Obce loni hospodařily s přebytkem 27 miliard korun, za rekordním přebytkem stojí výrazný pokles investic

Hospodaření obcí bez započtení Prahy skončilo v roce 2016 v rekordním přebytku 27 miliard korun. Příjmy obcí klesly v minulém roce o 4 miliardy, zatímco jejich výdaje se snížily o 22 miliard korun. Obce také v minulém roce snížily počtvrté v řadě svůj celkový dluh, konkrétně o 5,3 miliardy korun. Celkem 510 obcí dosáhlo v souhrnném ekonomickém ukazateli iRating společnosti CRIF nejvyššího ratingového stupně A. Naopak 445 obcí obdrželo nejhorší ratingové hodnocení C-, což je o 51 obcí méně než minulý rok. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF – Czech Credit Bureau provedené z dat portálu www.informaceobcich.cz obsahujícího údaje o hospodaření obcí.

Celkový iRating obcí se v minulém roce mírně zlepšil a byl tak nejlepší za posledních 7 let. Hospodaření 36 % obcí bylo v roce 2016 výborné nebo velmi dobré, 47 % hospodařilo s průměrnými výsledky, ale se stabilním výhledem, zatímco u 17 % obcí existuje riziko, že by mohly mít problémy s kvalitou poskytovaných obecních služeb. „Snížení počtu obcí v nejnižším ratingovém pásmu i mírné zvýšení počtu obcí v nejlepším pásmu ukazuje, že ekonomická situace obcí se stále zlepšuje. Nejlépe si v minulém roce vedly velmi malé obce do 199 obyvatel. Více než polovina z nich obdržela výborné či velmi dobré hodnocení,“ říká Luděk Mácha, manažer služby iRating obcí společnosti CRIF – Czech Credit Bureau s tím, že nejhůře si naopak vedly velké obce mezi jedním a pěti tisíci obyvateli. Z pohledu krajů se nejlépe vedlo obcím ve Středočeském kraji a na Vysočině. Naopak v průměru nejhůře dopadly obce v Olomouckém kraji a v Jihomoravském kraji.

Hospodaření obcí bylo v rekordním přebytku 27 miliard korun

Přebytek obecních rozpočtů se meziročně skokově zvýšil téměř na trojnásobek, když vzrostl z 10 miliard v roce 2015 na 27 miliard korun v loňském roce. Obce tak hospodařily s přebytkem již šestým rokem v řadě. Přebytkový rozpočet mělo v roce 2016 celkem 8 z 10 obcí a pouze pětina vykázala rozpočtový schodek. Obce přitom hospodařily s příjmy o 4 miliardy korun nižšími než v roce 2015. Za vysokým přebytkem stojí především snížení kapitálových výdajů obcí o více než 27 miliard korun, tedy o celých 40 %, kvůli čemuž se jejich celkové výdaje snížily o 22 miliard korun. „Pokles kapitálových výdajů souvisí s výrazným poklesem investičních dotací, které se snížily téměř o 60 %. Za nižší investiční aktivitou obcí i státu přitom stojí mimo jiné pomalý náběh čerpání evropských dotací z nového programovacího období,“ vysvětluje Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.

Výrazný pokles kapitálových výdajů dokresluje také pokles jejich podílu na celkových výdajích, který se meziročně snížil o třetinu, konkrétně z 34 % na 23 %. Naopak finanční prostředky obcí uložené na bankovních účtech se zvýšily o více než čtvrtinu. Zatímco na konci roku 2015 měly obce uloženo u bank 83,4 miliardy korun, o rok později to bylo již 105,5 miliardy. Částka, kterou mají obce k dispozici na bankovních účtech, tak přesahuje polovinu jejich příjmů v roce 2016.

Konkrétní data o hospodaření obcí včetně jejich vizualizace a možnosti zobrazení výsledků hospodaření jednotlivých obcí v ČR jsou nově k dispozici také na webových stránkách www.informaceoobcich.cz.

