Jihomoravské obce hospodaří v průměru hůře než obce ve většině ostatních krajů České republiky

Výborně či velmi dobře hospodaří čtvrtina obcí kraje

Praha, 2. října 2018 – Obce v Jihomoravském kraji hospodařily v předvolebním roce 2017 hůře než obce ve většině ostatních krajů, a to přesto, že jejich příjmy byly v rámci krajů naopak jedny z nejvyšších. V souhrnném hodnocení obcí iRating, který na základě desítek finančních i nefinančních ukazatelů posuzuje jejich ekonomickou kondici, dosáhly průměrného výsledku 4,39 bodu, což je o 12 % horší výsledek, než činí republikový průměr (3,93 bodu). Umístily se tak na pomyslném 10. místě. Čtvrtina obcí Jihomoravského kraje získala jeden ze tří iRatingových stupňů svědčících o jejich výborné ekonomické kondici. Průměrně hospodařila více než polovina obcí v kraji a pětina se potom ocitla v pásmu indikujícícm špatnou ekonomickou situaci.  Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF – Czech Credit Bureau provedené z dat portálu www.informaceoobcich.cz obsahujícího údaje o hospodaření obcí.

„Obce Jihomoravského kraje jako celek jsou na tom přitom v řadě parametrů lépe než obce v jiných krajích. Mají v průměru vyšší příjmy na jednoho obyvatele a také více likvidních finančních prostředků. Oproti jiným obcím však mají v průměru vyšší dluh na obyvatele nebo vyšší běžné výdaje,“ vysvětluje Luděk Mácha, projektový manažer služby iRating společnost CRIF – Czech Credit Bureau.

V uplynulém volebním období měly obce Jihomoravskoslezského kraje druhé nejvyšší příjmy na obyvatele hned po Plzeňském kraji. Podobně vysoké však byly také jejich běžné výdaje, které slouží především na provoz obecních služeb a které byly třetí nejvyšší v rámci všech krajů v ČR. Na kapitálové výdaje, tedy investice sloužící k rozvoji obecní infrastruktury a obce jako takové, věnovaly jihomoravské obce v průměru 31 % svých příjmů.

Z 672 obcí Jihomoravského kraje jich získalo 19 ratingový stupeň „A“, 46 stupeň „B+“ a 97 potom stupeň „B“. Jeden ze tří nejvyšších ratingových stupňů tak získalo celkem 162 obcí. Dalších 360 obcí získalo iRatingový stupeň „B-“ či „C+“, které indikují průměrné hospodaření, a 150 obcí potom získalo ratingový stupeň „C“ či „C-“. U těchto obcí existuje riziko, že mohou mít v budoucnu problémy s kvalitou poskytovaných obecních služeb.

Hradčany, Nové Bránice či Pasohlávky: přebytkový rozpočet, finanční rezervy a investice do rozvoje

Přestože průměrný rating obcí Jihomoravského kraje je podprůměrný, nachází se zde řada obcí, které jsou ve výborné či velmi dobré ekonomické kondici, a to napříč všemi velikostními kategoriemi. Rating „B+“ obdržely například obce Hradčany, Nové Bránice a Pasohlávky z okresu Brno-venkov. Všechny tři obce spadají do kategorie obcí, ve kterých žije od 500 do 999 obyvatel. Ze 182 obcí podobné velikosti má v kraji hodnocení „B+“ pouze 14 obcí, rating A potom tři obce.

Cesta k úspěchu je přitom u všech tří obcí zčásti podobná. Jde především o nízké zadlužení, vysoké rezervy a investice do rozvoje. Nové Bránice například v uplynulých 4 letech postupně snižovaly svůj dluh a i bez investičních dotací zvyšovaly prostředky plynoucí do rozvoje obce. Výrazné prostředky do svého rozvoje investovaly také Hradčany, které od roku 2012 hospodaří dokonce bez obecního dluhu. Nadprůměrně vysoké investice kryla obec z finančních rezerv a zčásti také z dotací. Její závislost na dotacích však byla nižší než je u takto velkých obcí obvyklé. Vysoké částky obec investovala například do pozemních komunikací a odvádění a čištění odpadních vod, v roce 2016 i do využití volného času dětí a mládeže. Zcela bez dluhů hospodaří rovněž Pasohlávky, jejichž příjmy značně převyšují příjmy ostatních podobně velkých obcí. Pasohlávkám pomáhá například provozování rekreačního střediska nebo pronájem obecních pozemků a služeb.

Lipůvka, Krumvíř, Babice či Mikulčice: Snižování běžných výdajů i spolufinancování projektů z evropských dotací

Mezi úspěšné jihomoravské obce lze zařadit také čtveřici větších obcí s počtem obyvatel do 2 tisíc. Lipůvka z okresu Blansko, Krumvíř z okresu Břeclav, Babice nad Svitavou z okresu Brno-venkov či Mikulčice z okresu Hodonín získaly rovněž ratingové ohodnocení „B+“. Ze 104 obcí podobné velikosti získalo toto hodnocení v Jihomoravském kraji pouze 10 obcí, dvě potom získaly rating A.

Recept na úspěch je často podobný jako u menších obcí. Babice nad Svitavou mají 7x menší dluh v přepočtu na obyvatele než ostatní podobně veliké obce, Lipůvka, Mikulčice či Krumvíř hospodaří zcela bez dluhů. Krumvíř disponuje vysokou mírou likvidních prostředků, které využívá k nadprůměrně vysokým investicím do svého rozvoje, částečně za přispění evropských dotací.

Babice nad Svitavou v letech 2014-2017 také nadprůměrně investovaly do svého rozvoje. V roce 2015 svůj rozvoj spolufinancovaly rovněž z prostředků Evropské unie, v následujících letech už se však musely spolehnout především na vlastní zdroje. V posledních dvou letech velmi výrazně snížily výdaje na nákup služeb a ostatní neinvestiční nákupy, které jsou tak nyní téměř poloviční oprotiu ostatním podobně velkým obcím.

Snížením provozních výdajů se mohou pochlubit rovněž Lipůvky. Také tato obec ke svému rozvoji v uplynulém období úspěšně využila evropské dotace, aniž by však na nich byla výrazněji závislá. Ze svého rozpočtu financuje například provoz mateřské a základní školy, v roce 2017 investovala například do Velkokapacitní požární cisterny pro JSDH Lipůvka.

Mikulčice jsou jednou z mála obcí, které si v roce 2017 vylepšily svůj rating hned o dva stupně. Přispěly k tomu vysoké finanční rezervy, které jsou téměř dvojnásobné oproti jiným podobně velkým obcím, i fakt, že obec hospodaří zcela bez dluhů.

 

Kontakty na starosty zmíněných obcí:

Krumvíř: Jaroslav Komosný, obec@krumvir.cz

Babice nad Svitavou: Miroslav Martykán, babice.starosta@volny.cz

Lipůvka: Ing. Ivo Pospíšil, starosta@lipuvka.eu

Hradčany: Ludmila Špačková, xspackova@gmail.com

Nové Bránice: Zdeněk Kališ, starosta.novebranice@volny.cz

Pasohlávky: Martina Dominová, DiS, starosta@pasohlavky.cz

Mikulčice: Ing. Jan Vlašic, starosta@mikulcice.cz