Obce na Zlínsku hospodaří nejlépe z celé Moravy

V rámci ČR je jejich hospodaření mírně podprůměrné

Praha, 2. října 2018 – Obce ve Zlínském kraji hospodařily v předvolebním roce 2017 ve srovnání s ostatními kraji v České republice podprůměrně. V souhrnném hodnocení obcí iRating, který na základě desítek finančních i nefinančních ukazatelů posuzuje jejich ekonomickou kondici, dosáhly průměrného výsledku 4,18 bodu, což je o 6 % horší výsledek, než činí republikový průměr (3,93 bodu). Umístily se tak na pomyslném 9. místě, nejlépe ze všech krajů na Moravě a ve Slezsku. Čtvrtina obcí Zlínského kraje získala jeden ze tří iRatingových stupňů svědčících o jejich výborné ekonomické kondici. Průměrně hospodařilo 58 % obcí v kraji a 17 % se potom ocitlo v pásmu indikujícícm špatnou ekonomickou situaci.  Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF – Czech Credit Bureau provedené z dat portálu www.informaceoobcich.cz obsahujícího údaje o hospodaření obcí.

„Obce Zlínského kraje jsou limitovány tím, že mají v rámci všech krajů v České republice vůbec nejnižší příjmy v přepočtu na obyvatele. To se odráží také v nízkých finančních rezervách obcí v porovnání se zbytkem republiky, a to přesto, že často zvládají financovat svůj provoz levněji než ostatní obce v republice,“ říká Luděk Mácha, projektový manažer služby iRating společnost CRIF – Czech Credit Bureau.

Z 307 obcí Zlínského  kraje jich získalo 12 ratingový stupeň „A“, 37 stupeň „B+“ a 27 potom stupeň „B“. Jeden ze tří nejvyšších ratingových stupňů tak získalo celkem 76 obcí. Dalších 179 obcí získalo iRatingový stupeň „B-“ či „C+“, které indikují průměrné hospodaření, a 52 obcí potom získalo ratingový stupeň „C“ či „C-“. U těchto obcí existuje riziko, že mohou mít v budoucnu problémy s kvalitou poskytovaných obecních služeb.

Podolí a Lhota: Dlouhodobě úspěšné obce do tisíce obyvatel

Mezi malé obce, které v minulém roce hospodařily výborně či velmi dobře, patří ve Zlínském kraji například Podolí z okresu Uherské Hradiště či Lhota z okresu Zlín. Obě obce obdržely za rok 2017 ratingové hodnocení „B+“, a to už poněkolikáté v řadě. Lhota toto hodnocení obhájila již potřetí v řadě, Podolí získává hodnocení „B+“ pravidelně od roku 2012. V loňském roce přitom z 97 podobně velkých obcí Zlínského kraje získalo hodnocení „B+“ pouze 9 obcí, hodnocení „A“ potom tři obce. Obě obce hospodaří zcela bez dluhů a mají vysoké přebytky obecních rozpočtů, které využívají pro svůj další rozvoj, částečně také s využitím dotací z Evropské unie.

Příklady úspěšných obcí do dvou tisíc obyvatel: Hradčovice Trnava a Vigantice

Mezi obce s počtem obyvatel nepřesahujícím dva tisíce obyvatel, které hospodaří dlouhodobě dobře, patří například Hradčovice z okresu Uherské Hradiště, Vigantice z okresu Vsetín či Trnava z okresu Zlín. Zatímco Hradčovice dlouhodobě hospodaří s ratingem „A“, rating Trnavy a Vigantic se již několik let pohybuje na hodnotě „B+“. Z 54 podobně velkých obcí na Zlínsku získalo za rok 2017 toto hodnocení 9 obcí, Hradčovice jsou s ratingem „A“ osamocené.

Hradčovice hospodaří bez dluhu a přitom nadprůměrně investují do rozvoje obce. Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích je od roku 2014 v průměru velmi vysokých 48 %. Přitom si obec stále na bankovních účtech udržuje likvidní prostředky, které jsou v přepočtu na obyvatele vyšší než průměr ostatních obcí stejné velikostní kategorie.