Dluh obcí klesl o pět miliard korun

Výrazný pozitivní rozdíl mezi příjmy a výdaji obcí se projevil také ve výši jejich celkového dluhu, který se snížil o 5,3 miliardy, což je nejvíce za sledované období, tedy od roku 2011. Celkový dluh obcí bez Prahy tak činil ke konci minulého roku 48,5 miliardy korun. I přes výrazné snížení objemu dluhu jej loni měla více než polovina obcí. Z těchto obcí s dluhem měly nejvyšší dluh na obyvatele velmi malé obce do 199 obyvatel, konkrétně 12 902 korun. „Procento velmi malých obcí s dluhem je sice nejnižší ze všech velikostních kategorií, dluh má pouze 28 % z nich, ovšem pokud jsou zadlužené, jedná se v přepočtu na obyvatele o vyšší částky než u ostatních kategorií obcí. Pro velmi malé obce je přitom dluh obecně nebezpečnější než pro ty větší, protože jejich příjmy mohou v jednotlivých letech mnohem výrazněji kolísat a bankám se půjčování malých částek malým obcí nevyplácí. Proto menší obce v relativně větší míře využívají dodavatelské úvěry,“ říká Věra Kameníčková.

Dotace obcím se snížily o více než třetinu

Obce obdržely v roce 2016 dotace v celkové výši 30,7 miliardy korun. Jejich objem se meziročně snížil o 18 miliard, tedy o více než třetinu (- 37 %). Objem neinvestičních dotací se meziročně snížil o 1,8 miliardy na celkových 18,8 miliardy korun, zatímco investiční dotace klesly z 28,2 miliardy v roce 2015 na 11,9 miliardy v roce 2016, tedy o 58 %. Největší pokles přitom zaznamenaly středně velké obce s 500-999 obyvateli, u kterých došlo k poklesu o celé dvě třetiny.

Počet obcí, které neobdržely žádnou investiční dotaci, je nejvyšší v kategorii velmi malých obcí a s rostoucím počtem obyvatel se snižuje. U velmi malých obcí nezískalo v roce 2016 investiční dotaci 62 % z nich a v žádném z let 2013–2015 čtvrtina z nich. Z velkých obcí mezi jedním a pěti tisíci obyvateli letos investiční dotaci nezískala pětina obcí, ovšem v předchozím tříletém období obdrželo alespoň v jednom roce dotaci 98 % těchto obcí.

Kapitálové výdaje státního rozpočtu klesly o polovinu, Praha je naopak zvýšila

Zajímavé je také srovnání hospodaření obcí bez Prahy s příjmy a výdaji státního rozpočtu a Prahy. Na rozdíl od obcí se Praze a státnímu rozpočtu příjmy zvýšily. Praze také rostly celkové výdaje, stejně jako kapitálové výdaje. Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích tak zůstal v Praze stejný jako v roce 2015. Ve srovnání s rokem 2015 se saldo rozpočtu zlepšilo výrazně v případě státního rozpočtu a obcí bez Prahy, zatímco přebytek rozpočtu Prahy byl v roce 2016 nižší než o rok dříve.

 

Graf 1: Průměrný iRating obcí v jednotlivých krajích v roce 2016

Zdroj: CRIF – Czech Crech Credit Bureau

Graf 2: Vývoj celkových příjmů a výdajů obcí v letech 20102016

Zdroj: CRIF – Czech Credit Bureau

Graf 3: Vývoj celkového dluhu obcí v letech 20112016

Zdroj: CRIF – Czech Credit Bureau

 

Graf 4: Vývoj celkového objemu dotací obcím v letech 20132016

Zdroj: CRIF – Czech Credit Bureau

 

Graf 5: Podíl obcí bez investičních dotací po krajích v roce 2016 oproti období 20132016

 Zdroj: CRIF – Czech Credit Bureau

 

Obce v ČR, bez Prahy, vloni ušetřily 10 miliard korun

Téměř tři čtvrtiny obcí v ČR hospodařily minulý rok s přebytkem. Necelých 1 370 obcí meziročně zlepšilo své ratingové hodnocení. V roce 2015 se pátým rokem v řadě snížil celkový dluh obcí bez Prahy. Téměř tři čtvrtiny obcí hospodařily s přebytkem a počet obcí, které měly nějakou formu dluhu, se výrazně nezměnil. Celkem 497 obcí se nacházelo v natolik dobré ekonomické situaci, že dosáhly v souhrnném ekonomickém ukazateli iRating společnosti CRIF – Czech Credit Bureau nejvyššího ratingového stupně A. Naopak 496 obcí obdrželo nejhorší ratingové hodnocení C-, což znamená, že jejich finanční situace není stabilní a představuje riziko pro kvalitu poskytovaných  obecních služeb.

