Některé obce v ČR získávají ročně z daní z nemovitostí i desítky tisíc korun na obyvatele

Malým obcím se sousedství elektrárny, dolu, případně rozsáhlých firemních a rekreačních areálů může vyplatit.

Velké průmyslové či rekreační areály na území obcí mohou podstatně zvýšit jejich příjmy. Výnosy daně z nemovitých věcí se na celkovém příjmu českých obcí dlouhodobě podílejí v průměru 4–5 %.  Existují však obce, u kterých výnos daně z nemovitých věcí dosahuje více než poloviny daňových příjmů a v přepočtu na obyvatele disponují až třicetinásobkem průměru. 8 z 10 obcí s nejvyššími příjmy z daně z nemovitosti má přitom na svém katastrálním území velkou elektrárnu či uhelný důl. Vyplývá to z analýzy provedené společností CRIF – Czech Credit Bureau.

Nejvyšší výnos daně z nemovitých věcí přepočtený na jednoho obyvatele má dlouhodobě obec Trnávka v Pardubickém kraji, na jejímž katastrálním území se nachází elektrárna Chvaletice. Zatímco stejně velké obce (200-499 obyvatel) mají průměrný výnos 1400 korun na obyvatele, v Trnávce se dlouhodobě pohybuje okolo 42 tisíc korun, tedy na třicetinásobku průměru. Následují obec Volevčice v Ústeckém kraji (téměř 37 tisíc korun na obyvatele), na jejímž katastru se nachází elektrárna Počerady, a obec Temelín v Jihočeském kraji (téměř 34 tisíc korun na obyvatele), u které leží stejnojmenná jaderná elektrárna. Mezi obce s příjmem nad 20 tisíc korun na obyvatele se vešly ještě Čestlice ve Středočeském kraji (cca 25 tisíc korun), kde se nachází rozsáhlá nákupní zóna, a Dukovany na Vysočině (cca 24 tisíc korun) se stejnojmennou jadernou elektrárnou.

Daň z nemovitých věcí je významná především pro menší obce a v jejich rámci pro ty obce, na jejichž katastru je velký průmyslový nebo rekreační objekt. Důvodem je konstrukce této daně – nejvyšší sazby totiž platí pro nemovitosti využívané k podnikání a poté k rekreaci. Pokud se tedy v katastru malé obce nachází průmyslový objekt většího rozsahu, pak je její výnos daně z nemovitých věcí na obyvatele vysoký a několikanásobně převyšuje průměr v dané velikostní kategorii obcí,“ vysvětluje analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau Věra Kameníčková.

Jediná daň, kterou mohou obce ovlivnit

Pro obce má tato daň v rámci ostatních daní zvláštní postavení, protože ji jako jedinou mohou přímo ovlivňovat. Obce mohou pomocí závazné vyhlášky určit koeficient (v rozmezí 2-5), kterým se násobí základní výše daně určená zákonem. Pomocí koeficientu tedy mohou zvýšit příjmy z této daně až na pětinásobek. Mezi pěti obcemi s nejvyšším výnosem této daně na obyvatele nevyužívají koeficient pouze Volevčice. Čestlice mají koeficient na úrovni 4 a další tři obce využívají nejvyšší možnou míru zdanění nemovitostí.

Co se týče podílu výnosu daně z nemovitých věcí na celkových daňových příjmech, zůstává pořadí prvních tří obcí stejné. Trnávka získává 81 % všech daňových příjmů ze zdanění nemovitostí, u Volevčic je to 78 % a u Temelína 70 %. Následují Dukovany (67 %), Nošovice (62 %) a Vřesová (61 %). U dalších sedmi obcí přesahuje tento podíl 50 %.

Tab. 1: Obce s nejvyšším příjmem z daně z nemovitých věcí v Kč na obyvatele

Obec Kraj Průměrná daň v kategorii obcí* Daň zaokrouhlená na celé tisíce
Trnávka Pardubický kraj 1 395 42 000
Volevčice Ústecký kraj 1 814 37 000
Temelín Jihočeský kraj 1 182 34 000
Čestlice Středočeský kraj 1 182 25 000
Dukovany Vysočina 1 182 24 000
Nošovice Moravskoslezský kraj 1 182 19 000
Malé Březno Ústecký kraj 1 395 18 000
Vřesová Karlovarský kraj 1 395 17 000
Rouchovany Vysočina 984 13 000
Stonava Moravskoslezský kraj 984 13 000
Bílá Moravskoslezský kraj 1 395 12 000
Vrskmaň Ústecký kraj 1 395 12 000
Malá Úpa Královéhradecký kraj 1 814 12 000
Říčky Královéhradecký kraj 1 814 12 000
Přebuz Karlovarský kraj 1 814 11 000
Žabeň Moravskoslezský kraj 1 182 11 000
Velemyšleves Ústecký kraj 1 395 10 000
Bitozeves Ústecký kraj 1 395 10 000
Přední Výtoň Jihočeský kraj 1 395 10 000
Boží Dar Karlovarský kraj 1 395 10 000

