužít úvěry více než dříve. Toto rozhodování se obvykle odvíjí také od toho, jak velké úspory či dluh měly kraje koncem roku 2020. Souhrnné údaje o hospodaření krajů za tento rok však budou zveřejněny až v dubnu. Podívejme se proto, jak na tom kraje byly z hlediska výše úspor a dluhu koncem roku 2019, tedy v roce, za který jsou údaje dostupné.

V období let 2014 až 2019 je u krajů vidět poměrně jednoznačná tendence poklesu dluhu a růstu úspor. V roce 2016 překročil objem úspor výši dluhu a v navazujících letech se nůžky dále rozevíraly. Zatímco v roce 2014 tvořily úspory 68 % dluhu, o pět let později již byly více než dvakrát vyšší než dluh. Přitom úrokové sazby pro úvěry jsou již delší dobu nízké, což je stav, který nahrává spíše půjčkám než úsporám. A nízké úrokové sazby je určitou dobu vydrží.

Graf 1: Vývoj úspor a dluhu krajských samospráv (mld. Kč)

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a.s.

Pokud jde o výši jejich úspor a dluhu, kraje se mezi sebou navzájem liší. Pořadí krajů podle nejvyšší hodnoty dluhu se značně liší od jejich pořadí podle nejvyšších úspor. Dluh je prezentován ukazatelem Ministerstva financí. Úspory se měříme ukazatelem krátkodobý finanční majetek, který kromě peněz na běžných účtech zahrnuje i ceniny, pokladnu a krátkodobé termínované vklady. Pro srovnatelnost používáme ukazatele v přepočtu na obyvatele, a to za rok 2019.

Lze předpokládat, že vysoká úroveň úspor kraje kombinovaná s nízkou úrovní dluhu vytváří předpoklady pro vyšší využití naspořených peněz a bezpečné zvýšení dluhu v následujícím období. Do horší situace se mohou dostat ty kraje, jejichž dluh je v porovnání s ostatními kraji vyšší a úspory naopak nižší. V letošním roce patrně dluh neklene a úspory neporostou, což může nepříznivou situaci některých krajů dále prohloubit.

Nejvyšší úspory dosáhl koncem roku 2019 kraj Vysočina, a to 7 155 Kč v přepočtu na obyvatele. Úspory vysoko nad průměrem za všechny kraje měl rovněž Karlovarský, Zlínský a Pardubický kraj. Naopak, nejnižší objem úspor vykázal Jihomoravský kraj (1 635 Kč na obyvatele). O něco lépe na tom byl Olomoucký, Středočeský, Ústecký a Plzeňský kraj.

Seřadíme-li kraje podle výše dluhu na konci roku 2019 v přepočtu na obyvatele, zdaleka vyčnívá Olomoucký kraj s částkou 5 300 Kč na obyvatele. Jeho dluh se sice mezi rokem 2014 a 2019 snížil o 19 %, byla to však v rámci krajů nejnižší dynamika. Druhý v pořadí je Zlínský kraj s částkou 3 023 Kč a na třetí místo se dostal Liberecký kraj s dluhem ve výši 2 966 Kč. Jihočeský kraj neměl žádný dluh a dluh Královéhradeckého a Plzeňského kraje byl velmi nízký.

Jak je vidět z grafu 2, Zlínský a Liberecký kraj měly při nadprůměrném dluhu i nadprůměrné úspory, což pro Olomoucký kraj neplatí. Plzeňský kraj měl sice podprůměrnou úroveň úspor, ale téměř zanedbatelný dluh. Jihomoravský kraj měl hodnoty dluhu blízké hodnotám úspor.

Graf 2: Úspory a dluh krajských samospráv v Kč na obyvatele za rok 2019

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a.s.

Podívejme se, zda platí, že více šetří kraje s vyššími příjmy než kraje s  příjmy nižšími. Příjmy zde počítáme jako celkové příjmy po odpočtu neinvestičních dotací, a to jako průměr za poslední tři roky a v přepočtu na obyvatele. Kraj Vysočina má nejvyšší příjmy a zároveň i nejvyšší úspory. Rovněž Karlovarský kraj má nadprůměrné příjmy i úspory. Ovšem Zlínský kraj s třetí nejvyšší hodnotou úspor má příjmy třetí nejnižší. Kraj Jihomoravský má nejnižší příjmy i úspory. Moravskoslezský kraj má druhé nejnižší příjmy a souběžně s tím i podprůměrné úspory. Obdobně je na tom i Středočeský a Ústecký kraj. Takže výchozí téze převážně platí.

Dluh se obvykle váže na investice, zde reprezentované kapitálovými výdaji. Nejvyšší podíl kapitálových výdajů na upravených příjmech (průměr za poslední tři roky) vykázal Jihočeský kraj (40 %), a to s nulovým dluhem na konci roku 2019. Nízký dluh má i Královéhradecký kraj a přitom dosahoval 38 % podíl kapitálových výdajů na příjmech. Nadprůměrný podíl kapitálových výdajů a podprůměrný dluh měl rovněž kraj Vysočina. Olomoucký kraj měl nejvyšší dluh, ale pouze průměrný podíl kapitálových výdajů. Obdobně na tom byl Zlínský kraj. Ústecký kraj měl souběžně nízký podíl kapitálových výdajů i nízký dluh. Jihomoravský kraj měl pod průměrem obě hodnoty. Tyto skutečnosti nenaznačují, že by vysoký dluh kraje měl souvislost s vysokou mírou investování. Ovšem dluh je kumulativní veličinou, kdežto kapitálové výdaje začínají každý rok od nuly a zde jsme počítaly s průměrem za poslední tři roky.

Stát má možnost korigovat rozdíly v podmínkách fungování jednotlivých krajů poskytnutím dotací, zejména investičních. Ty pak snižují celkové náklady kraje v souvislosti s kapitálovými výdaji. Nejvíce pomohly investiční dotace Moravskoslezskému kraji. Pokryly 47 % kapitálových výdajů v období let 2017 až 2019. V případě Královéhradeckého kraje to bylo 45 %. Vysoký podíl dosáhl i Zlínský kraj (36 %).

Plzeňský kraj měl průměrný podíl kapitálových výdajů při nejnižším podílu investičních dotací na jejich objemu (15 %). Zajímavý je i nízký podíl investičních dotací na kapitálových výdajích dvou krajů, a to Ústeckého a Karlovarského, které se považují za kraje strukturálně postižené. Zde byl podíl investičních dotací na kapitálových výdajích podprůměrný stejně jako podíl kapitálových výdajů na upravených příjmech.

Tabulka 1: Podíl investičních dotací na kapitálových výdajích

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a.s.

Z výše uvedeného je zřejmé, že některé kraje se v letošním roce dostanou do nelehké situace, protože jejich disponibilní příjmy se sníží a výdaje zůstanou, pokud se nezvýší. Výše dluhu a úspor se může stát brzdou jejich dalšího rozvoje v následujících letech.

Věra Kameníčková, CRIF, a.s., prosinec 2020