Hospodaření třetiny obcí (34 %) je výborné či velmi dobré. Polovina obcí (49 %) hospodaří s průměrnými výsledky, ovšem se stabilním výhledem. Šestina obcí (17 %) by naopak mohla mít problémy s kvalitou poskytovaných obecních služeb. „V minulém roce pokračoval ozdravný proces obecních rozpočtů. Obce snížily  dluh, opět zvýšily své kapitálové výdaje a přitom počet obcí s dluhem je téměř stejný. Na druhé straně se mírně zvýšil počet obcí se špatným ratingem C a C-. U těchto obcí existuje riziko, že se mohou ve svém hospodaření dostat do problémů,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.

Obce s meziročně nejvíce zlepšeným ratingem hospodaření

Ratingové hodnocení se zlepšilo mezi rokem 2014 a 2015 u 1366 obcí. Z těchto obcí se dokonce o dva stupně zlepšily například obce Chlebičov, Prakšice a Vintířov, které navíc dosáhly na nejvyšší  ratingový stupeň A.

„Na zlepšení ratingu hospodaření obcí se obvykle nejvíce podílí snížení dluhu, zvýšení majetku, přebytkový rozpočet a kladný hospodářský výsledek“, vysvětluje Luděk Mácha, manažer služby iRating obcí společnosti CRIF – Czech Credit Bureau s tím, že dalších 112 obcí poskočilo o dva stupně z ratingu B na rating A. Nejvíce těchto obcí se nachází ve Středočeském kraji (28) a v kraji Vysočina (18). Pouze jedna tato obec se nachází v Ústeckém kraji a pouze dvě jsou z Libereckého a Karlovarského kraje.

Hospodaření obcí je popáté v řadě v plusu, tentokrát 10 miliard

Přebytek obecních rozpočtů vzrostl meziročně o tři miliardy a dosáhl historicky druhé nejvyšší úrovně, konkrétně deseti miliard korun. Vyšší byl pouze v roce 2013, kdy dosáhl 13 miliard korun. V minulém roce hospodařily s přebytkem téměř tři čtvrtiny obcí. Největší přebytek na obyvatele vykázaly nejmenší obce do 199 obyvatel, konkrétně 2 394 korun na obyvatele. Tyto obce také za posledních pět let ušetřily nejvyšší procento ze svých kumulovaných příjmů, konkrétně 8 %. U velkých (1000-4999 obyvatel) a největších obcí (nad 5000 obyvatel) to byla 3 %.

Dluh obcí se snížil potřetí v řadě

Dluh obcí se snížil o 1,1 miliardy na 53,8 miliardy korun, což je nejnižší hodnota za posledních šest let. Na snížení dluhu obcí měl vliv pokles dluhu v kategorii největších obcí (-7,1 %), přispěl k tomu zejména pokles dluhu Ostravy, Brna a Havířova. Ve všech ostatních kategoriích se průměrná výše dluhu naopak zvýšila, nejvíce v kategorii středně velkých obcí (+17,8 %). Počet obcí s dluhem se na konci roku 2015 meziročně mírně zvýšil. Dluh mělo 52 % obcí, zatímco o rok dříve to bylo 51 % obcí.

Příjmy obecních rozpočtů rostou nepřetržitě již třetím rokem po sobě

Celkové příjmy obcí se oproti minulému roku zvýšily o šest miliard na 209 miliard korun a jsou tak nejvyšší od roku 2011. Nejvíce rostly příjmy středně velkým obcím s 500-999 obyvateli (+10 %) a malým obcím s 200-499 obyvateli (+9 %), naopak nejmenším obcím se zvýšily pouze o procento a největším obcím dokonce o procento klesly. Nejvíce se obcím přitom zvýšily daňové příjmy (+3,4 miliardy Kč, respektive 3 %) a příjmy z investičních dotací (+3,4 miliardy Kč, respektive 14 %). Naopak objem ostatních příjmových položek se mírně snížil. „Zvýšené příjmy z investičních dotací se promítl také do kapitálových výdajů obcí. Nejvíce přitom vzrostly kapitálové výdaje malých obcí, a to o 29 %, u středně velkých obcí o  22 %,“ doplňuje Věra Kameníčková, analytička CRIF – Czech Credit Bureau.

