Obcím se před volbami daří: jsou v nejlepší kondici za posledních 9 let

Hospodaření obcí je již sedmým rokem přebytkové, loni ušetřily 14 miliard korun. Dluh obcí klesl na 47 miliard korun, úspory naopak vzrostly na 118 miliard.

Hospodaření obcí bez započtení Prahy skončilo v roce 2017 posedmé v řadě v přebytku, tentokrát 14 miliard korun. Šlo o druhý nejvyšší přebytek obecních rozpočtů po rekordním roce 2016. Necelé dvě miliardy korun obce využily ke snížení svého dluhu a téměř 13 miliard korun uložily na bankovní účty. Úspory obcí na konci roku přesahovaly 118 miliard korun. Dluh obcí se snížil na 47 miliard korun a klesl již pátým rokem v řadě. Celkem 507 obcí dosáhlo v souhrnném ekonomickém ukazateli iRating společnosti CRIF nejvyššího ratingového stupně A. Naopak 480 obcí obdrželo nejhorší ratingové hodnocení C-,. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF – Czech Credit Bureau provedené z dat portálu www.informaceoobcich.cz, který obsahuje souhrnné informace o hospodaření obcí.

Celkový iRating obcí byl nejlepší za posledních 9 let. Podobně jako v roce 2016 byla více než třetina obcí ve výborné či velmi dobré ekonomické kondici, zatímco u šestiny obcí hrozí riziko, že se mohou ve svém hospodaření dostat do problémů. Jde o obce s ratingem C a C-. „V tomto volebním období, tedy mezi roky 2014 a 2017, se celková ekonomická kondice obcí zlepšila, i když v regionech a jednotlivých velikostních kategoriích obcí lze najít rozdílné trendy. Ačkoli jsou stále nejlépe hodnoceny obce Středočeského kraje, k nejvýraznějšímu zlepšení průměrného iRatingu došlo u obcí Zlínského a Královéhradeckého kraje a kraje Vysočina. Naopak nejvíce si v tomto období pohoršily obce krajů Plzeňského, Jihočeského a Jihomoravského. Výrazným jevem období 2014 – 2017 bylo zlepšení průměrného iRatingového hodnocení malých obcí do 500 obyvatel téměř ve všech krajích,“ říká Luděk Mácha, manažer služby iRating obcí společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.

Příjmy obcí vzrostly na nové maximum: další pokles investičních dotací vyvážily daňové příjmy

Příjmy obcí vzrostly v uplynulém roce téměř o 12 miliard na 216,5 miliardy korun a byly tak nejvyšší v historii České republiky. Za tímto nárůstem přitom stojí téměř výlučně daňové příjmy, které se zvýšily meziročně o 11,7 miliardy na 151,2 miliardy korun. Od roku 2010 se  příjmy obcí z daní zvýšily o polovinu a v současné době tvoří hlavní zdroj jejich přímů. „V uplynulém roce získávaly obce z daní 70 % všech svých prostředků. Ještě v roce 2010 přitom daňové výnosy tvořily necelou polovinu příjmů obcí. Za posledních osm let se tak značně snížila závislost obcí na dotacích a tím se zároveň zvýšila jejich schopnost předvídat budoucí příjmy,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.

Kromě daňových výnosů se v minulém roce také zvýšily neinvestiční dotace obcím, které slouží především k financování jejich provozních výdajů. Meziročně se jejich objem zvýšil o 4 miliardy na téměř 23 miliard korun. Naopak objem investičních dotací, které obcím pomáhají s modernizací obecní infrastruktury, klesl o 2,6 miliardy korun, resp. o pětinu. „Spolufinancování rozvoje obcí ze strany státu a Evropské unie se v posledních dvou letech výrazně omezilo. Za pouhé dva roky klesl objem investičních dotací pro obce o dvě třetiny. V roce 2015 získaly obce na svoji modernizaci podporu ve výši 28 miliard korun, zatímco v roce 2017 už to bylo pouze 9 miliard,“ říká Věra Kameníčková s tím, že se stále nepodařilo začít naplno čerpat finanční prostředky z evropského programového období pro roky 2014-2020.

