Kraje a obce před druhu vlnou pandemie

Ministerstvo financí zveřejnilo údaje o hospodaření krajů a obcí za devět měsíců letošního roku. Zahrnuje dopady první vlny pandemie a opatření vlády na podporu ekonomického rozvoje na rozpočty krajů a obcí. Ukazuje tak, v jaké kondici obce a kraje vstupovaly do druhé vlny pandemie.

Za devět měsíců letošního roku získaly kraje do rozpočtu 205,3 mld. Kč, což je o 16 mld. Kč, resp. o 8,5 % více než ve stejném období loňského roku. Uskutečnily výdaje ve výši 206,7 mld. Kč, a to je o 28,6 mld. Kč, resp. o 16,1 % více než ve stejném období roku 2019. Vyšší výdaje než příjmy vedly ke schodku, a to ve výši 1,5 mld. Kč. Ten se na celkových příjmech podílel 0,7 %. Ve stejném období roku 2019 skončil rozpočet krajů přebytkem v rozsahu 11,2 mld. A kraje tak neutratily téměř 6 % příjmů, které měly v daném období k dispozici. Ovšem na konci roku 2019 se přebytek rozpočtu krajů snížil na 5,8 mld. Kč.

Tabulka 1: Rozpočet krajů (mld. Kč)

Dosažené příjmy za období leden až září se na příjmech za rok 2019 podílely 86 % a výdaje 89 %. Tyto relace naznačují, že pokud by zůstal zachován dosavadní trend příjmů a výdajů, mohly by být příjmy i výdaje krajů v letošním roce vyšší než v roce předchozím. Proti tomu však zapůsobí důsledky druhé vlny opatření vlády proti pandemii a ekonomické dopady pandemie na podnikatelskou sféru, což nutně sníží daňové výnosy. Ty představují čtvrtinu celkových příjmů krajů a tak vliv jejich případného dalšího dopadu na celkové příjmy krajů nebude až tak velký. Na druhou stranu, z dotací, která je má v příjmech krajů nejvyšší váhu, a to až 73 % celkových příjmů v letošním roce, kraj pro vlastní potřebu toho moc nemá. Naprostá většina z objemu dotací, kterou kraj obdrží, má formu transferů příspěvkovým a podobným organizacím, a tudíž z rozpočtu kraje odchází. Pokles dalších příjmů, tedy daňových, nedaňových a kapitálových, kraj přeci jen negativně zasáhnou.

V daňových příjmech krajů se odrazilo oslabení ekonomiky v důsledku pandemie a některých opatření vlády na podporu ekonomiky. Daňové příjmy tvoří téměř výlučně příjmy ze sdílených daních. V září letošního roku činily 51 mld. Kč, a to je o 3,7 mld. Kč, resp. o 6,8 % méně než ve stejném období loňského roku. V porovnání se skutečností za rok 2019 dosahovaly 68 % úrovně. Dá se tudíž očekávat, že se meziročně sníží.

I ostatní příjmy, kam se řadí nedaňové a kapitálové příjmy, které ovšem mají vcelku velmi malou váhu v celkových příjmech krajů (cca 2 %) se meziročně snížily. Koncem září dosáhly výše 4,9 mld. Kč, což je o 0,5 mld. Kč, resp. o 9,3 % méně než ve stejném období loňského roku. Rovněž tyto příjmy budou na konci roku nižší, než byla skutečnost za rok 2019.

Jedinou položku, která v rozpočtu krajů vykázala meziroční růst, byly dotace. Zvýšily se o 20,3 mld. Kč, resp. o 15,7 % a koncem září dosáhly výše 149,4 mld. Kč. V relaci ke skutečnosti za rok 2019 tvořily 95 %. Takže se dá očekávat, že jejich objem bude v letošním roce vyšší než o rok dříve. Neinvestiční dotace se na celkovém objemu dotací podílely více než 93 %. I tak se objem investičních dotací meziročně zvýšil o 1,1 mld. Kč (resp. o 13 %) na 9,4 mld. Kč.

K růstu celkových příjmů krajů přispěly nejvíce neinvestiční dotace. Meziročně se zvedly téměř o 20 mld. Kč (o 16 %) na částku 140 mld. Kč. Představovaly 68 % celkových příjmů krajů, o rok dříve to bylo 64 %.

Meziroční zvýšení investičních dotací alespoň z části přispěl k růstu kapitálových výdajů. Ty se meziročně zvedly o 4,5 mld. Kč (o 23 %)‚ a dosáhly výše 23,9 mld. Kč. Meziročně se zvýšil i podíl kapitálových výdajů na celkových, a to z 11 % na 12 %.

Běžné výdaje, jejichž podstatnou část tvoří transfery příspěvkovým a podobným organizacím, dosáhly výše 183 mld. Kč a meziročně vzrostly o 24 mld. Kč, resp. o 15 %. Koncem září dosáhly 91 % jejich úrovně za celý loňský rok.

Kraje měly koncem září na bankovních účtech 31,6 mld. Kč. Je to o 3,2 mld. Kč, resp. o 9 % méně, než kolik měly koncem září předešlého roku. Je to však o 0,5 mld. Kč více než koncem roku 2109.