Nejvyšší dluh na obyvatele mají obce Libereckého kraje, nejnižší obce Ústeckého kraje

Nejvyšší meziroční snížení dluhu v přepočtu na jednoho obyvatele zaznamenaly obce v Jihočeském (- 8 %) a v Královéhradeckém kraji (‑7 %), naopak nejvyšší nárůst dluhu v přepočtu na obyvatele registruje kraj Vysočina (+9 %) a Ústecký kraj (+4 %). Přesto má Ústecký kraj nejnižší dluh na jednoho obyvatele (4 040 Kč). Následují obce v kraji Vysočina (4 054 Kč) a ve Zlínském kraji (4 409 Kč). Naopak nejvyšší dluh na jednoho obyvatele vykázaly obce v Libereckém (9 376 Kč), v Jihomoravském (7 854 Kč) a Plzeňském kraji (7 164 Kč).

 

Graf 1: Vývoj celkového dluhu obcí v letech 2011-2015

Zdroj: CRIF – Czech Credit Bureau

Má rating obcí význam?

Rating je jednou z možností, jak hodnotit hospodaření obcí. Přidělení jednoho z ratingových stupňů poukazuje na to, do jaké míry využila obec své finance efektivně a jak je na tom z hlediska stability svého fungování. Hodnotit obec je možné z mnoha aspektů a různými způsoby.

Od anket a průzkumů, až po využití statistických a finančních údajů. Ty jsou k dispozici ve značném rozsahu a za všechny obce. Umožňují hodnotit nejen jednu obec v čase, tedy zda se její situace ve srovnání s minulostí zlepšuje či naopak, ale i obce mezi sebou navzájem, tedy jak na tom obec je ve srovnání s obdobně velkými či fungující v podobných podmínkách. Hodnocení na základě číselných údajů je kromě jiného závislé na kvalitě dat, které obce v pravidelných intervalech předávají ústředním orgánům, zejména ministerstvu financí.

Výhody a nevýhody ratingu

Rating obecně poskytuje několik mezinárodních i českých společností. Obvykle se zpracovává pro státy, obchodní společnosti či obchodovatelné cenné papíry. Města však nejsou až tak úplnou výjimkou. Hlavním důvodem pro to, že si určitý subjekt nechá vypracovat rating, je obvykle žádost o půjčku. Příznivý stupeň ratingu obvykle vede k výhodnějším finančním podmínkám při poskytnutí půjčky.

Rating však lze využít i k hodnocení obce, respektive jejich představitelů. Oproti posuzování obce na základě jednotlivých ukazatelů má rating své výhody, ale, jak už to bývá, i své nevýhody. Rating je svým způsobem srovnání s ostatními obcemi. I na základě finančních ukazatelů lze obce srovnávat. Mnohdy se však můžeme dostat do situace, kdy srovnání není jednoznačné, protože u některých ukazatelů je daná obec lepší než ty druhé, u dalších je to opačně.

Výhodou ratingu je skutečnost, že je souhrnným hodnocením. Jeho výsledkem je jeden údaj, porovnatelný jak v čase, tak i mezi obcemi. A nevýhoda? Zatímco význam jednoduchého i poměrového ukazatele je poměrně zjevný, interpretace ratingového stupně je obtížnější. Za jedním údajem se často skrývá ucelený model s mnoha vazbami.

Rating může být výsledkem buď expertního posouzení, nebo automatizovaného přístupu. Expertní posouzení obvykle doprovází návštěva přímo na místě hodnoceného subjektu, celá procedura trvá poměrně dlouho a cena výsledku není zanedbatelná. Naproti tomu, automatizovaný přístup vyžaduje hodně práce na počátku, od shromáždění aktuálních údajů a jejich vyhodnocení až po vypracování modelu, a to za celý souhrn subjektů. Automatizovaným přístupem se vyznačuje také i-Rating společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, která na jeho základě každoročně hodnotí všechny obce.

Hodnocení všech obcí

Tento model vede k nejenom tomu, že každá obec má rating, je možné se i podívat, jak jsou na tom z hlediska ratingových stupňů obce různých velikostních kategorií daných počtem obyvatel a také obce v jednotlivých krajích. Údaje lze samozřejmě porovnávat i v čase.