Obce začaly opět investovat, rozvoj financují ze svého

Zatímco příjmy obcí se meziročně zvýšily o 12 miliard korun, obecní výdaje v roce 2017 meziročně vzrostly o 25 miliard korun. Za tímto nárůstem stojí především opětovné zvýšení  investiční aktivity obcí. Kapitálové výdaje, které slouží na rozvoj obecní infrastruktury, se meziročně zvedly o 14 miliard korun, tedy o více než třetinu. „Obce v uplynulém roce převzaly iniciativu a začaly investovat i přesto, že podíl spolufinancování z Evropské unie se dále propadl. Zatímco v roce 2010 financovaly svůj rozvoj z 58 % z vlastních zdrojů, loni tvořily vlastní prostředky obcí již 83 % všech investic,“ vysvětluje Věra Kameníčková s tím, že výpadek investičních dotací je přesto znát. I když se investiční aktivita obcí zvýšila meziročně o více než třetinu, stále byla pod úrovní roku 2015. Fakt, že investiční aktivita obcí je nadále spíše podprůměrná, dokládá rovněž podíl kapitálových výdajů na celkových příjmech obcí. V uplynulém roce obce investovaly do svého rozvoje pouze čtvrtinu svých příjmů, což je druhý nejnižší podíl minimálně v posledních 15 letech. Nižší byl jen v roce 2016, kdy se propadl až ke 20 %. „Využívání úspor pro financování investic je přitom snazší pro větší obce, malým obcím na uskutečnění řady projektů jejich úspory nestačí, a to ani při zvýšení daňových příjmů,upozorňuje Věra Kameníčková na to, že snižování objemu investičních dotací dopadá nejhůře na menší obce.

Dluh obcí klesl popáté v řadě a byl nejnižší za posledních 10 let

Růst daňových příjmů  a podprůměrná investiční aktivita obcí vedly k tomu, že obce hospodařily s druhým nejvyšším přebytkem v historii. Díky tomu došlo k dalšímu snížení dluhu obcí, který koncem roku 2017 dosahoval 46,7 miliardy korun a byl tak nejnižší za posledních 10 let. Většinu přebytečných prostředků však obce přeměnily na rezervy. Zatímco dluh obcí se snížil o dvě miliardy korun, jejich úspory na bankovních účtech vzrostly o 12 miliard na 118 miliard korun. „Obce jako celek  by tak mohly splatit svůj dluh dvakrát. I když se dynamika úspor v loňském roce snížila, mají obce stále poměrně značné množství peněz na bankovních účtech,“ říká Věra Kameníčková. Zatímco objem úspor se zvýšil ve všech velikostních kategoriích obcí, dluh snížily pouze největší obce, zatímco dluh ostatních se zvýšil.

Obce vlastní více než tisíc firem, menší obce spojují své síly

Obce v České republice kontrolují 1 022 společností. Na vlastnictví těchto společností se podílí 936 obcí. Obecní firmy přitom nejčastěji podnikají v teplárenství, lesnictví, ve správě nemovitostí a odpadovém hospodářství. Vzhledem k tomu, že podíly obcí na zisku a dividendy jsou poměrně malé, obce zpravidla nezakládají společnosti s cílem získat dodatečné příjmy do rozpočtu. Výjimkou je například odpadové hospodářství. Menší obce přitom při provozování těchto firem často spolupracují. Jednu společnost často vlastní i desítky menších obcí. „Mezi obecními firmami obecně převažují spíše menší společnosti, najdou se zde však i takové, které mají roční tržby vyšší než 1,5 mld. Kč a například Dopravní podnik hlavního města Prahy má přes 10 000 zaměstnanců,“ vysvětluje Věra Kameníčková.

Prezentaci z tiskové konference naleznete ZDE. 

Zajímavé odkazy na média, obsahují informace z výše uvedeného článku:

Příbram si polepšila v ekonomickém ratingu, poskočila na stupeň B+

Příbram hospodařila v posledních letech s dobrými výsledky. V souhrnu za poslední čtyři roky vykázala přebytek ve výši 163 milionu Kč, a ušetřila tak více než 6 % svých rozpočtových příjmů v daném období. Saldo rozpočtu se postupně zlepšovalo a v samotném roce 2016 uspořila Příbram celou pětinu svých ročních příjmů. Tolik výňatek z hodnocení srovnávací ekonomické analýzy města, kterou si město Příbram nechalo zpracovat od firmy CRIF — Czech Credit Bureau, a. s.

Aby bylo hodnocení pokud možno objektivní, je třeba hodnotit hodně ukazatelů najednou. Na základě takového širokého hodnocení dostávají firmy, ale i města tzv. rating. Spočítají se desítky různých hodnotících ukazatelů, každému se dá přiměřená důležitost a výsledkem je jedna souhrnná známka. „Mohu vás potěšit, Příbram poskočila za rok 2016 na sedmi úrovňové stupnici, kde nejlepší je A a nejhorší C–, ze stupně B– na stupeň B+,“ uvádí radní pro ekonomiku města Příbram Václav Dvořák s vysvětlením, že pozitivní však není jen skok nahoru, ale zejména to, že město v roce 2015 zastavilo pád směrem dolů.