*Dělení ČSÚ podle počtu obyvatel. Příjem za rok 2014                                                    Zdroj: CRIF – Czech Credit Bureau

 

Tab. 2: Příklady staveb v katastru obcí

Obec Co se nachází na katastru obce
Trnávka Elektrárna Chvaletice
Volevčice Elektrárna Počerady
Temelín Jaderná elektrárna Temelín
Čestlice Nákupní zóna
Dukovany Jaderná elektrárna Dukovany
Nošovice Továrna Hyundai
Malé Březno Uhelný důl
Vřesová Sokolovská uhelná
Rouchovany Jaderná elektrárna Dukovany
Stonava OKD – Důl ČSM
Bílá Skiareál
Vrskmaň Uhelný důl
Malá Úpa Skiareál
Říčky Skiareál
Přebuz Turistické a rekreační objekty
Žabeň Průmyslové objekty
Velemyšleves Průmyslová zóna Triangle
Bitozeves Průmyslová zóna Triangle
Přední Výtoň Turistické a rekreační objekty
Boží Dar Skiareál

Zdroj: Google Maps

Prodělají obce na navrhované úpravě rozpočtového určení daní?

Podle novely zákona o rozpočtovém určení daní by měly obce od roku 2017 dostávat vyšší podíl na dani z přidané hodnoty a ztratit podíl na dani z daňových přiznání. Ministerstvo financí argumentuje, že obce na to vydělají, zástupci obcí jsou proti této změně.  To, co by obce ztratily, se nazývá zvykově „motivační složka“. Způsob, jakým z tohoto pramene peníze dostávají, však toto poslání nenaplňuje. Původně se mluvilo o podílu na dani z příjmu fyzických osob z podnikání, které mají na území obce bydliště. Při nakládání s penězi v rámci této motivační složky se však rozděluje výnos daně z daňových přiznání, kam kromě daně fyzických osob podnikatelů spadá i daň, kterou v daňovém přiznání uvádějí i zaměstnanci, pokud nárokují snížení daňového základu, a tím pádem i navrácení přeplatku daně.

Lidé v daňovém přiznání mohou dodatečně snižovat základ daně např. o zaplacené úroky z hypoték a stavebního spoření, v rámci příspěvků na životní pojištění a penzijní připojištění, o příspěvky odborům, za darování krve či o určité výdaje na vzdělávání.

Zatímco živnostníci (vykazující činnost) jsou mezi obcemi rozděleni kupodivu poměrně rovnoměrně, podílejí se cca 8 % na počtu obyvatel v obcích bez ohledu na jejich velikost, o zaměstnancích podávajících daňové přiznání toho mnoho nevíme. Co je však známé, je vývoj výnosů daně z přidané hodnoty a daně z daňových přiznání.

Výnos daně z přidané hodnoty se v letech 2012 až 2014 zvyšoval a není důvod předpokládat, že by se tento trend měl v následujících letech změnit. Naproti tomu, výnos daně z daňových přiznání se ve stejném období poměrně rychle snižoval, a to z 3,3 mld. Kč v roce 2012 na 1,1 mld. Kč v roce 2014. Obce z něj dostávají 30 %. U této daně nejen klesá objem, ale její vývoj v rámci roku je krajně nerovnoměrný. Kumulativní výnos od počátku roku bývá negativní až do poloviny roku, to znamená, finanční úřady vyberou méně než kolik na vratkách dají lidem zpět. Obce po několik měsíců nejenže nedostanou nic z této daně, ale navíc se jim záporný výnos odečítá od kladného výnosu dvou zbývajících sdílených daní.

V roce 2015 byl výnos daně z daňových přiznání negativní ještě v listopadu, což v předchozích letech nebývalo. Není to dáno tím, že živnostníci platí na daních méně, spíše tím, že roste počet těch, kteří slevy na daňovém základu uplatňují.

Kdybychom aplikovali navrhované změny na roky 2013 a 2014, získaly by obce z DPH navíc 1,8 mld. v obou letech a ztratily by v roce 2012 0,9 mld. Kč a o rok později jen 0,4 mld. Kč. Takže navrhovanou změnou by obce jako celek získaly mnohem více peněz, než kolik by ztratily. I když v roce 2015 bude pravděpodobně výnos daně z daňových přiznání vyšší než v roce 2014, zdaleka nedosáhne přírůstku daně z přidané hodnoty. Kdyby měly obce přijít o motivační složku v rámci svých příjmů, bylo by to špatné, ale ztratit něco, co se za motivační složku jenom vydává, až tak špatné být snad nemůže.

 

Věra Kameníčková
CRIF – Czech Credit Bureau, a.s.