Prostřednictvím i-Ratingu se stanoví výsledný stupeň bez zásahu hodnotitele, a to v relativně krátkém čase. Vychází se přitom z veřejně dostupných údajů, nezatěžuje tudíž obec požadavky na jejich zpřístupnění či zaslání. Model, ze kterého i-Rating vychází, je kombinací hodnocení celé řady finančních i nefinančních ukazatelů.

Je iRating důležitý?

Obyvatelům přináší informaci o tom, jak odpovědně nakládají s penězi obce její představitelé. Pro poskytovatele dotací může být důležitým poznatkem o finančním zdraví obce, který předznamenává, jak obec s dotací naloží. Pro budoucí věřitele je důležité znát, s jakou pravděpodobností obec vypůjčené prostředky splatí řádně a včas. Obdobný význam má i pro podnikatele, a to, zda se jim vyplatí s obcí spolupracovat, realizovat investice, prodávat zboží či služby.

Patrně nedůležitějším aspektem i-Ratingu je to, že odráží míru rizika, zda obec bude plnit své závazky. Může tedy sloužit jako varování pro ty obce, jejichž ratingové hodnocení je nepříznivé. Neplnění závazků signalizuje horšící se finanční situaci obce, což může vést až k obstavení účtů a nemožnosti volně nakládat s prostředky na nich uloženými. Dalším negativním dopadem může být nedobrovolný prodej majetku, výrazný pokles kvality poskytovaných služeb obyvatelům. Výsledkem může být nespokojenost obyvatel a ztráta dobré pověsti obce. Těmto všem negativním jevům je dobré předcházet.

Podívejme se nyní na výhodu, kterou má hromadné hodnocení obcí ve srovnání s individuálním. Jak již bylo řečeno, jeho prostřednictví lze v jednom čase získat hodnocení všech obcí najednou. Lze tedy srovnávat, jak se rating měnil v čase, a to za všechny obce, či obce v jednotlivých krajích.

Sedm stupňů hodnocení

I-Ratingové hodnocení má sedm stupňů, a to od „A“ – obec je bez rizika, až po „C−“ – obec je velmi riziková. Graf 1 ukazuje, jak dopadl rating obcí za rok 2014. Odráží podíl obcí, které v tomto roce dostaly daný stupeň i-Ratingu. Z grafu vyplývá, že více než třetina všech obcí získala průměrné hodnocení, tedy stupeň „B−“. Na oba sousední stupně dosáhl obdobný počet obcí. Potěšitelné je, že dva nejlepší stupně obdrželo 14,7 % obcí, zatímco dva nejhorší jen 14,1 %.   Graf 1. Rating obcí za rok 2014

Graf 1 nám poskytuje statický obraz v jednom roce. Graf 2 pak ukazuje, jak se měnily podíly obcí s příslušným ratingovým stupněm mezi lety 2011 až 2014. Z grafu 2 je zřejmé, že počet obcí s nejvyšším stupněm se zvyšoval, rostl však i počet obcí na opačném konci ratingové stupnice. Vzájemné relace mezi jednotlivými ratingovými stupni se výrazněji neměnily.   Graf 2. Rating obcí v období let 2011–2014

Vývoj i-Ratingu obcí v grafu 2 není až tak snadno srozumitelný. Pro první náhled, jak se měnila finanční situace obcí v jednotlivých letech, se konstruuje průměrný ratingový stupeň za všechny obce v dané skupině. Platí pro něj to, co pro známky ve škole, tj. čím nižší hodnota, tím lepší hodnocení. Tabulka 1 ukazuje, že v daném období se celkové hodnocení obcí měnilo jen málo. Nejlépe dopadl rok 2013, nejhůře pak rok 2011.

Tab. 1. Průměrný iRating obcí v letech 2011–2014

Rok  Průměrný rating
2011 4,03
2012 3,98
2013 3,97
2014 3,99

Zdroj výpočtů: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Zobrazené výsledky, respektive rozložení jednotlivých stupňů hodnocení v celé škále obcí a měst, potvrzují jejich objektivitu, vyjádřenou podobností s Gaussovou křivkou – naprostá většina hodnocených má průměrné hodnocení, které souměrně klesá k oběma extrémům tj. nejlépe a nejhůře hodnoceným obcím.