Rovněž Trnava a Vigantice hospodaří bez dluhů a vykazují vysoké přebytky rozpočtu, a to přesto, že například příjmy Vigantic jsou oproti podobně velkým obcím podprůměrné. Přesto v letech 2014 a 2015 investovaly do svého rozvoje více než jiné podobně velké obce. Vysoký podíl investičních výdajů charakterizuje také Trnavu, v roce 2017 dokonce investovala do svého rozvoje 62 % veškerých svých výdajů, což je výjimečně vysoký podíl. Trnava v uplynulém roce investovala například do pozemních komunikací, protipovodňové ochrany obce či do splaškové kanalizace a čistírny odpadních vod.

Chropyně se řadí mezi pouhá dvě procenta obcí v ČR do pěti tisíc obyvatel s ratingem „A“

Chropyně patří mezi pouhá 2 % obcí se dvěma až pěti tisíci obyvateli, které získaly hodnocení „A“. Tento rating přitom město získalo poprvé po každoročním zlepšování ratingu od roku 2014. Od roku 2013 trvale snižuje svůj dluh, který je nyní zanedbatelný a v přepočtu na obyvatele tvoří jednu třicetinu průměru dluhu ostatních měst stejné velikostní kategorie. Město stabilně investuje do svého rozvoje, přičemž neustále snižuje podíl dotací na spolufinancování investic. Charakteristickým rysem rozvoje města jsou nadprůměrné investice do bydlení a komunálních služeb.

Napajedla: jediné město s pěti až deseti tisíci obyvateli, které má na Zlínsku rating „A“

Mezi větší obce Zlínského kraje patří například město Napajedla. To patří mezi pouhých 5 % obcí v ČR ve velikostní kategorii od pěti do deseti tisíc obyvatel, které získaly hodnocení „A“. Toto hodnocení získala Napajedla poprvé po pěti letech se stabilním ratingem „B+“. Dluh města je v porovnání s ostatními městy stejné velikostní kategorie zanedbatelný a navíc se neustále snižuje. Investiční aktivita v letech 2016 a 2017 polevila, hospodaření města však naproti tomu v těchto rocích skončilo výrazným přebytkem, což se projevilo ve značném nárůstu finančních rezerv. To zakládá předpoklad obnovení investiční činnosti v dalších obdobích.

Z větších obcí na Zlínsku potom obdržely ratingové hodnocení „A“ rovněž Zdounky z Okresu Kroměříž, kde žije mezi dvěma a pěti tisíci obyvateli, a Záhorovice z okresu Uherské Hradiště, v nichž žije mezi jedním a dvěma tisíci obyvateli.

Zubří: úspěšné město s pozitivním výhledem

Mezi větší obce Zlínského kraje patří rovněž město Zubří, které v roce 2017 získalo ratingové hodnocení „B-“. Toto hodnocení vypovídá o dobré finanční stabilitě většiny ekonomických ukazatelů, které jsou v porovnání s ostatními obcemi podobné kategorie průměrné. Zubří získalo v uplynulých dvou letech hodnocení „B+“ a podle analýzy společnosti CRIF zde existují dobré podmínky pro opětovné zlepšení budoucího ratingu města.

Zubří si při hospodaření pomáhá ve velké míře příjmy z vlastní činnosti, které jsou oproti jiným podobně velkým městům více než dvojnásobné. Zároveň nadprůměrně investuje do svého rozvoje a oproti jiným městům naopak dokáže udržet nízké výdaje na běžnou činnost.

 

Kontakty na starosty zmíněných obcí:

Lhota: Mgr. Jana Kadlečíková, starosta@lhota-zlin.cz

Podolí: Bc. Jana Rýpalová, info@obecpodoli.cz

Trnava: Ing. Martin Kašpárek, outrnava@avonet.cz

Vigantice: Zdenek Porubský, starosta@vigantice.cz

Zubří: Lubomír Vaculín, starosta@mesto-zubri.cz

Chropyně: Ing. Věra Sigmundová, sigmundova@muchropyne.cz

Napajedla: Ing. Irena Brabcová, brabcova@napajedla.cz

Hradčovice: Doc. RSDr. Jan Popelka, starosta@hradcovice.cz

Záhorovice: Ing. Jana Šašinková, obeczahorovice@tiscali.cz

Zdounky: Ing. Martin Drkula, zdounky@knet.cz