„Někoho může napadnout, proč jsme se rovnou nedostali do stupně A? Na to je celkem jednoduchá odpověď: Ekonomika jednotlivých let, a tudíž i její hodnocení, na sebe navazuje jako schodiště ve věžáku. Skákat ob patro je husarský kousek, skočit ob dvě patra je napůl zázrak,“ konstatuje Dvořák.

 

DLUH NA OBYVATELE
Podle ekonomické analýzy se Příbram od srovnatelných měst znatelně odlišuje objemem dluhu připadajícího na jednoho obyvatele a rovněž jeho vývojem mezi rokem 2013 a 2016. Koncem roku 2016 vykázala Příbram dluh ve výši 14,5 milionu Kč. Jeho objem se mezi rokem 2013 a 2016 podstatně snížil, a to o 62 %. Přitom mezi rokem 2013 a 2014 dluh Příbrami vzrostl téměř o třetinu.

„Zatím poslední úvěr ve výši 20 milionů korun si město vzalo v roce 2014. Byl to špatný úvěr, který sloužil jen na běžné provozní výdaje, jako jsou platy, nájem, energie, telefony atd. Město se totiž postupem času dostalo do tak špatné kondice, že již nemělo na úhradu těchto výdajů, a vyřešilo to úvěrem,“ doplňuje radní Dvořák s tím, že u měst jsou ale zdravé jen investiční úvěry, a i ty je možné brát jen po zralé úvaze. „V roce 2018 doplatíme zbytek starých investičních úvěrů a nyní uvažujeme o úvěru na plánovanou rekonstrukci aquaparku.“

KAPITÁLOVÉ PŘÍJMY NA OBYVATELE
Analýza dále potvrzuje, že Příbram nezískává své zdroje rozprodejem svého majetku – jiná města podle srovnání prodávají mnohem více. „Ostatně v Příbrami už toho není moc co prodávat, éra rozprodeje je za námi. Navíc jsme v roce 2016 zřídili nové městské fondy, do kterých plynou veškeré příjmy z prodeje nemovitostí,“ vysvětluje Dvořák a dodává, že tyto fondy je možné využívat výlučně na investice do nemovitostí. „Jinými slovy se již nemůže stát, že bychom nějakou nemovitost prodali a výtěžek následně „projedli“.“

DAŇ Z NEMOVITOSTI NA OBYVATELE
Nejdůležitější součástí příjmů každého města jsou daňové příjmy – tvoří asi dvě třetiny všech příjmů. Přibližně 8 % z daňových příjmů tvoří daň z  nemovitých věcí, jejíž zvýšení v roce 2016 majitelé nemovitostí v Příbrami pocítili. Zvýšením jsme se dostali na průměrný stav v ČR. „Sice jsme ten průměr o kousíček předběhli, sumárně o 2,5 milionů korun ročně, ale nyní budeme tento stav držet. Ostatní města nás jistě dorovnají, neboť tato daň se postupně zvyšuje i jinde,“ zdůvodnil Václav Dvořák.

PŘÍJMY Z VLASTNÍ ČINNOSTI NA OBYVATELE 
V hodnocení ratingu se projevuje i to, že Příbram má ve srovnání s jinými městy zatím rezervu ve schopnosti vydělat si „vlastní činností“. Jinými slovy to znamená, že jiná města si dokážou „vypodnikat“ více. Jedná se o příjmy z poskytování služeb a prodeje výrobků a zboží. „Trochu nepřesně se dá říci, že se jedná o podnikatelskou činnost. Ten, kdo sleduje debaty mezi naší koalicí a opozicí, si možná vzpomene, jak důrazně opozice tvrdí, že město nemá podnikat, že město nemá s „firmou“ nic společného,“ doplňuje radní. Podle něj je rozhodně hospodárné, když město dokáže prostředky, které vlastní, využít k získání příjmů, které následně použije na svůj rozvoj.

PŘÍBRAM SE OPĚT DOSTALA DO KONDICE 
To, že město Příbram obdrželo ratingový certifikát s hodnocením B+ je podle Dvořáka výsledek práce všech konstruktivních zastupitelů, a zejména vedení města. Je to zároveň výzva k pokračování v nastavených trendech. „Dosažené výsledky umožňují další zdravý rozvoj města a  vytvoří podmínky jeho dlouhodobého rozkvětu. Naše město má již za sebou dobu, kdy se téměř na vše dalo odpovědět: nejsou peníze. Momentálně Příbram sice disponuje méně volnými penězi než srovnatelná města, ale vykazuje také méně dluhů. Takže peníze jsou. To však neznamená, že se mohou lehkomyslně rozhazovat. Kdyby se tak dělo, dostali bychom se zase do situace pádu z předchozích let,“ uzavřel radní pro ekonomiku.