Jednotlivé velikostní kategorie obcí

se v rozložení ratingových stupňů poměrně značně odlišují (viz graf 3). Jinak řečeno, na jednotlivé stupně dosáhl rozdílný podíl obcí rozdělených podle velikosti. V roce 2014 to byla kategorie nejmenších obcí, ve které jako jediné ze všech, nejvyšší počet obcí dosáhl na hodnocení „B“ (celá třetina obcí), zatímco nejčetnějším stupněm v ostatních velikostních kategoriích bylo „B−“. Tato kategorie měla i nejvyšší podíl obcí s nejlepším hodnocením, a to „A“, na který dosáhla více než desetina všech obcí v této kategorii.

Kategorie největších obcí má sice nízký podíl obcí s nejvyšším stupněm, ale téměř pětina obcí v této kategorii má druhý nejvyšší stupeň „B+“. Zároveň vykázala i nejnižší podíl obcí se dvěma nejhoršími stupni ratingového hodnocení. Obdobným rozložením obcí mezi ratingové stupně se vyznačuje kategorie obcí s počtem obyvatel od 500 do 999 a od 1000 do 4999.

Z hlediska průměrného ratingu obcí v roce 2014 „zvítězila“ kategorie nejmenších obcí (3,66) a hned za ní se umístila kategorie obcí největších (3,90). Nejhůře dopadly obce s počtem obyvatel od 1000 do 4999 (4,28). Mezi rokem 2013 a 2014 se průměrný rating obcí mírně zhoršil. Neplatí to však pro všechny velikostní kategorie. Jak vyplývá z grafu 4, k meziročnímu zlepšení došlo u dvou kategorií menších obcí a k nejvyššímu zhoršení u kategorie největších obcí.

Hodnocení podle krajů

A nyní se podívejme, jak vypadá ratingové hodnocení obcí podle krajů (graf 5). V roce 2014 dopadly nejlépe obce Středočeského kraje, na který připadá 18 % všech obcí. Na druhé místo, jak z hlediska ratingového hodnocení, tak i podílu na počtu obcí se dostal kraj Vysočina. Třetí skončil Jihočeský kraj, ve kterém se nachází desetina všech obcí. Nejlepší hodnocené tak dosáhly kraje, které mají, ve srovnání s ostatními kraji, spíše více obcí. Nejhůře z hlediska ratingového hodnocení dopadly obce Olomouckého, Zlínského, Ústeckého kraje a Moravskoslezského kraje. Tyto naopak patří mezi kraje s nižším počtem obcí. Moravskoslezský kraj má přitom zdaleka nejvyšší počet obyvatel připadajících v průměru na jednu obec. Poměrně vysoký průměrný počet obyvatel na obec má i kraj Zlínský. Naopak kraj Vysočina má nejnižší počet obyvatel připadající v průměru na jednu obec.

Meziročně se mírně zhoršilo hodnocení Středočeského, Jihomoravského, Karlovarského a Zlínského kraje. Opačným směrem se změnil rating v kraji Vysočina a dále v Libereckém a Olomouckém kraji. Ve zbývajících krajích se meziročně rating nezměnil.

Závěrem

Pokud se chce někdo dozvědět, jak na tom určitá obec je, pak je rating určitě vhodnou informací. Přidáme-li k tomu i informace o ratingu za obce dané velikosti či v daném kraji, může porovnávat, zda je na tom daná obec hůře či lépe. Rating jednotlivé obce je dobré doplnit zdůvodněním, proč si obec zasloužila daný ratingový stupeň. Pak může být podkladem pro lepší využívání peněz, které má obec k dispozici, a pro vyšší spokojenost obyvatel dané obce.

iRating je partnerem projektu Město pro byznys

Společnost CRIF – Czech Credit Bureau je prostřednictvím iRatingu partnerem projektu Město pro byznys. Jedním z hodnotících kritérií obcí a měst jsou právě data, která se zpracovávají v iRatingu. Město pro byznys je srovnávací výzkum, do kterého se jednotlivá města nepřihlašují, ale jsou do vyhodnocení zařazena automaticky.

Naši prezentaci naleznete ZDE.