Tabulka 2: Příjmy a výdaje krajů (mld. Kč)

Na rozdíl od krajů skončil rozpočet obcí v prvních devíti měsících letošního roku přebytkem. Jeho výše byla sice o něco nižší než ve stejném období loňského roku, i tak se na celkových příjmech v daném období podílel téměř 10 %. Příjmy dosáhly výše 269,7 mld. Kč a meziročně vzrostly o 5,5 mld. Kč, resp. o 2,1 %. Přírůstek celkových výdajů byl značně než u příjmů a dostal se až 10,1 mld. Kč. Jejich dynamika byla více než dvojnásobná.

Koncem září představovaly příjmy obcí 75 % skutečnosti za celý loňský rok. Ve zbývající části roku však obce patrně nedostanou mimořádné příjmy tak, jako v srpnu více než 12 mld. Kč (kompenzace za propad daňových příjmů v důsledku opatření vlády na snížení ekonomických dopadů pandemie), takže letošní příjmy obcí zůstanou pod úrovní loňského roku. I když výdaje rostly rychleji než příjmy, dosáhly pouze 73 % loňské skutečnosti.

Tabulka 3: Rozpočet obcí (mld. Kč)

Nejvýznamnější složkou příjmů obcí jsou daňové příjmy. Jejich objem byl koncem září o 13,5 mld. Nižší než ve stejném období loňského roku a dosáhly 168,3 mld. Kč. Jsou jednou ze dvou hlavních položek rozpočtu obcí, které vykázaly meziroční pokles. Druhou položkou jsou kapitálové příjmy, které ovšem mají nesrovnatelně nižší váhu. Na celkových příjmech se daňové příjmy podílely 62 %. Oproti skutečnosti za loňský rok dosáhla pouze 69 %. Lze tedy očekávat, že letošní celoroční výnos bude znatelně nižší, než kolik obce dostaly o rok dříve. Výnos sdílených daní na tom bude mít lví podíl.

Nedaňové příjmy se meziročně zvýšily o 1,4 mld. Kč, resp. o 5,5 % na 26,7 mld. Kč. Překročily za tři čtvrtiny skutečnosti loňského roku. Lze tudíž očekávat, že na konci roku 2020 budou vyšší než o rok dříve.

Meziroční pokles kapitálových příjmů naznačuje, že obce nedoplnily své nižší než očekávané příjmy prodejem obecního majetku.  Snížily se o 0,3 mld. Kč a dosáhly 4,4 mld. Kč. To je 66 % skutečnosti za loňský rok.

Dotace tvoří druhý nejvýznamnější zdroj příjmů obcí. Koncem září dosáhly 70,3 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 17,9 mld. Kč. Na celkových příjmech se podílely 26 %, o rok dříve to byl jen 20 %.  Na objemu dotací za loňský rok se podílely 94 %.  O růst celkových dotací se zasloužily téměř výlučně neinvestiční dotace s meziročním přírůstkem 16,9 mld. Kč. Jejich podíl na celkových dotacích se zvýšil, a to ze 76 % v roce 2019 na 80 % v roce 2020. Objem neinvestičních dotací koncem září letošního byl o 7 % vyšší než na konci roku 2019. A není důvod se domnívat, že vyšší bude i údaje za celý letošní rok.

Meziročně se zvýšil i objem investičních dotací z 12,8 mld. Kč na 13,8 mld. Kč. Jejich podíl na financování kapitálových výdajů se o jeden procentní bod meziročně zvýšil na 23 %. Naopak, podíl kapitálových příjmů na kapitálových výdajích se o jeden procentní bod snížil, a to na 7 %. V období leden až září letošního roku pokryly investiční dotace a kapitálové příjmy obcí méně než třetinu kapitálových výdajů. Zbývající část financovaly obce např. úsporami v provozní části rozpočtu, případně půjčkou. Objem investičních dotací navzdory meziročnímu růstu o téměř 8 % dosáhl koncem září jen63 % hodnota za celý loňský rok.

Běžné výdaje byly koncem září meziročně vyšší o 7,7 mld. Kč, resp. o 4,4 %. Kapitálové výdaje vzrostly o 2,3 mld. Kč, resp. o 4 %. Podíl běžných výdajů na celkových výdajích se meziročně nezměnil a dosáhl 76 %.

Stav peněz na bankovních účtech obcí se meziročně zvýšil. Koncem září měly obce v bankách uloženo 191,6 mld. Kč, což je o 29,9 mld. Kč, resp. o 18,5 % více než ve stejném období loňského roku. Na konci roku 2019 měly obce na bankovních účtech uloženo 174,2 mld. Kč, a to je o 17,4 mld. Kč méně než na konci září 2020. Z toho je vidět, že obce jako celek nevyužily úspory pro doplnění příjmů, nýbrž jejich objem dále zvýšily.

Tabulka 4: Příjmy a výdaje obcí (mld. Kč)

Věra Kameníčková, CRIF – Czech Credit Bureau, listopad 2020