Kompletní rating je ke stažení na webových stránkách města zde

Tématu hospodaření se věnovalo i poslední vydání měsíčníku Kahan, kde najdete i přehledné grafy.

 

Pavlína Svobodová, tisková mluvčí
pavlina.svobodova@pribram.eu
Město Příbram, Tyršova 108, 261 19, Příbram I
tel. č.: 318 402 240
mob.: 778 533 946

Hradčovice patří v kraji stále mezi nejlépe hospodařící obce

Je to již počtvrté v řadě, kdy bylo hospodaření obce Hradčovice oceněno nejlepším možným iRatingovým stupněm „A“. Tohoto nejvyššího hodnocení dosáhla obec také v létech 2013, 2014 a 2015. Stupeň „A“ vypovídá o vynikající finanční stabilitě ekonomických ukazatelů, které velmi výrazně převyšují ukazatele obcí se srovnatelným počtem obyvatel.

Obec Hradčovice se nachází v okresu Uherské Hradiště ve Zlínském kraji a patří do kategorie
1 000 – 1 999  obyvatel. Ve Zlínském kraji je celkem 307 obcí a z nich, bez ohledu na počet obyvatel, dosáhlo na hodnocení „A“ pouze 10 obcí. Přihlédneme-li k velikostní kategorii, má ve skupině obcí s 1 000 – 1 999 obyvateli toto hodnocení už pouze jedna další obec ve Zlínském kraji.

Hodnocení vychází z rozpočtových a účetních výkazů všech obcí ČR, vybraných dat Českého statistického úřadu a z dalších nefinančních ukazatelů, jako například míra nezaměstnanosti v okresu, podnikatelská aktivita v okresu, průměrná mzda v kraji a další. Reflektuje celkový vývoj ukazatelů za poslední tři roky a společnost CRIF – Czech Credit Bureau, a.s. ho zpracovává každoročně pro všechny obce již od roku 2002.

V roce 2016 směřovala téměř polovina celkových výdajů obce do kapitálových výdajů, a to zejména do služeb pro obyvatelstvo. Významnou část kapitálových výdajů tvořily také investice do pozemních komunikací. Obec nevykazuje žádný dluh, má nízký podíl cizích zdrojů na svém majetku a v porovnání s ostatními obcemi má i podstatně nižší podíl dotací na příjmech. Pro financování investic využívá tedy především kladného salda rozpočtu, kterého dosahuje trvale nízkými běžnými výdaji v porovnání se srovnatelně velkými obcemi. Navíc si udržuje ve srovnání s obcemi v dané velikostní kategorii vysoké úspory v podobě peněz na bankovním účtu.

Tyto výsledky hospodaření obce v roce 2016 a finanční zdroje obce umožnily, že v letošním roce kdy vzrost počet žáků zdejší základní školy a vznikla potřeba jejího rozšíření a provedení úprav ve stávající školní budově, mohla obec  profinancovat zcela ze svých peněz, bez závislosti na jiných finančních prostředcích. Dostalo se i na další investice, např. na rekonstrukci veřejného osvětlení, případně na opravy obecních nemovitostí.

„Odborné hodnocení hospodaření naší obce službou iRating  je pro nás ideální zpětnou vazbou, která nám umožnila nezávisle vyhodnotit dosavadní hospodaření, sdělil starosta obce Jan Popelka. Zároveň vedení naší obce získalo potřebné informace o tom, jak na základě získaného ratingového hodnocení vhodně přizpůsobit další kroky v našem hospodaření“, dodal starosta.

 

Kontakt: Doc. RSDr. Jan Popelka, starosta
Email: starosta@hradcovice.cz

Jindřichův Hradec obdržel nejvyšší ratingové hodnocení

Město Jindřichův Hradec využilo nabídku firmy CRIF — Czech Credit Bureau, a. s. na vypracování srovnávací ekonomické analýzy města Jindřichův Hradec za období let 2013 – 2016. Analýza je založena na porovnání údajů z rozpočtu obce, rozvahy a výkazu zisku a ztráty se všemi obcemi obdobné velikosti v rámci České republiky.

Další informace naleznete ZDE.